Když jsem loupala švestky na sušení, tak všechny, které byly červavé nebo nahnilé, jsem dala na jeden starý plech.
A položila ho na špalek na zahradě.
Po třech dnech se přihnali první návštěvníci – paví oka, admirálové, babočka bodláková….
Dobrou chuť!
Doufám, že se Devětapadesátka trefí i do 59 000😉 Sice už ty tisícovky naskakují pomaleji, než ze začátku, ale pořád…
Když jsme byli na škole v Ostravě, tak jsme jeden den vyrazili na ostravský hrádek.
a kousek od příjezdové cesta někdo vyložil snad celý vagon pěkně zlihovatělých švestek, jablek a hrušek. Co na tom bylo motýlů – nejvíc admirálové, paví oka, ale i spousta dalších, to jsem v životě neviděla a nedalo se to spočítat. Takže když Vlastik chtěl špatné švestky, bylo mi hned jasné na co. A to jsme ještě druhý den odpoledne přivezli kyblík přezrálých hrušek.
takže u Macůrků mají Motýle mejdan! Ale bacha! Je to jeden pekáček, ale snad má každej svoje brčko…
To nás ve škole neučili, že motýle jsou alkoholici…
Brčko má každý svoje, resp. svůj sosák a alkoholici jsou, to mi věř…
jj, já vím, že má každej svoje… ale ten alkoholimus, to mi k těm křehkým nádherným tvorečkům nějak nejde….
Oni spíš jsou přilákáni tou intenzívní vůní, než že by byli vědomými alkoholiky. U toho ostravského hrádku byla ta vůně cítot snad z kilometru. My si nedřív mysleli, že je tam někde palírna, až potom jsme zjistili pravý stav věci.