aneb lingvistická pomazánka 🙂
maso z vařených jazyků, které nedělá parádu při servírování (plná kompotová miska)
malá červená cibule
termizovaný sýr (např. Lučina)
menší kapie
hrstka petrtelky
lžíce dijonské hořčice (nebo podle chuti jiné)
chilli vločky (je-li libo)
čerstvě mletý pepř
proužek sardelky (pastu bych neriskovala) nebo sůl
lžička kaparových kuliček (není nutno, ale chutno)
Maso bylo tak jemňoučké, že se jej podařilo vidličkou velmi snadno utřít do konzistence paštiky. Ostatní usekat a všechno smíchat. Nechat trochu odležet, aby chutě prolnuly.
I bez másla či majonézy je krásně hebká.
Recept od BOYE ponechán bez úpravy 🙂
A Koniáš, papa pro dnešek.
Že Ty se tam chodíš zahřát????
Jo, praci 🙂
Bez dvou posledních in kredencí bych si pomšákla. Vypadá to chutně, a zaujal mě ten talíř.?
Kliíídek. Já mám ty sardele nakoukaný z knížek – nikoli kuchařek 🙂 a je to jen taková chytračinka, aby fšichni viděli, že jsme cool a in. A kapary mám ráda, tož je dávám, kam to jde. Ale klidně to jen osol a posekej kyselou okurku, nebo kus nějaký čalamády. Dyk je to jen kus prasete.
Jo a ten talíř mi dal Ježíšek z Ikea a zvláště mě na něm zaujala ta čtyřka. 😀
No nevím.. včera jsem tu četla cosi o problémech s mytím nádobí. Jen aby to byl opravdu talířek a ne hodiny ze stěny sundané ?
Před lety jsem měla na stěně hodiny na „pravém cibuláku“
Ale ta čtyřka nemá chybu – taky jsem zírala, že který „mistr“ ?
Já si té čtyřky nevšimla – párala jsem, jestli se piřbor nezadrhává o rafičku ??
Dcera chtěla nechat vybrousit na sklenici „Pro tatínka“, málem jí ranila mrtvice, když na sklenici bylo „Pro taťínka“. Prostě i mistr tesař . . . .
…. toto byl mistr brusič a „správný“ češtinář
Teda já zase ziram a hned bych po tom chlebu skočila . Mikuju Slaná jídla , sardelky, Kapary. Luxusní , mňam
Když jsem byla malá, tak jsme jim říkali kaprdlata a vyzobávala jsem je z oček. Jdou tak naložit poupata a nebo zelená semena lichořeřišnice. Výborné a ještě k tomu léčivé.
A poupta blatouchu 🙂
To jsem nevěděla. Vida, i taková bába jako já se stále vzdělává (horší to bude až ve slově bude chybět v ;-)). Vzhledem k tomu, že nedaleko nás jsou lány blatouchů, mohla bych zkusit. A teď ještě mít čas . . . .
Ale je to dobre , zejo ?
? takže když si dám do truhlíku lichořeřišnici, budu mít krom parády i dobrůtku?
Jsou takto jedlé a léčivé všecky odrůdy, nebo jen některé? Už hodně let ji nepěstuji, ale mohla bych jeden truhlíček obětovat 😎
Jsou. Teď jsem z ní dopila čaj, je dobrá na močák. Nejlepší je čerstvá, ale ke 12 měsíčkům netrefím, tak byl ze sušené. V létě když jdu okolo, tak utrhnu list nebo květ a chroupu. Je dobrá i na chlebu s máslem. Jen kdyby jí neměli rádi dřepčíci a housenky.
Jooo s housenkama jsem někdy bojovala fest. Ale ty mi dokázaly loni i pěkně oholit polovinu květináče kudrnky – jen klacíky trčely- a to během dvou dnů, kdy jsme nebyli doma. Před odjezdem zaliju (možná tam už někde mrňouskové uvnitř schovení byli) a po příjezdu mi málem vyskočily bulvy – tahala jsem jich několik desítek ?
Fakt jsem myslela, že na chleba jen řeřicha setá. No budu se dovzdělávat a začnu okusovat kytičky 😎
Taky ji bastim, ma trochu chut jako rericha
a jeste ji maji radi msice, potvory…
Prý i poupata pampelišek jdou naložit. Ale od doby, kdy se pro kaprlata nemusí do Tuzexu, se tím moc netrápím. 🙂
Lichořeřišnice: Jedlé jsou všechny. Čím ale divočejší a jednodušší, tím léčivější. V podstatě jako u všeho, co se šlechtí kvůli kráse (tak se stává, že z některých vyloženě zázračných a nijak zdobných bylin vznikají krásné blbé blondýny).
