bílý jogurt
hrubozrnná (kremžská) hořčice
pepř
citronová kůra, citronová šťáva
máslo
(třtinový) cukr
pár kapek srirachy, nebo čehokoli dle chuti
sůl, lžička oleje
Řízky (nenaklepávala jsem) naložte do marinády z jogurtu, pepře. trošky citronové kůry a pár špetek soli. Nechte uležet alespoň hodinu, ale klidně přes noc a den. Grilovací pánev potřete kapičkou oleje, řádně rozehřejte. Řízky při vytahování z marinády jen setřete prsty a klaďte na pánev. Když jsou z jedné strany hotové, otočte a přidejte kousek másla, nebo ghí. Hotové vyjměte a uchovejte v teple (trouba na 80°C). Do pánve nalijte trochu vody a odvařujte šťávu a výpečky. Do zbytku marinády kápněte citronovou šťávu, přidejte hořčici, trochu cukru a zakápněte vodou tak, aby se všechno rozmíchalo a dalo vylít na pánev. Míchejte a nechte odvařit do hustoty omáčky, která vám vyhovuje. Dochuťte trochou srirachy, případně něčím, co máte raději (sladkou chilli omáčkou, naloženými brusinkami, kapary…) Stáhněte z ohně a omáčku nablýskejte lžící studeného másla. Samozřejmě místo vody můžete použít vývar.
Recept poslala BOYE: „Množství neudávám, ale na tři porce, z nichž jedna je na obrázku, jsem použila dvě lžíce jogurtu, lžíci hořčice, lžičku cukru, lžíci citronové šťávy. Ostatní podle chuti.
Podávali jsme s batátovou kaší jen zlehka ovoněnou česnekem a trochou sekané petrtelky. Místo mléka jsme se rozšoupli (vařeno na masopustní úterý) a použili smetanu a lžíci řeckého jogurtu. Původně to mělo být kuracie mesko a kašo bramboresko, ale došly brambory (normálka). I s rýží je to dobré.“
Předpokládám, že je to vlastní recept.Líbí se mi tvoje fantazie pri vaření a tvoje originální nápady
Právě jsem dostala krásný nápad – když tady posledně tvrdila BOYE, že už musíme mít plné zuby jejích modrých talířů (já ostatně dávám modré také minimálně do poloviny receptů), co kdybychom jí poslaly každá 1 talíř? V každé domácnosti se přeci najde nějaký ten poklad po prababičce. Měla by směs „každý pes,jiná ves“…?????
Já se klidně připojím..?
Tak to jsme dvě, no a bude to podle hesla vlk se nažral (BOYE bude mít jiné než modré talíře) a koza zůstane celá (Bramboračce zůstanou BOYE perfektní recepty. ?
Dekuji, ne. Nepreji si byt od Lucky inzultovana…a krom toho, jediny dva plonk talire, co mam, jsou MODRY 🙂
Talíře nepošlu, protože mám tři kompletní sady a z nich nic nedám. Jediné co mám nekompletní je velký servis, který dostali rodiče k svatbě. Občas si z něj půjčím terinu, omáčník a oválné tácy o vánocích. Je značkový a přežil dlouhá léta. Jen nepřežil moji poslední macechu, pro ní nebyl dostatečně pozlacený a pomalovaný :-(. Takže s ním také tak zacházela. Talířky dávala pod květináče a pod. Dnes je komplet jen pro čtyři osoby. Strašně mě to mrzí a to nejen pro ztrátu ceny, ale hlavně to je památka na mé dětství.
Tak oběhni vesnici, určitě ti nekdo pomůže.
zvlášť, když ten talíř pak vrátí plný :o)
To neklapne. Když se u nás před léty otevírala po 45 létech hospoda, tak každý kdo měl nějaké plonkové talíře, hrnky, příbory a pod. je daroval do hospody.
Tomu rozumím, dodnes u maminy jím z jednoho talíře – má krásné modré kvítky po okraji, prostě od dětství je můj. Mamina už ho chtěla několikrát vyhodit, ale nemůže. Ségra měla s růžovými kvítky, ale již není. Brácha sežpapal fšecko a bylo mu jedno z čeho.
Já třeba teriny nepoužívám, ale u maminy jsou, přemýšlím, že si jednu vezmu sem, kdyby náhodou.
A pamatuješ takové ty tři talíře (od největšího po nejmenší) na plastových tyčích …. dělalo to pyramidu? Těch má doma mamina několik, v různých barvách, ale já to od dětství nesnášela, tak to tam pořád skladuje, chudinka moje.
Mám dvoje, dávám na ně vánoční cukroví. Nezabere to tolik místa jako tác. Ale když přijde návštěva, tak je cukroví na krásném skleněném.
