….jak pranostika praví.
Já mám na zahradě (skalní výchoz, suchý, stepní biotop) tyhle krásné užovky.
Užovka hladká – Coronella austriaca – je jeden ze 4 druhů u nás žijících užovek, je herpetofágní, čili živí se jinými druhy plazů (hlavně ještěrkami) a je hodně kousavá, i když není jedovatá. Je živorodá, v září až začátkem října se na zahradě objevují asi 20 cm dlouhé „žížalky“. Jana
Hadi mi kupodivu nikdy nevadili. Ne, že bych k nim plápolala vášní a pořídila si je domů. Ale neštítím se jich a vím, že jsou plaší a když člověk dělá hluk tak vyklidí pole raději sami. Na chalupě v tarasu žily spokojeně zmije a slepýši, sem tam zavítala užovka. Nebyli tam hmyzáci a hadi s námi žili v příjemné symbioze. Hůř se sžívalo s myšáky, kteří se rozhodli strávit zimu jinde než na zahradě. Myši rozkousaly, pročůraly atd. co se dalo a nebraly si servítky. Ani jejich roztomilá korálková očička je nespasila před pastičkou. V tomto případě byly vítány zdivočelé kočky, které si lidé vzali na léto jako miloučkého společníka pro své zpovykané vnoučky a po skončení idylky jaksi pro koťátko už odrostlé nebylo v Praze či Hradci či jinde v bytě místo, tak šup s ním ven z baráku a starej se. K nám mohly kočky okýnky v kůlně, která měla průlez nahoru na půdu a tím do celé chalupy. Měly tam pelíšky, na zimu lavory s vodou (sice zmrzla, ale olizováním tu tekutinu získaly). Granule neexistovaly. Párkrát za týden tam dojel soused se zbytky, které nechal na zápraží. Aby měly přilepšenou. A pak jsme jezdili i my. Vánoce, jarní prázdniny, kočky se měly jak v ráji a chalupu opouštěly až poté, co slezl sníh a šly si za svými záležitostmi už suchou tlapkou.
Co dokáží myši, mi můžeš povídat. Jednou jsem na podzim nechala v kuchyňce 2,5 balení hladké mouky. Když jsme na jaře přijeli, byla mouka i na stropě a patřičně stmelená myší čůráním…..a že myši dokáží prohryzat i beton a podlahové fošny silné 4 cm, také pro mne není nic nového.
Taky myši znám. Kde je hospodářství, tam se jim daří. Ale na druhou stranu – okolo domu, kde máme psy, jsme je nikdy neměli. A to je celé léto dům otevřený až do podzimu. I krtci se v zahradě okolo domu nedrží.
Jinak hadi se mi moc líbí. Doma máme krajtu královskou. Má něco přes metr a ráda se tulí na krku jako náhrdelník. Ví, potvora, že jsme na ni velké sousto, tak neškrtí, jen se hřeje.
Podívej se na „Návštěva v DDM Most“ – na posledním snímku jsou vajíčka krajt královských, tak jak se z nich právě při výstavě líhla háďata.
A je tak krásně heboučká. Hady jsem hladila ráda u přátel, měli jich snad 10. Ten největší byl pěkný pořízek, co to bylo už nevím, ale ta jeho kůže byla tak příjemná na dotek.
Já byla ve středu minulý týden v Benešově u známého, který má ode mne užovky levhartí a nakladly mu vajíčka. Tak jsme dělali provizorní
inkubátor.
Jojo, takové myší hnízdo v duchně, taky zážitek.
Jednou díky nemoci BMLP jsme na chalupě nebyli po Vánocích asi 3 měsíce. Když jsme dorazili už sníh nebyl, tak začal úklid. Smeták se mi pod skřínkou v síni zarazil o hromadu zeminy. Nechápala jsem, kde se tam vzala. Až po odstranění skřínky jsem zjistila, že myšáci vyhrabali mezi dlažbou spáru, tudy vyházeli zeminu do síně a chodili si na gáblík do špajzky. Jak se protáhli tou maličkou škvírkou dodnes nechápu. Kdepak myšky, ty jsou vynalézavé a jak jsou mrňavé, tak se vejdou všude.
A prokousané povlečení, pěkně srovnané v komínku a prožrané uprostřed až dolů – všechno šlo do kamen. A zkus si spočítat, kolik je za rok z jedné myši myší, a bude ti to jasné úplně. Došla jsem k číslo přes 12 000 myší….
Tolik??? Fakt??? Věřím ti, ale to číslo mě šokovalo. :-O
Já to vždycky počítala s dětmi které fňukaly, když jsme šli poprvé krmit hady živýma myškama. A mohu tiříct, že z těch, které nejvíc fňukaly, byly v pololetí tak krvelační potfory….
Jinak počítej:
1.jedna 1 samice + 10 mladých = 11 myší
1.dubna 11 * 10 + 11 z ledna = 121 myšů
1.července 121 *1o = 1210 + 121 = 1331 myšů
1. října 1331 * 10 + 1331 = více než 14 000 myší. No comment.
Jojo! A takový koberec tkaný na zakázku ze zbytků látek – takový běhoun to byl, objednávalo se to na Slovensku. Než jsme ho stačily s maminkou rozporcovat a olemovat na kratší koberečky stihly ty bestie prokousat koberec pěkně uprostřed a ze dvou stran, takže se s tím nedalo vůbec nic dělat. Maminka plakala, já zuřila když jsme to nesly do kontejneru.
A oni díky tomu teplu opravdu vylezli.V neděli mi na rybách běhaly ještěrky po báglu i po botách.Mě hadi taky nevadí.Mě asi vadí jen bodavý hmyz a hlavně klíšťata a koše. ?
Myslíš KLOŠE? Létající klíšťata? Tak to je hnus velebnosti. Zažila jsem ho jednou a děkuju! Hmyzáky taky nemám v oblibě. Ale tady je celkem pohoda. Jsem asi výš, takže sem nic nelítá. Jen včera tu Cecilka zuřivě lovila cosi po bytě, pak vyskočila na parapet okna, shodila z něj „nepotřebné“ a snažila se lovit. Včelku Máju. Tak jsem Cecil odehnala (hodinu se mnou nemluvila a na usmíření dostala pár lahodných tyčinek) a včelu vypustila ven.
Jj kloše to je zase chytrý mobil.Tyhle potvory jsou v lesích okolo a nebývali tu .Jak po mě leze bere mě amok.A ty štípance! Jo a zapomněla jsem na muchničky. Ta mě bodne a musím k lékaři.
A vidíš, u nás jsou dva druhy klošů – kloš jelení a kloš ovčí. A chovatelé ovcí tvrdí, že když má ovce v kožichu kloše, že produkuje víc lanolínu a vlna je kvaitnější.