Před dávnými časy jsem si přivezla pár semínek z Mallorky – moc hezké barvy, každý obdivoval. Nikdy mne nenapadlo si kousnout. Divokou těžko někde seženu, ale kouknu po semínkách ne příliš barevných a zase si po letech do truhlíčku zasadím. Já mám totiž za okny jen jahody a bylinky, tak udivím sousedy, že mi tu po letech něco pokvete ? Tedy ony i jahůdky a nebo drobné svíčky feferonek taky nevypadají marně ? 😎
O moc míň barevnou neseženeš, ale je jednoduchá, plnokvětá, nízká, pnoucí… Já mám nejradši jednoduchou, pnoucí – leze po plotě, tak si říkám, že když už na ní ty dřepčíci cizopasí, tak při vyplašení si při dopadu z výšky aspoň nabijou sosáky…
? jazyk jsem v pondělí dostala z domácí zabijačky. Měli to prase nějaké divné – mělo jenom jeden 😕 Jinak vařený vepřový jazyk mám moc ráda a když jich potkám víc za slušnou cenu, tuto pomazánku vyzkouším, jelikož je složena ze všeho, co opravdu můžu a mám vždy při ruce 😎
Já se omlouvám, ale toto opravdu ne, jak to měl někdo předemnou v huústech, tak to nedám.
Stejně jako ledvinky, plíčky, luštěniny …. asi bych měla jmenovat to, co sním, vím.?
Jo, játra bych si nikde v hospě nedala, ty si musím připravit sama … ano, jsem hrozná?
A ty hodiny jsou kouzelné, pravda Římané tu 4 tak psali (IIII), tuším, že až středověk naznal, že jsou ta čísla strašně dlouhá, tak je začali zkracovat tím odečítáním (IV). Nesnažím se chytračit, ale učili nás to na škole a dodnes si to pamatuji.
A co vejce? :-))
Vejce OK, ta rozklepnu nebo oloupu ? Vím, jak to myslíš
🙂
A co šunka na kosti? 🙂
To s tou čtyřkou nás neučili! Tak jsem chytřejší. Do teď jsem dělala blbce z dyzajnéra. 🙁 Sorry, pane Ikeasson.
Nic si z toho nedělej, nás to taky neučili. Holt se Úsměvka vzdělávala v lepším ústavu a nebo měla chytrého učitele, co se nedržel osnov??
Je vidět, že pod recepty se lze dovzdělávat všemi směry ?
Učitelku ?
Šunka dobrý, tu občas dám ?
Blbec je, kdyby jel podle Římanů, tak by tam byla ještě VIIII a ne IX ?
Našla jsem na tetičce WIKI
Hodinové ciferníky se popisují římskými číslicemi. Obvykle používají symbol IIII pro 4 a IX pro 9. Jednou se tak odečítací pravidlo neaplikuje a podruhé ano. Proč? Nabízí se několik vysvětlení:
Čtyřznakové IIII vytváří vizuální symetrii s VIII na druhé straně ciferníku, zatímco IV ne
IV jsou první dvě písmena jména boha Jupitera (IVPITER)
Takže to maj symetrický a my tomu nerozumíme ???
Jiný kraj jiný mrav a my si tu pak klepeme na čelo??. Ještě že máme tu chytrou tetičku co všecko ví – no doufám, že nikdy nekecá ?
Tak doufám, že tam to píšou ti s IQ nad 160 ??
Na Wiki moc nedejte. Jeden známý pan VŠ profesor furt nevěděl, proč studenti, když už náhodou něco vypracujou, maj ty práce plný stejnejch blbostí, přestože od sebe neopisujou. A pak na to kápnul:Wiki. Tak všechno, co po mládeži chtěl, nejdřív zpracoval a na W. pověsil. Nakonec konstatoval, že budoucnost národa je dost neutěšená, neb ti blbouni nejsou schopni opsat ani to jeho…
Vzhledem k tomu, ž´že ji naplňují „normální“ lidé, tak je v ní chyb jak máku. Učile jsem matematiku v 5.třídě a u římských číslic jsem se nikde nedočetla, že by bylo dobře ono zmiňované IIII. A to jsem hledala hodně, protože se mne děti ptaly, jak se píší další čísla (větší než M – 1000.) jako jsou milion, miliarda ap. Ani to jsem nikde nenašla.
Proc lusteniny, ty nikde nebyly….
