okurky, raději větší
sůl
vinné a višňové listy
kopr
křen
Nejdříve převařit vodu se solí – na 1 l vody 4 deka soli, nechat úplně zchladnout.
Okurky (ne moc velké) namočit na několik hodin do studené vody, potom umýt, propíchat vidličkou. Do sklenic dám na dno pár listů vinných a višňových, kopr a křen, potom okurky, zalít až po vrch vodou a zajistit, aby okurky nevyplavaly – lékařské špachtle, plastové lžičky. Tak 2-3 dny nechám na tácku na lince, než to začne kvasit, občas vypustím bublinky a zkontroluju stav vody. Zatáhnu víčka a dám do sklepa, případně do lednice. Důležité je, aby voda byla opravdu vychladlá a okurky potopené, potom ten rok vydrží. A lák působí stejně, jako ze zelí.
Do komentářů dopsala: Adela.adale
Foto ilustrační.
Dávám opět večer na ráno, jsem mrtvá, dělali jsme celý den v lese dřevo (dosbírávky po těžbě). 4 plné vozíky za autem, čili asi 3 m3 odřezků, zapomenutých klád nejrůznějších délek a tlouštěk. Vše vysbírat, nanosit k autu, naložit, odvézt, vyložit. Některé kusy jsme museli rozštípat nebo rozřezat rovnou, ani ve dvou jsme s nimi nepohnuli. Opět se zahřejeme 3x, poprvé v lese, podruhé doma při zpracování a potřetí v kamnech.
No, to máš do krbu nebo na topení? Není to lepší koupit než servat celou rodinu? Ono se to cenově v dnešní době dá.
Já to beru jinak – když to tam vysbíráme ( a je to jen o sbírání odřezků po těžbě, ne o kácení stromů), tak bude ten les alespoń trochu uklizený. Vozík nám trval cca půl hodiny, než ho Vlastik s Vaškem vyložili, já s druhým Vaškem už jsme měli připraveno na druhý. Mrňata se zabavila – jednak si nasbírali houby, a potom sbírali šišky na zátop. A v poslední v řadě je skutečně cena, nevím jak u vás, ale u nás nejevnější dřeco 780 Kč/m3 + doprava a ta vyjde sakra draho. Tady nás kubík přijde asi na 50 Kč.
Není to tak dlouho, co Vlastik odpovídal na podobné připomínky na FB. A odpověděl následovně: Mě stojí m3 dřeva 50 Kč a trochu námahy. Kolik tebe stojí Fitko, které já nepotřebuji?
Jano, promiň, ale na konci října zařadit recept na rychlokvašky je skutečně „aktuální“.
Vzhledem k tomu, že jsou to už jen VZK a hlavní recept i těmito přídavky už na Brmboračce jsou, tak to neřeším a jak mi jde kalendář, tak to tam sypu. Kdo chce, stáhne si nebo opíše.
Zírám na to jak z jetele.To si mám kupit hadovky na kvašáky v listopadu?
Okurky zaschly už koncem července a teď už máme pole poorané. Co včil?
Drobnost …… „okurky, raději větší“ x „Okurky (ne moc velké)“
Sice hodně za zenitem, ale jinak recepísek výborný. Teoreticky bych mohla nakoupit salátovky, pokrájet na kousky (to už bych nemusela propichovat), ale určo to dobré nebude.
Schovám stejně jako ta pečená rajčata, příští rok se hodí.
Rajčata by ještě byla, včera jsem dotrhávala poslední a likvidovali jsme foliák. Zítra otrhám papriky, v lednici je poslední cuketa a tak budu zavařovat lečo.
No jestli někdo celoročně okurky pěstuje, může i celoročně nakládat. Já ale o nikom nevím, takže mám smolíka. Za rok si už těžko vzpomenu ?
Cely den v lese drevo? Ja myslela, ze prijely kobylky na kachnu a Laznickovym knedlikem.
No, okurky u Ťongu kupovat nebudu, vinne a visnove listy nesezenu, pac uz opadaly a sklep k uchovavani potravin nemam. Tohle je srpnovy recept pro majitele domu a latifundii…
? oni ještě prodávají nakládačky???
Ťamani? No jejej…
U nás se dělaly qašáky (já jen nálev, jinak jsemse odmítla zúčastnit) přidával tam i feferonky – syn to ochruntal, a říkal, že tohle nikdy ne.
Tož tady podle tohoi bych to jako piřpevkapení udělala, ale ze jmenovaného seženu tak sůl a křen, škoda, že to tu nebylo dřív. No nic, příští rok jako když najdu.
Nooo, já se poměrně nedávno dozvěděla, že rajče je trvalka a jen kvůli nárokům se začalo pěstovat jako jednoletka. Třeba totéž platí i o okurkách a někdo, kdo chodí hledat na Bramboračku, má štěstí… Horší je to s tím opadaným listím z višní i révy.
Někde mám obrázek, toho rajčatového stromu a je to krása. Kdybych byla prachatá, tak si pořídím vytápěný skleník na strom a lampy (ty samý, co ke konopí) a jedno rajče bych si zkusila pěstnout. (A k tomu bych mohla mít místo mulče pár nakládaček. Celoročně.) 🙂
Fakt jsem to kdysi jako raritu v Receptari videla, starsi pan pestoval rajce doma na parapetu i v zime a rostlo a plodilo, jen to musel sam opylovat.
Možná někde v Jižní Americe, v místech, kde nemrzne, ale tady na konci září, i kdyby mi je nesežrala sviňa plesnivá, tak zmrznou. Takže o nějaké trvalce se opravdu mluvit nedá. Nebo snad jsou nějaké vytrvalé odrůdy?
Vždyť píšu: Kvůli nárokům…
Prosím, prosím, ten skleník co největší, aby se tam vešel kus malin, abys mohla před Vánoci udělat z čerstvých vynikají kvašenou šťávu, neboj, recept tu bude. :-))
Nboj, vyndám všchny maliny z mrazáku a udělám, ale kvašenou ne, to by mi bylo malin líto.
Ta šťáva není zkvašená na alkohol. Maliny jsou rozmačkané, zalité převařenou vodou a dva dny nechané „kvasit“. Poté upravuješ na šťávu. A věř, že zkyslá není a k pití si ji ředíš vodou podle své chuti. Tyto kvašené šťávy děláme ze všeho možného ovoce, letos jsme zkusili udělat i broskvovou. Chuťová fantazie. Takže opravdu mi takto zpracovaného ovoce není líto, dětem už vůbec ne.
Já dělám jedině kvašenou. Bez vody a s hrstí cukru 3-5 dní.
Každý denpromíchat. Ta je dobrá na horečku u dětí i dospělých.
Jo, máš ji hutnější. Té naší je pak víc a je „levnější“. Začali jsme šťávy (z různého ovoce) tak vyrábět, protože je u nás spotřeba veliká. A oba způsoby jsou fakt skvělé.
Té lae neříkám „kvašená“ . Já ji dělala hodně dlouho, ale přestala jsem ji dělat, protože je to zbytečně moc cukru. U nás jde víc obyčejný nebo bylinkový čaj a bez slazení.