Děvčata, jaro se kvapem blíží, tak ať máte inspiraci:
Do komentářů vložila Adela.Adale
Dělám nejen z pampelišek, ale když jsem je prošvihla, tak z černého bezu, akátových květů, sedmikrásek. Nic nepočítám, květy zaleju vodou tak, aby byly potopené, přivedu k varu a vařím max. 30 minut. Odležet 1-2 dny, přefiltrovat a odměřit. Dál stejně – na 1 l tekutiny 1 kg cukru, citron přidávám řádně vydrbaný mýdlem a překrájený (bez peciček) až teď – na 1 litr 1 větší citron a před koncem vaření ještě šťávu z pomeranče.
Já jsem zkoušela pampeliškový ale nějak jsem těmto“medům“nepřišla na chuť.Kupuji včelí květový akátový lipový lesní ale pravý.
Tak ja delam pampeliskovy, akatovy nebo ze sedmikrasek by mne nenapadlo. Je to
dobre, kdyz boli v krku, mne to pomaha. Vetsinou to bastime
, kdyz dojde vceli med. Drive jsme mivali domaci od tchana, ted musime kupo-
vat a ne kazdy je verohodny, no jo, no……
Já uvažuji o bezovém, protože bez používám na srážení horečky. A tohle by ylo hodně jednoduchý, lžíci do čaje ….
Moje mamina kdysi dávno dělávala pampeliškový med, hlavně do čaje ….. já nedělám, nějak mi nechutná. Stejně jako Jarybarka, kupujeme od včelaře, má ho kvalitní a prodá mi ho i o víkendu večer.
Vcera jsem delala Valassky kontrbas podle televize, muj muz je Valach z okraje
Valassky a neznal to. Uvarene, pote oloupane brambory lehce rozstouchat, dat
na dno sadlem pomasteneho pekacku, zalit osmazenou cibulkou s uzenym na
sadle, pridat cesnek dle chuti, osoli, opeprit, mozno pridat majoranku, ja na ni
zapomnela a zapekla bez ni. I tak to bylo moc dobre, I kdyz asi kaloricke….
Ivu, nezazdila jsi pohanku? Ta se do něj totiž dává ….. a souhlas, je výborný ?
Usměvko poraď: uvařenou pohanku?Neviděla jsem to v TV.To musí být bezva ňamka…
Jj, uvařenou .. nebo takto, já jí vařím cca 5 minut a potom jí nechávám ještě 15 minut odpočívat v horké vodě pod pokličkou.
Dobré to je, někdo tam přidává i mrkev a tak, ale to mi přijde zbytečné, snad jen pro barvu dobré.
Zkus to, Ivča má dobrý nápad, dlouho jsem nedělala, tož zase udělám, někdy, dnes pečené kořeněné maso se šťouchanými bramborami a zeleninovým salátkem. K tomu vývar s játrovými knedlíčky. ?
Nezazdila, ackoliv ona tam fakt asi byla, namocena, ale ja na ni nevzdechla a jeste se k tomu muze prikusovat kysane
zeli. A to jsem si rikala, ze ho do te smesi pridam rovnou.
Priste….
A jak jsem splasena, tak jsem zapomnela, protoze
to byl chudy kraj, ne vsude meli uzene, tak je mozno
dat houby (maso chudych). Uf snad uz je to vse….
To diky to udělám brambory mám ráda?
Mám recept s pohankou, ale bez uzeného, jen se slaninou a brynzou a se smetanou. Nejmenuje se to ale valašský kontrabáš, ale jen kontrabáš. A je ze Staročeské krajové kuchařky.
Když mi bylo asi šest, sedm, uvařila máma pampeliškový med. Byli jsme s bráchou u vytržení. Připadalo nám to jako kdyby uměla uvařit zlato ze švestek. Pak nám nakapala na chleba s máslem, my se zahryzli, pravili, že to chlupatě voní a tím pro nás pampeliškoun skončil… Ten zbytek (vlastně všechno) máma ředila rybízovou šťávou, nebo sladila těsto na buchty. Tak se to dalo.
Ne, že bych ho nepozřela. Ale vařit ho nebudu. Na kašle a zahánění moribundů je spousta jiných bylin a sirupů a pampelice si dám raději jako salát. A když vařit, tak poupata jako kapary – ale to už taky není taková sranda, když se dají koupit.
Také jsem ho, dávno tomu, zkoušela, ale nějak jsme mu nepřišli na chuť. Teď už 35 let mám doma včelaře a tím je med vyřešený. Zkoušela jsem z černého bezu a lípy, protože mám ráda jejich vůni. Nebylo to špatné, ale vadila mi dlouhá doba varu a i ta vůně se nějak ztrácela. A tak dělám raději z bylinek sirupy.
