(1535) Kolena pečená v česnekovém kabátku

vepřová kolena
bobkový list
nové koření
celý pepř
cibule
česnek (hodně)
sůl
kmín

To takhle uvaříte skoro do měkka vepřová přední nebo i zadní kolena. Vložíte je do vroucí, osolené a okořeněné vody.  Bobkovým listem, novým kořením, pepřem , solí, cibulí nešetříte.  Kolena do sebe část té chuti a vůně natáhnou. Přichystáte si tolik česneku, abyste pokryli celá horká kolena poctivou vrstvičkou a částí naplátkovaného česneku je i podložili. Zasýpnete je mletým kmínem a špetkou soli. Potom je přiklopíte poklicí nebo zatáhnete alobalem a odložíte je do druhého dne někam, kam jedlíci nebudou mít přístup – kolena by se pečení nedočkala.

Další den je podlijete, navrstvíte na ně ztuhlý tuk z vývaru a dáte pozvolna péct … po jejich prohřátí sejmete poklici nebo alobal, přidáte forsáž (teplotu trouby na 200°C) a 20 minut z obou stran pěkně opečete do zlatova, přendáte je na dřevěnou mísu, přelijete výpekem s česnekem, dodáte okurky, kysané zelí, upečený chleba a pak jen zíráte, jak kolena mizí…

Recept poslala Sharka

Příspěvek byl publikován v rubrice Masa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

32 komentářů: (1535) Kolena pečená v česnekovém kabátku

  1. a.rena napsal:

    Proč se mi ztratil komentář? Zasáhla vyšší moc vichřice? Fakt tu ten komentář byl! Nicméně jsem napsala jen obdivné Hmmm! a že si ukládám.

  2. jarybarka napsal:

    Ani trochu se nedivím,že zíráme jak mizí.Asi bude dobré udělat si před podáváním pár fotek na památku.Na tvojí fotce jsou neodolatelná.Ta závěj pečeného čeneku a masa voní po celém bytě…. mňááám

  3. lakysa22 napsal:

    Zatím jen koukám , halsasitě závidím a čekám, až budu schopná uvařit něco víc, než čaj…?

  4. BOYE napsal:

    Holkyklucí, nemáte pocit, že Sharka poslední dobou vytahuje těžkej kalibr? Dneska myslím na každého, kdo nemůže česnek. Já, bohužel můžu jak česnek ve velkém, tak kolena a mám na to takovou chuť! Tak velikou, jako je vzdálenost mezi mnou a krámem, kde si můžu koupit slušný koleno. A ty dovětky o vývaru do šunkofleků!!! Huš, babo!
    Dneska jdu experimentálně dělat obrácený pórkový koláč a večeřet budem tuňáka s rýží. Na toho se tedy taky těším a holky si jej vyloženě vyžádaly. Už dávno nebyl, ale je to jídlo, kterého se vždycky přežejíme. A s koláčem mi držte palce, protože co se pečení tejče, Prvorozená i Dorostenka pečou líp, než já. A to jsem je fakt učila já, matička vlastní. Ale nějak rychle mě přerostly. 🙂

    • sharka.68 napsal:

      Boyko,tohle je to nejobyčejnější vaření….komu nedělá dobře klasickej česnek,použije BJETIN, ten je pro žlučníkáře 😀

      palce na pórkovej koláč držím…určo se povede… tuňák s rejží – jako rizoto nebo kus ryby a rejže?

    • adela.adale napsal:

      Milá Boyko, ty ale taky umíš nadělat chutě … s dovolením bych měla dvě otázky: 1. obrácený pórkový koláč – je to něco jako tarte tatin, ale s pórkem? docela mě to zajímá… 2. při přečtení výrazu „tuňák s rýží“ jen tiše slintám – vzpomněla jsem si na džuveč s tuňákem, konzervy, co jsme si kdysi kupovali na vandry – pamatuju si z toho právě jen rejži a tuňáka, taky tam byla nějaká zelenina a bylo to strašně dobrý. Pátrala jsem po nich, leč marně 🙁 – nepodělíš se o recept? Předpokládám, že to bude spíš studený salátek, ale nechám se překvapit 🙂
      A děkuju 🙂

      • BOYE napsal:

        Adel, přesně jsi to trefila. Tarte tatin. Recepis byl onehdy (nedávno) na PŽ, tak to prubnu.
        A ten tuňák s rejží vznikl přesně tak, jak popisuješ. Vařívali jsme to na vodě, na horách, všude. Prostě konzervu do rýže a případně něco zelenýho k tomu. Nicméně doma mi to připadalo pod „úroveň“, tak jsem to povylepšila. Na lžičce oleje poházím na jemné proužky nakrájený pórek (bílé i zelené) a nadrobno pokrájený kus kapie, nebo jiné barevné papriky – trochu chuti, hodně krásy 🙂 . Hřeju přesně do chvíle, než obé trochu změkne, do momentu, než začne vonět smažením. Ale musí zůstat zelený, al dente. Pak vkládám (do vypnutého) kusy konzervovaného tuňáka normálka za studena. Když je ve vlastní šťávě, přidám kousek másla, je-li v oleji, tak trošku toho. Protože to jíme hůlkama, horkou rýži do misky, na ni hromádku pórkoryby. Ono se to prohřeje a my to fakt máme rády natolik, že i když je to vlastně znouzecnost, klíďo to servírujeme k nedělnímu obědu. Na stůl k tomu stavím sojovku, sladkou chilli omáčku a jiné asijské pochutiny. Ale i jen tak je to fajn.
        Lidi zlatý, když jsem začala psát tenhle příspěvek, svítilo sluníčko. Teď není vidět nic, sníh do půli oken, vichr a venku není vidět protější dům – 15 metrů. Změřeno, protože děti mezi okny mívaly nataženou provázkovou poštovní lanovku. Čili se připravte vy, kdo bydlíte východně od nás: Pražáci a dál. Bláhovka doufám přežila.

