3 kg žaludů
voda,
trpělivost
Žaludy obsahují poměrně hodně tříslovin, takže jsou poněkud trpké a jejich zpracování vyžaduje nejen trpělivost, ale i určitou zkušenost.
Žaludy sesbírejte, oloupejte a namočte do studené vody na 4 dny a vodu pravidelně vyměňujte. Tak se z nich třísloviny vyplaví. Potom žaludy krátce povaříme, rozemeleme na masovém strojku a směs vysušíme. Potom ji pomeleme nebo rozmixujeme na jemnou moučku. Takto vyrobená mouka (tedy bez pražení) chutná jako sladké mandle.
Kdo chce trochu jinou chuť, nasype uvařené žaludy na plech a opatrně je v troubě praží do světle hnědé barvy.
Vhodná je žaludová mouka pro pečení sladkých nebo slaných sušenek. Počítejte však s tím, že do receptu musíte přidat o něco více tekutiny než je obvyklé. Žaludová mouka hodně saje tekutiny a těsto díky ní „tuhne“. Já jsem tu rozmixovnou hladkou kaši už nesušila, ale rovnou jsem ji použila a to na palačinky. Byly výborné a a opravdu chutnaly hodně oříškově. Použít lze rovněž do perníku nebo do brownies.
Jde o další z potravin kterou mohou i lidé s nesnášenlivostí lepku.
Vyzkoušela Jana Macůrková
„Žaludy obsahují 37 procent škrobu, rostlinné oleje, třísloviny, sacharidy a další. Přes značnou výživnou hodnotu se v lidské stravě uplatňovaly v minulosti pouze jako nouzová potravina, kvůli svíravé chuti. “
Nejsem si jistá, zda tohoto někdo půjde.
Já jsem to vyzkoušela a docela dobrý. Vím, že ji lze občas koupit i v BIO koutku v Tescu. Jinak za 2.sv.války žaludová mouka zachránila zejména na Ukrajině obrovské množství lidí od hladomoru.
no hlavně při tom řízeném od Džugašviliho….a Leningradská blokáda – taky to měli v chlebu,na příděl…
tady se to jedlo za první války a po ní…ti nejchudší…
A co bukvice?
Bukvice miluju! Jenze malokdy se urodi takove, aby sly „louskat“. Syrove chutnaji bozsky. Asi jsem 🐷.
V Krušných Horách v původních jedlobukových porostech (Přírodovědná naučná stezka Gabrielka – naše dílko) na podzim jich bývá napadáno hrozně moc. Já hlavně sbírala ty čtyřboké – nažky na výtvarku. Pomocí tavné pistole se z nich dají dělat kouzelné věci.
Pokud je mi známo, tak bukvice mají jednu velkou nevýhodu – při požití většího množství prý bolí děsivě hlava, mají nějakou látku, která je dělá dokonce nebezpečné. Chuť mají oříčkovou i za syrova, vyzkoušela jsem tak 3 – 5 jadýrek.
Možná ta látka mizí při tepelném zpracování, ale tak daleko moje znalosti nesahají. A hlavně, jsou daleko menší než ty žaludy, kdo by se s tím sbíral?
Als Hit , jak říkají Němci . Jen málo , ale je to moc dobré
Plody jsou pro člověka za syrova mírně jedovaté a to díky vyšší koncentraci taninů, tepelnou úpravou však jejich toxicita značně klesá. Při požití většího množství syrových semen dochází k zažívacím obtížím (nevolnost, průjem, případně zvracení), křečím, otupělosti a případně i ke známkám ochrnutí. Záleží ovšem na (velmi kolísajícím) obsahu jedovatých látek v rostlině i na citlivosti daného jedince, mnozí lidé konzumují syrové bukvice bez jakýchkoliv následků. První pomocí je vyvolání zvracení a podání dávky živočišného uhlí.
Nikdy jsem ji nevyloupala tolik, aby mi bylo špatně – ale dobrý jsou. A ty nažky sbírám každoročně… ve Stromovce.
no,tak až bude hladomor, půjdu pokorně na žaludy…ale teď fakt ne….
Moc by mne zajímalo, jak velké množství je to otravné, protože…Před lety jsem s holkama šla z Mimoně do Splavů nádhernými bukovými lesy v době bukvicové. Obří bukvice všude, kde se podíváš. S jednou tou nejstarší jsme si jich pár nasbíraly a pomlsaly. Mlaďošky na nás nevěřícně koukaly a poté zkusily. Myslím, že moje varování jim šlo jedním uchem tam a druhým ven, cpaly se tím s prominutím jako vepříci. Nikomu nebylo nic, tak snad to množství nepřekročily
Záleží ovšem na (velmi kolísajícím) obsahu jedovatých látek v rostlině i na citlivosti daného jedince, mnozí lidé konzumují syrové bukvice bez jakýchkoliv následků.