Zase se společensky znemožnim . Ale : Nova domácí kuchařka , totalitní , učila jsem se podle ni vařit a napr. Pařížska slehacka 1* . No ale : podle ni jsem udělala veprovy jazyk na smetaně a posléze teprve jsem zjistíla, ze dělám “svíčkovou” . Proste stejný recept , ale z vepřového jazyka . Podobně jsem koukala na králíka na Smetaně. Mamka to nevarila, takže jsem neznala ani jazyk, ani toho králíka ! a dnes beru úplně všechno, co je na kořenové zelenině a je to to nejlepší. Dokonce spojit minutkove maso a na druhé pánvi na másle kořenová , je to mnamka , ta kořenová malinko podlita bílým vínem a oblíbené bylinky , já mám moc rada trosku tymiánu
Tak pod tohhle se můžu podepsat. Taky mám ráda veškeré maso na kořenové zelenince, někdy z červeným, jindy s bílým vínkem a tymián, ten já taky moc ráda.
…a někdy ještě jalovec…
Onehdy jsem zjistila, že sníme měsíčně 30 – 40 kilo zeleniny. Erteple nepočítám. Někdo mi tvrdil, že to snad ani není možný… ve třech lidech. Jenže když vezmu jen to množství kořenovky, cibule a zelí, tak toho ostatního už tolik není, že jo.
Tak já tomu věřím. Tím, že každé kilo koupím, mám docela přehled a řekla bych, že ve dvou těch cca 20kg zbaštíme s přehledem. V době kdy je čerstvá česká – z tržnice nebo zahrádky od babinky – je jí víc. 😎
Já dnes koupila 2 kg mrkve s tím, že bude o víkendu vepřová v mrkvi ….. ovšem, to bych nesměla naférovku kilčo sežpapat, že? ? Zbyla jen ta zelená nať, tak marně přemýšlím, kam jí vrazím, aby byla užitečná
Ale ale… takové plýtvání! Ty nechroupáš mrkvičku i s natí? ?Taky je mi líto, když je nať hezká, že nemáme králíky. Sice jsem se tu dnes dozvěděla o další poživatině, o níž jsem neměla tuchy, ale jak využít mrkvovou nať – to fakt netuším ?
Pesto z mrkvové natě budete potřebovat: 3 hrsti mrkvové nati (nepoužívejte hlavní stonky a před vhozením do mixéru nať nasekejte na menší kousky), 6 až 7 lžic olivového oleje, lžičku soli, 2 až 3 stroužky česneku, 3 lžíce piniových oříšků, 6 lžic parmezánu, lžíci citronové šťávy, dva až tři listy máty.
Postup je jednoduchý. Všechny ingredience vhoďte do mixéru a rozmixujte na pastu. Pokud bude příliš tekutá, přihoďte ještě oříšky, pokud naopak příliš tuhá, přilejte trochu oleje. Mrkvové pesto přendejte do uzavíratelné sklenice a skladujte v ledničce
Včera jsem hledala, co s listy z ředkviček, páč byly nádherné, tak přihodit do salátu ….. ale neměla jsem k tomu ty správné přísady (4 druhy listového sálátu), tak skončily v koši. Ale dnes jsem byla lepší …..
– přidat do polévky stejně jako petrželovou nať
– odvar na zadržování vody
– pesto (ale to bych dala asi jen ze zahrádky) – pokrájet na kousky 3 hrsti, 6 lžic oleje, 6 lžic parmezánu, 3 stroužky česneku, lžičku soli a trochu citršťávy – rozmixovat a uzavřít do skleničky v lednici.
Tož zítra hodím do poblivky, páč mám kosti, které musím zužitkovat. ,
Najdi si to na netu, ona má spoustu vitamínů a je dobrá na detox, ledviny, oči …… že já to nevěděla dřív, mohlo mi být dnes o 20 míň
A kam pak to pesto používat?
Stejně si nejsem jistá, jestli je ta, několik dní kdovíjak v obchoďákách skladovaná nať, ke konzumaci vhodná?
Haderach, asi 3 minutama jsme se minuly ?
Květule – asi jako každé jiné pesto, si myslím …. hlavně těstoviny, ale ….
Minuly 🙂
Jo, na testoviny.
Moje Prvorozená moc ve vaření nevyniká, ale jedno mě naučila: Všechny čerstvé natě poseká, smíchá, nacpe do mrazáku a postupně s nimi zelení cokoli. A je to fakt poho. Někdy to víc voní mrkví, jindy celerem… U těch ředkviček z kupovaných nať používám až když je reálná šance, že rostly přirozeně. Ale asi je to fuk, neb mrkev v zimě… Nicméně máme morče, potkana a šváby, tak moc zelených zbytků nemáme. No, dva švábi toho zase tolik nesežerou, to je fakt.
