1 uzený jazyk hovězí
nebo 2 – 3 vepřové
3 vejce natvrdo
kapie sterilovaná
kyselé okurky
může být i další zelenina
(hrášek, žampiony)
3 želatiny na vaječný aspik
ocet, sůl, pepř, nové koření
Uzený jazyk uvaříme ve slané a okořeněné vodě. Za tepla oloupeme, necháme vychladnout a nakrájíme na kousky nebo plátky. Přidáme sterilovanou zeleninu a vejce natvrdo a promícháme.
Nálev z okurek nebo nálev Deko, připravený podle receptu ohřejeme na teplotu těsně pod bod varu a opatrně vmícháme 3 balení želatiny na vaječný aspik (Kaufland, ta nejlevnější). Necháme trochu zchladnout, smícháme s masem a zeleninou a přendáme do krabiček, misek nebo formy, podle toho, kolik toho aspiku děláme. Navrch ještě přelijeme asi 1 cm, tak aby se vytvořila jednolitá skleněná vrstva.
Necháme vychladnout a podáváme s pečivem.
Aspik připravila: Jana Macůrková
Tak tohle můžu :o)
To vypada moc dobre, mnam….
miluju uzenej jazyk,horkej s omáčkou, smaženej v trojbalu,zapečenej ve slaninovým kabátku s česnekem, studenej v aspiku taky, ale bez zeleniny
Tak o smaženém jazyku v trojobalu slyším poprvé…
Mám připravené, když už seženu jazyk, tak na několik receptů, aby bylo sem.
uvaříš, až vychladne,pokrájíš na plátky nebo dukátky,osolíš,obalíš v trojbalu a usmažíš…
Doma jsme dělali uzenej jazyk s křenovkou, to jsem milovala. Teď ho nedělám, protože bych to u nás jedla jenom já, ale dala bych si.
Uzený jazyk s polskou omáčkou to je dobrota. A nebo jen tak uvařený s křenem a hořčicí :-). Kdysi muž odmítal, prý už to jeden vůl v hubě měl. Pak ochutnal a rychle změnil názor. Ale polská omáčka ho nepřesvědčila :-(. Máme tady nového řezníka a minulý týden jsem tam zahlédla vepřové jazyky. Doufám, že je budou mít i teď a budou vařené s chlebem.
S tu polskou omáčkou udělej a pošli, tu já nedělám, i když mám veice dobrý recept tak na dvě, tři porce..
Asi Tě zklamu, polskou omáčku jsem nedělala snad 20 let. To ji jedly děti. Muž se ofrňoval. A vařit ji jen pro sebe jsem líná. A za další, uzený jazyk se v těchto končinách vyskytuje velice zřídka. Ale recept někde mám.
Tak mi pošli ten recept, spíš ho napiš sem a já to časem dám jako VZK – vyzobáno z komentářů.
O.K. snad ho najdu :-).
tak s polskou omáčkou j evarianta,kterou nedělám a nejim…zkusila jsem to několikrát,prostě moc mouky na mne a k tomu jakzyku mi to nejede….to se sardelovou to je jiný…
Asi jinej recept, než mám já, dělám polskou omáčku skoro bez mouky, a dělám ji jen malé množství, tak na ty dvě tři porce, co se hned sní.
tak ho sem dej taky , prosím….
Už jsem psala výš, když mi ho pošle Blahovka, porovnám, co mám já a dám jako VZK.
Vaříš je nějak speciálně, nebo jen tak jako každé jiné maso? Já si je teď vařila pro další úpravy – zkusila jsem je prvně v životě (ani máma je nedělala) a spokojenost. Za málo peněz hodně muziky. Jen kočky byly zklamaný – málo odpadu 🙂 Ale dostaly většinu vývaru, protože já vepřový nijak zvlášť nemusim a tak jsem část použila pracovně a zbytek vychlemtaly čičiny. I ta křenovka mě napadla, ale nějak se na ní nedostalo v záchvatu pokusů a nenadálých situací. Nicméně určitě jsem je nekoupila naposledy. A to jsem měla strach i sama za sebe a představa, že by to odvrhly holky – mno, furt jsou tu ty kočky, rozhodně by bývaly blemcáky vniveč nepřišly. Ale zvítězily v žebříčku pokusů…
Máte ještě někdo vyzkoušený nějaký méně obvyklý kus masa? Wyagu, Kobe a podobné levné kusy si nechte od cesty… Krávy, který žerou líp než vegan u Rotschildů a denně chodí na wellness a pedikůru, mě nezajímaji (kecám, konto má dietu). A vemínko taky nee. Nechutnalo. Tři úpravy a žádné požitky.