  5. Jiřina napsal:

    Ta pečená kolena jsou úžasná. U nás dneska jen koleno vařené – teda jen půl kolena, celé je pro nás moc. Máme ho moc rádi a sníme dřív, než by se upeklo. Tak snad příště. 🙂

    • sharka.68 napsal:

      ovař a počesnekuj a vraž do trouby, tak nebude odleželé,ale bude vonět 😀

    • Vera M. napsal:

      Jirinko, taky nemám vůbec nic proti ovarovemu kolenu s horcici a chlebem , ještě kdyby krenem, mňam

      • BOYE napsal:

        Nooo, ovar taky!!! Křen je na zahradě a naštěstí nemrzne. Tedy, kvůli zahradě by mělo, ale křen je o to lépe dobyvatelný. 🙂 Já onehdy vařila koleno a bylo mi řečeno, že moc tlustýhoooo. Ale ovar holky taky rády, jen z něj dloubou všechno libový a u toho kolene na mě pak zbývají opravdu jen třesavé součástky. Ale objevila jsem v Globusu ovarovou plec s kostí. Levné, s kouskem kůže (na klouby, že?), hodně libového a z kosti polívka jedna báseň… Jo a taky přišly s tím, že mám uvařit tlačenku a sulc. Není to tak marný nápad, jen musím sehnat slušného řezníka s čuněcí hlavou a nožičkama… Jo a ještě jsem vám chtěla udělat chutě: O masopustním šaškování nám úřad poskytl zabijačkový pošušňání. Guláš, černou polívku, jitrnice a JELITA. Všechno na doporučení spřáteleného hospodského. Bylo to bez chyby, jedlé a výtečné. Ale ty jelita! Lepší jsem fakt nikdy nejedla. Byly maličko jiný, než jakýkoli před tím, ale naprosto úúúúžasný. Myslim, že recept bude rodinné stříbro. Nicméně až zjistim, kdo to byl, klíďo si je budu kupovat a doufat, že se jednou prořekne, v čem je ten zázrak. Nepodařilo se to vytáhnout nikomu, přestože kšeft, který z nás měl, stál za to. Prý – hlásili zvědové – klidně nabízel recept na jitrnice, na guláš i polívku, ale na jelita vždycky nějak „zapomněl“ 🙂

  6. adela.adale napsal:

    Koleno s čenekem jsem nedávno zkoušela, ale s trošku jiným postupem: nebylo vařené, ale syrové, vykoštěné, okořeněné – sůl, pepř, hořčice, česnek, svázané do rolády a uležené přes noc. Pekla jsem dlouho a pomalu, napřed zakryté, ke konci odkryté, podléváno černým pivem. Cibule nahrubo. Bobek a nové koření mi ani sem ani do žádného vývaru nesedne 🙁

  7. Devětapadesátka napsal:

    Olalá! Tak tomu říkám slovo do pranice. Tedy vlastně pekáč, protože o tohle se servat by stálo za to. Jo!!

  8. kvetula.v napsal:

    A kousek kolínka nezbyl?? Asi ne co…? No dobrá… upeču si vlastní – tedy ne to moje plechové- a rozhodně zkusím i ten recept Adélky, který taky zní voňavě. Jen nevím, co si počít, když slintám už teď a ono je to na delší práci? 😎

  9. Jiřina napsal:

    Děvčata to je prča, jedno nebo dvě prasečí kolena a co z nich kuchařky udělaly dobrot. Ještě že ty prasátka máme. 🙂

  10. Usmev.na.moji.tvari napsal:

    Tento recept má jednu VELKOU chybu, musí se na něj čekat.?
    Páč jsem nesehnala Bjetin, tak bude sušený (vím, není tak dobrý, ale …..)
    Ale vypadají, Sharko, mňamózně, opravdu. Hned bych si dala.?
    Ten tuňák z plechovky – já ho dávám docela často ke kuskusu, přihodím tam nějakou zeleninku (jemně nakrájenou mrkev, pórek, papriku, hrášek) a jak píše Boyka, tak osmahnu na máslíčku a tuňáka přihodím.??

  11. lida.f napsal:

    Objevily se mne Pavlovovy reflexy už při pohledu na foto. Ale musím počkat na neděli, bude u nás valentinská pouť (nemá nic společného americkým svátkem, u nás je kostel sv. Valentina) a tam budou skvělé zabijačkové speciality. Kolena, jelítka, jitrnice… No a příští sobotu zase bude zabijačka, která bude v sousedním městě. Pořádá ji řezník, který má nejlepší zabijačkové dobroty v širokém okolí. Já jsem zažila zabíjačky u babičky na Hané a ty dobroty, co prodává tento řezník, jsou stejně dobré jako ty domácí.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..