Věruško, tak u mne je to podobné. U nás doma babička krmila, co si jako dítě pamatuji, vždy prase, ale dělala se tlačenka, jelita, jitrnice, maso se nakládalo, udilo. Vše se dávalo do sklenic/ lednice tehdy nebyly/. Nikdy si nepamatuji, že by se u nás dělaly plíčka, jazyk – ten se dal do tlačenky. Proto na hodně receptů ani nereaguji, protože to vůbec neznám. Slepice, králíky to ano, ale králík se pekl buď sám, nebo s bůčkem, uzeným, smažil, na omáčku, ale nikdy se zeleninou. To jsem se postupně učila a tady se nestačím divit, co všechno se dělá, třeba pomazánka z jazyka, nikdy jsem to neslyšela. U nás se dělalo hodně z mouky tak 2-3x týdně. Bylo pole, tak mouka byla. Maso taky, ale jen obyčejné recepty, tady jsou vylepšené smetanou, šlehačkou a hodně zeleninou aj. Je to moc dobře a mně to vyhovuje. Proto jsem ráda že „Bramboračka“ existuje a vidím, co všechno se dá vařit. Svoje zvyky už asi moc nezměním, ale ráda se poučím. Díky všem za recepty. 🙂
Já pamatuji, že se maso dávalo do plechovek a jak bylo výborné.
A nebůj, také se dost často divím, co se dá uvařit a jak to chutná, když to vyzkouším. Proto sem lozíme, ne ni? ?
Z prvního čuníka, doma vykrmeného, šlo téměř vše do sklenic. V lednici byl jen malý mrazáček. Pak se koupil tříšuplíkáč a už se i králíci a kuřata mohla zabíjet ve větším. Vepřové do sklenic jsem dávala cíleně (pečené na chleba a pod)
Jiřinko, ta pomazánka byl momentální nápad nad hromádkou odřezků. 🙂 Koupila jsem balík jazyků, že to zkusím, neb to vypadalo (a ukázalo se pravdou) na hodně muziky za málo peněz. Výhoda byla, že kdyby to neklaplo, kočky by měly žrádlo na několik dní. A klaplo to. Jazyky se mi líbily, že po oloupání a očištění vypadaly jako panenka a na talířích byly zdobné… Chuťově zcela neutrální, takže jsme dělali pikantní sosíky a omáčky. No a tu mazánku…
Muj muz pochazi z vesnice moravske a zeleninu skoro
neji. Oni treba korenovou vyvarili a vyhodili, coz nechapu, ale je to tak. Ale jedlo se tam hodne zeli, to ano. A k te mrkvove nati-jednou davali Babylon a tam se africky manzel cesky divil, proc ji vyhazujem. Oni
z ni normalne vari. Tenkrat jsem si rikala, ze si asi vice vazi jakehokoliv jidla, na rozdil od nas.
Ivuško, to u nás bylo stejně, zelenina se vyvařila v polévce a dala se slepicím. Až můj první manžel ji začal jíst všechnu i cibuli. Tak jsem ji začala krájet do polévky a dětem chutnala. Teď můj děda sní všechno a v každé polévce musí mít spoustu zeleniny a tak 4-5 malých cibulí. Proto když kupuji cibuli na uskladnění, tak beru pro nás dva tak 30 kg cibule a ještě malinkou do polévky. A třeba mrkvová nať se zásadně dávala králíkům, nebo slepicím. Já teď nevyhodím ani stonky od petržele i celeru nasekám, zamrazím a přidávám do brambor když je vařím. No, tak to bývalo.
Moje tchýně dávala nať do polévky taky a vyhodila nejen tu zeleninu, ale sousedovic pes měl i maso z polévky. To nechápúu dodnes, já z něj vždycky něo udělá, dá se říct, že maso v polévce se vždy vaří cíleně na omáčku.
Jirinko, myslela jsem si, ze to u vas tak bylo, ale ani po tolika letech jsem to sveho muze nena-
ucila, to jsi dobra….
Ivo, to jsem chtěla napsat, ale nevěděla jsem, v čem to bylo. Tenkrát řekl ženě, aby koupila mrkev a ona nechala tu nať v krámě v bedně. On pak neměl z čeho vařit, protože měl v plánu vyhodit ty kořeny… Ale je to už hooodně dávno, co to dávali. Máš bezva paměť. 🙂 Já mám spíš fotografickou, tudíž vím, jak to vypadalo u nich v kuchyni a kde ten člověk stál, když udiveně zíral na tu špatnou mrkev… Ale co to bylo za pořad mi úplně vypadlo.
Já vždycky nejraději tucelerovou nať.Mamka dávala varit kořen a celerovou nať a ta byla moje.
A polévka bez zeleniny?To musí být chudá.