Já mám vyzkoušené vepřové slezinky na guláš. Bývalý ho měl rád. Mě chutnají taky, ale nynější je nemusí a tak míchám s nožinou a dávám si pozor při nandavání na talíř. A v neposlední řadě dají guláši lepší chuť. Jenže ani ty slezinky jsem už dávno neviděla :-(.
K vaření jazyků, vařím až jsou měkké, nic extra s nimi nedělám. Někdy k vepřovým dám koření jako na ovar.
🙂
Ty slezinky používám jako játrovou zavářku, kombinuji do zabíjačkového guláše s ledvinkou,kouskem jater a masem,
a budeš se divit, hovězí slezinu jsem kdysi vařila bez soli a koření a mlela ji vrabčákům na krmitko, když nebylo nic jiného a jak jim jela, specielně brhlíkům
Hovězí slezina se kdysi škrábala a dělaly se z ní knedlíčky do poblífky. Jó, játra byly vzácnost. Ale mě nechutnaly. Pamatuju si jak v řeznictví visel hodně tlustý bůček a na tácu byla hovězí slezina. Ostatní místo zabíraly konzervy.
Mně jen jeden ze žáčků říkal, že u strejdy v Austrálii ochutnak klokaní steak a že prý byl jako tvrdé hovězí…???
V Plzni je vyhlášená steaková restaurace, kde jsou steaky ze všech možných i nemožných zvířátek. Klokana jsem tam ochutnala a vůbec nebyl tvrdý. Nejvíc mi tam chutná z pštrosa, luxusní pochutnání :-).
O Austrálii a Novém Zélandu a jejich „delikatesách“ by se dalo diskutovat. Když tam synek po měsíci v Thajsku a tamních lukulských hodech přijel, tak mi volal, že tam nebude, protože znají sůl, pepř a kečup :-).
Mě tak napadlo: Co klokaní kapsa? Ze všeho je třeba jí nejdřív udělat a tahle roste sama…
Nevim, kdo to dělá, ale je série o tom, jak cizinci hodnotí česká jídla. A Australani jsou tam za největší blby. Furt jim chybí právě kečup a ke všemu by měly být hranolky. Zato Chris z Mauritia je regulérně česká nátura. Ten by pro nás mohl dělat reklamu 🙂
S klokanem je to jako s kobe: Levnějc pořídíš čistokrevnýho s papírama na chov, než ten stejk. Ale zkusila bych ho. Ale třeba krokodýl mě nijak neláká. A štvou mě se pštrosama. Chová to kde kdo, ale prodává se tak draze, že mi můžou políbit šos. A pamatujete období bez hovězího, ale sobí bylo? To mi šlo. Jen byli ti Rudolfové tužší (asi z toho věčnýho tahání Santových saní). Ale z těch českých mi asi nejvíc chutnal divočák kříženej s domácím a pak divočák opravdický, ale doma vychovaný v chlívku s růžovýma čuníkama. Když na něj došla řada, trochu jsem ho litovala – byl úplně blbej a přítulnej – nicméně ta trouba z něj udělala šlechtice.
Troubou myslim kuchyňské zařízení, ne „tetu“ Gretu, která ho vykrmila i utroubila…
Tu reklamu na jídlo dělá televize Seznam omlouvám se – Stream), jmenuje se to Jak nás vidí svět a je to i na internetu. V jednom díle ty hranolky a kečup vyžadoval Američan ke svíčkové…..
Někde jsem četla, že z vepřovýho jsou nejlepší Mangalice, to je takovéto hrozně chlupatý a rezavý prase. Tay ho někdo chová v Úžicích. Nejlepší znich je prý špek, ale je hodně hodně drahý, ale vysoký a luxusní.
Je to na stream.cz. Chris je sen každé kuchařky :-).
