květák
mleté maso
1 větší cibule
2 vejce
kari
Solamyl
strouhanka
sůl
mletý pepř (já dala bílý)
Měla jsem doma květák a pražádnou chuť na nějakou „klasickou“ úpravu. A protože moje maminka tvrdí, že vaření je hlavně o drzosti, rozhodla jsem se býti drzou.
Syrový květák nastrouhejte na velkých očkách a smíchejte s mletým masem přibližně v poměru 1,5:1 ve prospěch květáku. Přidejte najemno nakrájenou cibuli, dvě vejce, rozšlehaná se lžící Solamylu, hrst strouhanky, kari dle vlastní chuti (já dala vrchovatou lžičku) , sůl a pepř. Uplácejte do tvaru karbanátků a dejte do trouby předehřáté na 200°. Pečte asi 15-20 minut z každé strany.
Autorka receptu: HaderachKwisatz
Fakt tam není sýr ? Já ho tam „vidím „
Není, ty bílém kousky jsou kousíčky košťálu z květáku, co se mi nepodařilo úplně rozstrouhat, protože jsem si nehodlala ustrouhat prstíčky 🙂
To je činnost, se kterou nechce nikdy nikdo pomáhat ??
Upřímně řečeno, strouhání syrového květáku je vůbec opruz – strašně to lítá okolo 🙁
A robůtek kuchyňský by to nevyřešil???? Já ho teda používala vždy a na vše.
Jinak to vypadá moc dobře, skvělý nápad. Určitě to v budoucnosti zkusím. A možná bych tam i ten sýr zapracovala.
Robůtek by vyřešil, ale mám monstrun od Moulinexu a jsem líná ho pak pucovat. Používám hlavně když dělám bramborák a tak…
Karboše bezva! Protože mám ke kari mírně rezervovaný vztah, kořením je jinak (většinou květ, když květák), ale je to přesně ten recept, když jeden nechce smažený, či mozek. Bráno zpětně, na květák jsi přebornice, viď? 🙂
Jo, a pokud jde o Moulu, taky se vždycky doooost rozmejšlim, jestli ho začunit a pak trávit půl odpoledne s párátkem, kartáčkem na zuby a uchošťourem a dobývat ždibíčky všemožného z přiblblých drážek, zářezů a záhybů… Na to je Francouz specialista.
My květák rádi na mnoho způsobů.
Květ a květák je klasika, já se vrhla na cestu experimentu, no. Nechceš-li kari, dej trochu drcenýho knímu (nikoliv římskýho!!!)
Vidim, že ty ten římskej opravdu nemáš ráda, když varuješ dvakrát 🙂
Uvažuju taky experimentálně o indický garam masale tu tady mám namíchanou…
Hned bych si dala :o) a se zeleninovým salátkem
POMOOOC, PROSÍM!
Na svatební mejdan mám udělat pomazánky. Kritéria: Nesmí být s rybami, uzeninami a masem. A vajíčková taky ne. Velký odpor jsem zaznamenala při zmínce o luštěninových a hummusu. Zakázané slovo je i lilek. Povinnou mám mrkvo-celerovou a budapešťskou. Děfčátka, máte nápady? Zmíněná kritéria mi totiž vyrazila z ruky tak 70% nápadů vlastních. Jsem teď trochu out, protože taky nechci, aby skoro všechno bylo tvarohové, potažmo lučinové a žervéové (himbajs, to je slovo). Umazánek má být aspoň sedm druhů a zítra jdu nakupovat. Když mi pomůžete, každou na věčnou slávu pojmenuju vaším nickem 🙂 Díky!
hermelínová, třená niva, avokádová, mrkvová, brokolicová, porková
já bych tam propašovala i třeba čočkovou…jen bych nahlas neříkala, že je čočková (moc informací škodí)
https://www.recepty.eu/pomazanky/#
No tedy, to je úkol ?. Napadá mě jen sýrová (strouhaný sýr plus česnek, pepř, majonéza), nivová (mascarpone, strouhaná niva nebo jiný plesnivý sýr), sýrová pěna ( mascarpone, výrazný strouhaný sýr nebo taveňák, lze trochu vylehčit ušlehanou smetanou). Já používám jako základ mascarpone a do něj lze prakticky přimíchat cokoliv. Třeba strouhanou mrkev (ale ta je spíš dětská). Je to divný, že na svatební mejdan nechtějí nic, na co se dá pít a to jsou většinou pomazánky z masa nebo uzenin, ryb… Jsem zvědavá na ostatní, taky se chci něco přiučit.