A máš včely i u domu? Benjamína a vnoučci se daly do včelařského kroužku a ředitel toho jejich cirkusu – hrozně prima kluk – jim oznámil, že budeme mít úl. Máme zahradu 50m dlouhou, prvních 15 zabírá dům a předzahrádka, tak přemítáme, kam ho šupnem. Aby to vyhovovalo fčelám i nám. Jedni sousedi budou rádi, druzí budou šoupat nohama, neb jejich hospodářství občas leze krkem nám (není to drama) 🙂 Jen si myslim, že by neměly být u domu úplně na blízko, protože při našem provozu by brzy chytly nerva a asi by jim to snížilo dojivost. 🙂 Takže zatím sázíme budleju, caryopteris a jiné medonosnice. A za naší zahradou je zahrada stará a zanedbaná – obrovská – plná bezinek. Tož žrát budou mít co. A taky doufám, že když budou medodojky, odstěhujou se vosy…
První jaro coby čerstvá maminka se ke mně dostal hit – recept na pampeliškový med. Pro děťátko to nejlepší, tak jsem se pustila do díla. Hezky podle postupu až do fáze …vaříme do zhoustnutí….. Veliký sporák pod kterým se topilo, nový smaltovaný pekáček a med ne a ne houstnout. Nechala jsem na kraji pomalu chladnoucí plotny do rána. Ráno ve studeném pekáčku tmavě hnědé , úplně tvrdé cosi. Jala jsem se to opatrně vydloubávat abych nádobu neponičila, ale moc se nedařilo. Nakonec jsem v zoufalství nalila horkou vodu, že jestli by se to neodmočilo. Kdo uhádl, že v pekáčku byl tvrdý karamel, ví, že se hezky rozpustil a pekáček naštěstí zůstal bez úhony. Víckrát už jsem ho nezkoušela. Kamarádka co byla na pampeliškách se mnou (měla synka o 3 dny staršího než já) to uvařila správně, nicméně mne to neuchvátilo. Přišlo mi to jako ovoněný hustý cukrový sirup. Tak jsem dětem sháněla med od včelařů – na vsi nebyl až tak problém. Nakonec mne 14 let života se včelkama na zahradě naučilo o medu hodně a dnes už vím, co je poctivý a co různě upravovaný med . Osobně si myslím, že všechny pochutiny domácí výroby by spíš měly být označovány „med“ . 😎
Máme je na zahradě. Musí mít výlety na jih a pokud možno, tak ne do stěny domu (nejsou to vrtulníci). Včelky za potravou lítají až 2 km, takže není třeba jím nic servírovat, najdou si. Vosy se neodstěhují, spíš budou víc otravovat až budete krmit včely v srpnu (na to ale stačí lapače z lahví s pivem).
Jen abyste z nich nerva nechytli vy. Když není snůška, tak otravují fest a to vyhrožuju biolitem. Záleží na matce, pokud je z dobrého chovu, klidná, tak dobrý, ale taky už jsme měli potfory, který by nás pronásledovaly až do Němec.
Tak to koresponduje s mým plánem umístění. 🙂 Zahradu osazuju taky kvůli motýlům. Všude kolem řepka, tak sázíme, kde a co můžem. No a s těma vosama furt nevim. Máme hnízda na půdě a mezi střechou a izolací… Občas se prohryžou na blbou stranu a padaji do vany (zase tak masážní ji nepotřebuju). Řešim, jestli je horší tu pakáž vyhubit natvrdo, nebo zda jim nechat právo na život. Loni byly docela hodný, tak uvidim, jak letos. Nejlepší byly roky se sršněma. Ty dělaj akorát rámus a vosy se od nich držely uctivě daleko. Jenomže nám to hnízdo přerostlo v létě až do kuchyně a to už jsme museli zakročit. Tenkrát mi jich bylo hodně líto.
Asi nejmedonosnější je svazenka, má krásně modré květy v dlouhých vijanech, tady ji jeden čas včelaři seli na všech jinak nevyužívaných plochách, protože jinak je to tu akorád akáty a řepka a to zrovna dobrá kombinace není.
Akátu tady moc nemáme, ale měla jsem možnost ho ochutnat. Je úplně jiný, má zvláštní vůni po akátu a jediný který necukernatí. Jinak veškerý med zcukernatí, řepkový do týdne, medovicový třeba až za pár měsíců. Jde rozehřát v teplé vodě, která nesmí překročit 45°, jinak si vyrobíme sladký sirup :-(. Nikdy nerozehříváme v mikrovlnce !
No, jenže na svazenku je třeba pole…
Já si myslím, že to vymyslel někdo, kdo měl alergii na med (je bohužel velice častá) a chtěl něco, co by ten med připomínalo.
Alergií na med trpí někdy „květoví alergici“. Reakce nebývá ale tak silná, jako když se setkají přímo s tou rostlinou, ze které včelky sbíraly nektar. Dokonce se doporučuje použít na léčení alergie. Málokdy je alergie na medovicový, ale pokud se vyskytne, tak ti lidé jsou alergičtí i na propolis. Další včelí produkt, který vyléčí spoustu neduhů.
Já si myslí, že tady ty náhražky vymyslel někdo, kdo si bláhově myslel, že to co dokážou včelky, dokáže taky a chtěl vyrobit jednodruhový med. Nebo chtěl ušetřit (cena cukru je 15x nižší).