Luxusní játrová paštika
1 kg syrových jater (vepřových nejlépe)
3 kg osmaženého bůčku
0,5 kg osmažené cibule na sádle
palice česneku (může být víc i míň, záleží na chuti každého)
sůl a pepř
Vše pomlet, včetně té osmažené cibule, dát do skleniček a zavářet 1 hodinu, nechat vychladnout a druhý den zavářet další hodinu. Cca na 100 – 150 st.
Pokud byl bůček málo prorostlý (což v dnešní době bývá), tak před použitím promíchat se lžicí másla (ne tuhého) nebo domácího sádla.
Játra bych si v hospodě nikdy nedala, musím si je dělat sama, a tak je toto výborná varianta studené večeře. Z této dávky je víc než 10 skleniček, těch menších.
No jo, musela bych recepísek hodně pokrátit. Ty přiživuješ hodně sarančat. Nám by to za chvíli lezlo i ušima 😎
Dát do menších krabiček a klidně do mrazáku. Postupně vybalovat. Já tyhle recepty tak většinou dělám, ono se je nevyplatí dělat v malém. Nebo zasterilovat.
Karolína je vařila a nakládala do směsi sojovky s něčim, měla nějakej origo recept z Číny..jedla jsem je 2 x, bylo s tím strašně crcání,ale bylo to moooooc dobrý….dělala tak vepřový jazyky…
jinak jazyky obojí vepřové i hovězí,se dají bez problémů koupit v Globusu
wagyu jsi asi myslela,že?
co vepřový mozeček? je taky moc dobrý…
Jasně. Jenže to jsou ty rodinný zvyklosti z přežblebtů. U nás je wyagu, ale taky třeba místo zánětu spojivek je závis pojistek. A když přijdem k doktorovi, hádej, co se nám vybaví a co za žádnou cenu ze sebe nedostanem. Ty pojistky máme už šestadvacet let. Wyagu je mladší – z doby, kdy se učila Benjamina číst. Onehdy jsem to použila i v restauraci. Prostě buran na výletě 🙂 Vlastně je jedno, jestli to máme často (zánět spojivek), nebo nikdy (wagyu), stejně je to zažraný… Budu se snažit 🙂
Taky trochu odbocim. Nahodou jsem narazila na recept fajn rizku. Udajne figl
kucharu. Pres noc namocit rizky do mleka, osusit a obalit-mouka, vajicko,
mouka, vajicko a strouhanka. Mela jsem krkovici, i moje „konzerva“ si posmakovala, pripominalo nam to teleci..
Myslím, že tohle mám jako Vídeňský telecí řízek, podívám se ti: ale namočení do mléka tam je, jen nevím na jak dlouho, maso tedy má být telecí a obalení je strouhanka, mléko nebo smetana, 2x mouka, vejce a potom teprve znovu strouhanka.
Takhle jsou měkké i řízky z plecka. To je starý recept, který používaly hospody v dobách totality, aby ušetřily. Nicméně to funguje. Já to dělám, když smažím gordon blue z krkovice. Výsledek je šťavnatý plněný řízek.
Kočky, teď mimo vaření ….. tady už je – 11 st., tož ráno bude pěkný samec. To abych šla ponajít teplé punčošky, co? ?
Punčošky, válenky, kožíšek ušanku…. A bacha na rýmu!!!?
Tady bylo rááno -9 a to večer než se vyjasnilo, bylo pouhých -1. Ale mluvila jsem s kamarádem z Horního Města u Rýmařova, ti tam měli ráno -17.
K sádlu z mangalice. Já jsem pověstná tím, že na mejdany dodávám sádlo chleba a cibuli. A aby si to neřádi posichrovali, k padesátinám jsem dostala darem pět kilo. Když si představim tu cenu na trhu, byl to Dar. V y n i k a j í c í ! Část jsem si nechala doma, ale větší díl jel se mnou na oslavy. A k tomu jsem ještě vypekla asi tři kila bůčku, který jsem hodila v plen první, aby si hordy zamastily bříška a pak jsem mazala chleby tím škvarkovím (od slova cukroví)… Každý mě měl rád. I doma jsem jej používala jen na mazání. Na vaření je ho škoda. Ale ani přeštické není od věci 🙂