Paní aspoň dala talířky pod květinčáče, ale můj muž „prý nedopatřením“ vyhodil ze svátečního servisu čtyři hluboké a šest dezertních talířů – nechápu, že na krabici hodil věci na vyhození a ani se nepodíval, co v ní je….+ ty nejhezčí ozdoby – krabice byla lehká, proč by se do ní díval… to byly Vánoce, na které se nezapomíná ?
Mě modré talíře neva.Modrá je dobrá.
Dala bych si z fleku – i s tou batátovou kaší. Prozatím ukládám prima nápad. Hořčice máme velkou spotřebu, ale při vaření teplých jídel až tak moc nepoužívám a pak tady objevuju „poklady“.
Co se talířů týče, modré se mi moc líbí. Mám už spoustu let jednu kompletní modrou sadu, ale je kompletní jen díky tomu, že je vyndaná jen jednou za uherskej rok. Běžně používám talíře bílé (snad tvrzené sklo, či co) a ty dobře fungují asi 20 let i když jsou to občas talíře lítající (ne že bych je po někom vrhala, ale odmala mi porcelán padá z rukou a bojím se, že mít před sebou vše, co jsem stihla rozflákat, nebude mne za tou hromadou vidět).
Těším se na další Boyčiny kuchařské fantazie i její nádherný modrý talíř!!! 😎
Řízky v džogurtu občas dělávám, ale batáty se u nás nezabydlely, nechutnají nám.
Ovšem, včera jsem zakoupila za hříšné peníze nové brambory a musím napsat, že jsme si fááááákt pochutnali. Jen jsem je uvařila, osolila a dali jsme si je s mlékem …. mňááááám.?
Já teda doma žádné talíře navíc nemám, ale u maminy by se jich našlo víc než dost ….. třeba se zlatem, různě malované, zdobené …. ona se diví, že je nechci, ale co s takým, který nemůžu strčit do mikrovrnky? ?
Tak dámy, dnes je škaredá středa, při které se nemáme škaredit, máme vymést saze z komína (ten nevlastním), tak jsem vymetla aspoň pavučiny, umyla zimní boty a vyprala zimní bundy a kabáty. Vyprala jsem povlečení a upekla frbrambory ?
Zítra bude špenát, je zelený čtvrtek.
Tak trochu ftípků, abyste se zasmály …..
„Já prostě miluju Velikonoce,” blaženě pronesl spokojený podnikatel. „Za pár dnů prodám všechno prošlé zboží za celý předchozí rok!”
Teta podává koledníkům vejce.
„A nedala byste nám radši slepici?” ptají se děti v době zdražování.
Holky moje! Ani nevíte, jak jste mi zvedly náladu! Teď jsem přišla z práce (Květo, máš moooc hezkou a milou vnučku 🙂 ) tak hotová, že košík, který mám místo tašky mi musely po schodech nést holky. Měla bych teď počítat a psát výčetku, ale zjistila jsem, že to nedávám ani na kalkulačce…
Prozradím vám tajemství, díky němuž ušetříte na poštovném: Mám asi čtyřistapětašedesát různých talířů. Používám je při zahradních mejdanech. Myslíte, že se někdy nějaký rozbije? Ani náhodou! Ten modrý anglický servis, který znáte, byl původně pro dvanáct lidí. Já ho dostala, když bylo pro devět komplet a sem tam něco navíc. Teď je komplet pro tři, pro čtyři, když se všichni tváří, že nevidí uštíplý kus na spodku jednoho hlubokého talíře. A je k němu omáčník, cukřenka, mlíčenka, kulatý a šišaté tácy, hluboké servírovací mísy. Kávová i čajová konvice už slouží jen na kytky, neb ohluchly = přišly o ucha. Jo a hrnky s podšálky jsou ve věčných kredencích a na dušičky na ně vzpomínáme… Když jsem ho dostala, zasněně, ale nahlas, jsem si představovala slavnostní obědy, jak se v něm vyjímá vývar s knedlíčky… Dárkyně mě zarazila a pravila, že je blbost, aby se používal jen občas, že ho mám normálně strčit do kredence a používat denně. Poslechla jsem. Teď u nás bude třináct let a já ho chci vyměnit. Furt se mi líbí, ale je okoukaný a ještě jeden incident a už si slavnostní prostření můžeme leda představovat… Tak si schovám jednu sérii na focení pro Bramboračku. 😀 Ale musím se rozhodnout, jaký si pořídím. Bílý, barevný? Usedlý, punk? Porcelánový, keramický? Villeroy a Boch, IKEA?… Čort znájet…
Tak jsem se díky vám všem nadechla a oddechla, spočítám a jdu do pelechu. Ještě zítra, na Velký pátek vyhlašuju velké vyspání a hurá Velikonoce! (Doufu, že i zítra mi zbyde chvíle na to, abych zkontrolovala, co jste tu celý den vyváděly/i)
Jestli můžu poradit, kemramiku ne…je moc těžká, a spíš se uštípne, než prcelán…