S nevěstou je domluva jak s kozou na ledě. Netuší, že sýry jsou dražší, než masa a ryby/ičky, množstevní požadavek je úplně nesmyslnej (po svatbě budeme jíst pomazánky ještě tejden denně) a o tom, co chutná k pití nemluvě… Horem dolem jí to vysvětluju, ale je tuhá. A při tom u nás se , díky rozlehlé rodině a spoustě kamarádstva pořádají hromadné „hostiny“ často a ona je jednou z těch, kdo navrhli, abych si otevřela agenturu „Levné velké svatby“. Ale jak jde o její svatbu, ví všechno nejlíp. Kdyby šlo o moje dítě, chápala bych. Ty vědí všechno líp, než matky… Uf, trochu jsem se rozjela na veřejnosti. Bude to tím, že druhou postiženou (pečením) je moje prvorozená, taky toho má dost, je v práci a tak společně si zanadáváme vždycky až večer při sepisování nákupů a alternativních řešení případných (ale očekávaných) výpadků… S dcerunku se kooperuje dobře, neb ta svou svatbu plánovala usilovně devět měsíců a čtyři dny před jediné co z plánů zbylo byl termín a místo obřadu. A já (teď se fakt chlubim) během těch čtyř dnů a v osmém měsíci těhotenství, tu svatbu vystřihla tak, že národ zíral.
Šmankote, holky, omlouvám se, ale asi mám přetlak…
v pohodě, jen si ulev. je to někdy potřeba. A jak ses k té odpovědné funkci dostala?
Ále, dcera sousedky, se kterou jsem vyrostla. Nevěsta zase rostla s našimi dětmi. A když byli všichni v pubertě, začala moje vrstevnice chlastat. Opravdu ne pít. A my měli doma o puberťáka víc.
Pak dospěla, tak se mírně oddálila (logicky). No a teď se ukázalo, že nás zajímá i praktické provedení svatby, kdežto za plotem se jen kibicuje. Nabídli jsme jí pomoc jako svatební dar a bylo to přijato s povděkem a přiznáním, že tak trochu na nás spoléhala od začátku 🙂 Ono je to relativně v klidu, protože jsou opravdu dospělí oba, mají vlastní dům a dítě. Jen jí najednou popadl vdávací nevěstovský amok. Taky to s námi nemá lehký. Včera jsem jí povolala na kávu s tím, že je třeba něco důležitého probrat a začala jsem jí poučovat o svatební noci, můj synek ji oslovuje zásadně panno nevěsto a naše malé holky oznámily, že už si koupily modrou a zelenou barvu na vlasy, protože družičky budou ROZHODNĚ PUNK… 🙂
Výborná je z brynzy a masla, smíchá se a nechá uležet.
Koukám, že to bude nezapomenutelná svatba, u jejíž přípravy budete děsně nadávat, ale pak na to rády vzpomínat.
Já měla něco podobného s dortem pro sousedku – třípatrový, 20 kg celkem, potažený marcipánem se spoustou zasr**** různobarevných kytiček :o)
Já jsem své starší dcři na svatbu pekla. „jenom“ 12 druhů zákusků a 2500 koláčků v průměru asi 2,5 cm. To vše ve dvou – já a kontratchýně. A řeknu vám, že mladší dceři jsem řekla, že až se budou chtít vzít, tak ať to udělají a oznámí nám to pěkně retro, čili zpětně. Pečení na svatbu nikdy víc!!
Když se vdávala naše jediná dcera, nehnula jsem ani prstem. Všechno do posledního detailu dokonale naplánovala a zajistila, takže já jsem se ve svatební den jen naparádila a dostavila. Cukroví nebylo, jen koláče a ty byly famózní, pekla jedna firma a byl to svatební dar svědka, ostatní jídlo zajistila restaurace Blue Orange v Letňanech. Dokonalé jídlo, dokonalá obsluha. Takže já na svatbu vzpomínám jako na velmi příjemnou společenskou událost.
Před lety mi na kulatiny nadělala pomazánky švagrová mé sestry, šikovná kuchařka… Bylo to mňamozní, tak jsem se zajímala a překvapilo mne, že základ jsou vařené brambory nahladko rozmatlané. Takže když potřebuju udělat rychle víc druhů, je základ brambora, majolka, pomazánkové máslo v poměru Werichovském (přiměřeně) a pak jednotlivé části dochucuji – červená s chillipastou nebo kečupem, zelená s křenem wasabi, světle hnědá se sardelkou…. Prostě příchutím a fantazii se meze nekladou 😉
Tvarohovočesneková v kombinaci s ananasem, výborná, tvarohovokřenová – pěkně ostrá, tvarohovo kapiová (budapešťská).
