Jako vždycky, když se ohlásí Pavlínka, řeším, co dobrého našemu strážnému andělu nachystat a čím ho trochu rozmazlovat.
A tentokrát to dopadlo kouzelně a celý výběr šel dokonale mimo mě.
Zrovna jsem dokončovala zpracování včerejšího houbařského úlovku, když zavolal Petr Zeman, jestli prej chci kozáky. No samozřejmě, já na to….
Tak se seber a čekám na tebe na louce na kraji lesa. Ten okraj tvoří asi 5 menších bříz.
Když jsem tam dojela, tak jsem nevěřila svým očím – ale to snad lépe než fotkou komentovat nejde ….. bylo jich asi 58 celkem, dva stařečky jsem tam po pokročilý věk nechala.
A celý sbor se nacházel jen pod těmi několika málo břízkami na louce.
Takže část se suší, část se smažila a byla sežrána…..
Jani, prosím Te, neber to jako rejpání, ale spíš přátelské upozornění. Nějak se Ti do textu vloudil tiskařský šotek. Kozáci (houby) jsou neživotný rod, tedy byly a dva už nebyly. Takhle to vypadá na tlupu donských kozáků, z nichž ti dva zřejmě příliš mnoho vodky popili a následné smažení a sežpapání části ostatních silně zavání kanibalismem. Nic ve zlém, chybička se vloudila, já to znám. -))
To Jana ze samého překvapení…jestli dobře počítám, tak hub bylo 56 a Jana a pan Pavel byli ti dva, co nemohli stát na vlastní noze…f tom případě to má naprosto správně?
Tak děvčata, tady jste vedle obě dvě. Vůbec nezáleží na tom, že to jsou houby, ale jde o tvar životný, a tudíž jest měkké i správně. Ale abychm se nedohadovaly, tak jsem to upravila tak, aby to bylo neutrální.
Já nejsem vedle, já jsem tadýýý!!
Ale budu Ti věřit…
Paní učitelka Veverková nás učila – ti (kozáci) tudíž i měkké, ale viděla jsem ty kozáky – tudíž y tvrdé.
Tak to je ale pěkná sbírka …:)