veka
máslo
sardinky v oleji
sardelová pasta
vejce natvrdo
měkký salám
tvrdý sýr
nakládané kapie
kyselé okurky
hořčice
kečup
Tak čtěte: veka se rozpůlí a vykuchá – nechá se tak centimetrovej okraj a vnitřek, co se vykuchá, se nechá usušit, protože se to pak rozdrobí a přidá do náplně.
Na 4 veky používáme náplň s následných ingrediencí: 2x máslo – Madeta nebo německé, 5x sardinky v oleji, 1x sardinky pálivé, 2x sardelová pasta, 4x vejce – uvařené na tvrdo, 20 dkg točený salám – nejlepší je vacovský, žádný polský, 20 dkg sýr aidam, kapie, okurky, hořčice a kečup.
Máslo dáme do mísy a necháme změknout. Sardinky zbavíme páteře a přidáme k máslu, vše pořádně pak rozmícháme. Točený salám, sýr, vejce, okurky a kapie, nakrájíme na malé kousky a přimícháme k máslu se sradinkami. Podle chuti pak přidáváme sardelovou pastu, kečup a hořčici. Aby ta směs nebyla moc řídká a mazlavá, tak nakonec přidáváme část usušeného, rozdrobeného vnitřku z veky. Okurky a kapii dáváme podle nálady… kapii spíše, aby to trochu ozdobila svou červenou barvou. Touto směsí pak naplníme půlky vek a dáme do lednice ztuhnout.
Na PŽ vložil 6.4. 2015 MPohodar: „Pak, až přijdou hosté, veky z lednice vybereme, tak na 15 mm plátky nakrájíme, něco z teho ještě v kuchyni sežereme a zbytek hostům na stůl doneseme. Tož ať se Vám to povede – záleží na Vás, jak si to tím sladkým i pálivým kečupem, sardelkou a hořčicí ochutíte a nechte si chutnat. “
Zachránila Imelda, foto ilustrační
Ale toto by nemuselo být špatné, já bych možná trošku ubrala sardelové pasty, je přece dost slaná, ale na takové množství… Fotečka vypadá moc pěkně. Imelda je šikulka, že zachránila tak starý recept a hlavně, že si na něj vzpomněla. 🙂
Jirinko, ty jsi dobrej flamendr 🙂
zas tam jsou dvě másla a pokud nic nesolí, tak to je tak akorát…. 😀
Já mám takhle podobný recept , ale dělám ho z malých bagetek. Naplnit a vzít sebou ven třeba na výlet.
Ty bagetky mě napadly později, já mám ráda takové pikantnosti a jak píše Helenka, něco dobrého k pití – to bude nejlepší. Brzy vyzkouším. 🙂
Nápad to není štrapatný, já zkusím bez těch sradinek – no jo jo, vím, že to bude jiný recpect ík, ale snad to bude taky dobré..
Pěkně to napsal Pohodář.
Ja tyto plněné věci co se snadno rozlomí při konzumaci moc rada nemám.
A jako Lakysa bych se vyhnula těm sardinkám.
Už se těším na nápady ostatních,co tu z toho nakonec vytvoříme.🍠
Kde jsi vzala Helenko tu fotku, to je Tvůj výrobek?
Ten recept mne tenkrát zaujal, že to jde připravit najednou pro hodně lidí.
Já sama jsem zkoušela takto plnit rohlíky (samozřejmě bez sardinek),
no a z bagetek by to bylo možná tak akorát.
Foto ilustracni … stahla, orizla …
Hihihi…četla jsem „olízla“…
Já mám zase takovou knihu víceméně Kuchařskou se zážitky herců a Stella Zázvorková má otázku , co si dá, když má na něco chuť , tak :
otevřu si krabičku sardinek , nakrájím cibulku ….
No, někdo by vynechal sardinky, mě zase vadí to množství másla. Čtyři veky peču v zimě skoro každý týden (u nás je zima čas chlebíčků), ale představa, že bych na ně vymazala půl kila másla… br. Chápu, že tady je máslo jako spojovací materiál, ale přesto… když někde v receptu takové množství vidím, jdu na jiný. A tu veku raději s nějakou dobrou pomazánkou a nahoru oblohu dle možností, ale je to na každém.
Tak on má 0,5 kg másla na 4 večky ….. to mi zase tolik nepřijde. Kdybych mazala každý kousek nakrájený, tak spotřebuju určitě víc.
Adel, to je jen můj názor. 😉
Na čtyři velké kupované veky (předpokládám, že Pohodář si je sám nepekl) zase ta dvě másla není tak moc. Když vezmu objem vydlabané části, tak to není tak moc.
Jasně, také jsem kdysi dělávala ….. jen ne takovou nálož pochutin do jedné večky. A už vůbec ne 4 večky najednou.
Většinou jsem pokrájela šunku, sýr, naložené papriky, kyselou okurku (ta pouští šťávu), vejce, to vyšťourané z bagety, trochu másla (muselo být měkké), zakapala olejem a nacpala. Navrch jednotlivých kousků jsem dávala kopeček domácí tatarky či majolky.
Nicméně, Pohodář to měl vychytané, to zase jo 😉😉
Já bych tedy nemíchala salám a rybičky. Taky rybičky se sýrem nee. Ale plněnou žemlovku mám ráda. Jako mladá nedochůdlá jsem se rozhodla, že je blbost ji rozkrojit. 6enský to pak gumičkovaly, po příchodu strečfolií balily… Já to dělala jako párek v rohlíku: Ufikla špičku a vnitřek vydlabala pomocí dortového nože. Pak se to při krájení nikdy nerozdělilo. A pokud jde o rybí naplnění, tak jsem často užívala i uzenou makrelu, nebo zbylé pečené a dušené ryby. Je to hrozně skvělá záležitost, kterou lze vypchat čímkoli.
A ještě ke všemu mě chytila děsná chuť na ty rybičky s cibulí!