plátky hovězího masa zadního,
špek, cibule
natvrdo vařené vejce
kyselá okurka
měkký salám
pepř, sůl, hořčice
olej
hladká mouka
Maso naklepeme, osolíme, opepříme a potřeme hořčicí.
Na plátky položíme proužek uzeniny, okurky, vajíčka a špeku.
Dobře stočíme, upevníme párátky nebo režnou nití.
Na oleji zpěníme cibuli, maso na ni vložíme a necháme několik minut zatáhnout.
Podlijeme vařící vodou, přidáme zbylou hořčici, ev kousky všeho co jsme dali i dovnitř.
Dusíme až je maso měkké.
Zahustíme trochou hladké mouky rozmíchané ve vodě.
Podáváme s rýží nebo houskovým knedlíkem.
Osvědčený recept pro Bramboračku připravila: Jana MAcůrková
Miluju ptáčky,ale nerada je zavíjím,tak dělám ptáčkovou omáčku.Dám tam vše ,co patří do ptáčků a nemusím se s tím babrat.Máme to rádi všichni i vnučky.A není nad českou obyčejnou hořčici……..
U nás se tomu říká vylítaný ptáci…
U nás ptáci v rozletu 🙂
U nás roztrhaný a u kamarádky rozlítaný 🙂
U nás DÍVČÍ SEN.
Já je nezavíjím, já je spíchnu kovovou jehlou, kterou po uvaření vyndám.
Já používám párátka a po zatažení na oleji a cibulce a přidání všech zbylých ingrediencí + zalití vývarem šoupnu do trouby nebo remosky a upeču. Ještě dávám dovnitř mrkev nakrájenou na tenké hranolky.
Pokud dělám závitky z vepřového masa, dávám taky předvařenou mrkev nebo pórek.
Když dusím maso, třeba roštěnou, španělské ptáčky apod. přidávám trochu červeného vína. Dává to omáčce výbornou chuť.
Dělala jsem tak daňka na víně.
K hovězímu se červené hodí,dobrý nápad-zkusím,díky…..
Španělský ptáček je moje nejoblíbenější jídlo.Jen lehkou šťávu z masa a knedlíky. Může být i rýže.Mňamka.
Dělám je se smetanovou omáčkou.
Ty falešné, že je vše okolo a i ta hořčice naše nejlepší, tak to byl hit všech zavařenin pod stan na Senec a později Chorvatsko. Dělala jsem to vždy z toho válečku kližky, nakrájeného na kolečka. Tak bolo. A bolo to výborné. Děcka vzpomínají.
Vidíte a já bych nikdy k ptáčkům smetanu nedala,nepatří mi tam.Každý fakt vaří jinak…………
Od toho ale Bramboračka je, abychom si popovídaly o tom, jak která vaříme a ne se napadaly, jak tomu bylo zvykem na PŽ. Myslím, že skoro každá jsme už vyzkoušely něco z kuchyně těch ostatních a zatím jsem tu nesetkala s vysloveně odmítavým názorem.
Já taky přidávám smetanu na zjemnění, hořčice to ochutí, když koupím pěknou kotletu bez kosti, proříznu, naklepu a vznikne pěkný plátek, a ani nevadí, že není z hovězího, mužskej slupne a pdvelí se na gauč:-)
To jsem to zase „zvorala“ jak mám na ty ptáčky chuť:-)
Já taky přidávám smetanu na zjemnění, hořčice to ochutí, když koupím pěknou kotletu bez kosti, proříznu, naklepu a vznikne pěkný plátek, mužský slupne a odvalí se na gauč:-)
Moje babička i maminka je jinak nedělaly, zkrátka když jsou ptáčky měkké, vyndám je a šťávu zaliju šlehačkou s troškou mouky. Chuť dotáhnu obyčejnou hořčicí a citronem. Jsou dobré jak s rýží, tak s houskovým knedlíkem. A tím netvrdím, že ty přírodní nejsou dobré.
Jo, tak to jsem měla moc ráda jako dítě, protože mamka dělala ptáčky vždy na dva obědy, ten první byl s omáčkou přírodní a k tomu rýže a druhý den se omáčka zadělala smetanou a k tomu jsme jedli knedlíky. A ten druhý den to bylo nejlepší.
My to máme stejně! 🙂 Ovšem na ten smetanovo-knedlíkový den zbývá už jen jeden fógl a toho rozkrájím do omajdy na drobno.
A dovnitř dávám učňovský párek . Má akurátní délku.
Dávám k hořčici trochu strouhaného křenu, místo okurky zavřenou kapii, a někdy místo salámu malou moravskou klobásku. Hořčice nesmí chybět! Zbytek klobásky rozmixuju do omáčky.
Jo, a potřebjuju kilometr nití na každý kousek.
Chi, chi. Víš co jsem dělala já? Balila jsem je do obinadla! (Někde se ten záchranářskej kurz musel odrazit!) Jednou dokola, kříž a podél a navrch krásnej ambulák. Sterilní čistá bavlna, krásně to drželo a tchýni to vytáčelo k nepříčetnosti – a to neumí vařit. Fakt ne. (peče skvěle)…
Mohlo mě to napindout…do toho jsem balila koření do omáček, když se mi ztratilo čajové vajíčko, do kterého to koření dávám.
Zlstá bramboračka! Děkuju!
U nás se dělají ptáčky z krůtího masa, ale jinak náplň a omáčka klasická.
A trocha poučení 🙂 🙂 🙂
Za všechno může nepřizpůsobivost jisté Alonso Sanchez Coello Marie (21. 6. 1528 až 26. 2. 1603), dcery císaře Karla V. Měla za 20 let 16 dětí. To třetí, ale pozor, byl Rudolf II. Krom svého bigotního pobožnůstkářství, pověrčivosti, netolerantnosti a nesnášenlivosti, byla Marie Španělská také velice mlsná a když se po manželově smrti přestěhovala do Prahy k Rudolfovi, vzala si s sebou i své kuchaře, kteří ji připravovali lahůdky z celého světa.
Jedna ze specialit byly lahodné telecí závitky s výtečnou nádivkou. Ve Španělsku jim dodnes říkají: el nino envuelto (zabalené dítě). Nádivku původních španělských ptáčků, připravovaných z telecího masa, tvořila dříve trochu jiná směs než dnes. Našli bychom v ní pravděpodobně sardelky utřené s máslem, strouhanou syrovou cibuli, sekanou petržel, žloutky a drcený pepř.
Tyto závitky byly považovány za španělskou specialitu, proto není divu, že pokrm dostal přídomek odpovídající jejímu původu. Vzhled krmě, jejíž bodce, štěpiny (dnes párátka), sloužící k sepnutí závitku, připomínaly našim předkům ptačí nožičky, a ty pak květnatý název doplnily na finální španělské ptáčky.
Wow, super výklad ! Čtu to už potřetí a zase inspirace . Proč nezabalit dovnitř něco jiného? A jak píšou holky, taky jsem dumala nad kilem kotlety, co s ni? Pak jsem ji nakrajela na motýlky a naplnila jako ptáčky, spojila paratky a banda se nestačila divit. Oběd úplně jiny, než čekali.
Tak to je snad poprvé,kdy někdo pěkně vysvětlil,jak vznikl název „španělský ptáček“.
Myslím,že „Kluci v akci“ jednou prosili diváky o vysvětlení a nepamatuji si,že by řekli,
jak dopadli,Kam na to chodíte?Jste dobrá,děkuji vám………..