Nivova je zas dobrá z hroznovým vínem nebo jablkem 🙂
Na chlebíčky u nás vede bramborová pomazánka, a když je jiná, tak slyším: „a proč není bramborová?“
Dělám trochu jinak jak Kvetula: brambory den předem vařené ve slupce oloupat, nastrouhat na hrubém struhadle, přidat: cibulka nadrobno, strouhané sterilované okurky, sůl, čerstvě mletý pepř, majonéza(tatarka). To je základ (míchat opatrně, jen spojit, neděláme brkaši). Případné další suroviny – mrkev, celer, tvrdý sýr, vejce, šunka, hrášek … jsou navíc, když se mi nechce zdobit klasické chlebíčky. Je toho hodně, je to levné a pár dnů to vydrží v lednici. V případě zájmu přidám i osvědčený recept na veky.
Nechcete je přemluvit na par jednohubek S nimi se dá taky kouzlit a jsou krásné na pohled ( nebo malinke spizky na paratkach) . Prý je moc dobra : uvareny mladý nebo mrazeny hrasek , mozarella, mata (bazalka). Je to sice luštěnina , ale nacerstvo …. když se dá na jemne opecene plátky rohlíku nebo bagetek … možná by zkousli i bruschety s rajcatky. Ale pokud chtějí fakt jen pomatlanky, tak se nedá nic delat …
Ta HRASKOVA , to je pomatlanka , můj příspěvek je zmatený
Třená niva s máslem je vynikající. Já často dělám z uzených matjesů. Dám máslo, rozmixuji matjesy a přidám i olej. Matjesy kupuji v Bille na váhu. Jinak mám nascanovanou Lahůdkovou kuchyni od Sandtnerové. Pokud máte zájem, ozvěte se mi kdokoliv na nick + seznam.
Protože i u nás se květák může na každý způsob a já občas vymýšlím, díky, že mohu bez vymýšlení upatlat již ozkoušené! Určitě vyzkouším … Ten zapečený (celá hlava) taky nebyl špatný, ale už je odsouhlaseno, že se budou obalovat a zapékat jen větší růžice , je to lépe a rychleji propečené (stejně jako brokolice).. 🙂
Zlaté ženy, díky vám všem za inspiraci! Pomalu ale jistě to dávám dohromady. Kdybych něco originál vynalezla, tak vám to předám sem, ju?
No neváhej a hrň to sem!
Sem ne, hrn mi to do mailu, at to muzem zverejnit a ne schovavat do vlaken 🙂
Holky, pohrnu to buldozerem. Právě jsme to s nevěstou uzavřely, dělám si nákupní seznam a připadá mi 11 kilo pomazánek trochu nadhodnocené. Ale budiž, míchačů a kráječů tu pár je (ne, že někdo prásknete, že budu na hrubé práce používat nezletilé a nejen svoje), tak si otevřu továrnu na umazánky.
Kdyby se vám zdálo, že tady plácám, není to sen. Plácám. Ale to proto, že s Pavlínkou řeším nějaký bramboračkový problém a potřebuju stránku donutit, aby provedla to, co mi dělala v posledních dnech. Naše společnost se vám tímto omlouvá za zcela přiblblý příspěvek. Horší je, že nevyjde-li to, bude těch zbytečných řádek víc. V případě nutnosti je označím hned nahoře, abyste mě nemusely považovat za ještě většího magora, než ve skutečnosti jsem.
JEDENÁCT kilo??? Budou tam jíst i něco jinýho?
to je pro celou Prahu, ne? Nebo aspoň pro Bramboračku :))))
No vida, to je idea! Kdy a kam se máme dostavit na ochutnávku????
Devětapadesátka – Nebudou! To bude pomatkánková svatba 🙂
:o) jasně…přeci to nenecháme zkazit. Obětujeme se :o)
Já už se nedohaduju. Ukážu jí, jak vypadá kilo pomazánky a pak to třeba zredukuju. A kdyby toho moc zbylo, tak holky v pátek odpoledne na třetím peronu na Smíchově. Kyblíky s sebou, budu rozdávat…
koukám, ještě, že jsem se mrkla, co se děje:-)))
umazánkové orgie, no to bude akcička, prosím info, kteráže vyhrála!
Uff….
No, já zas odbočím k květáku – já jsem ho měla ráda s maminkou jen tak rozebraný na růžičky, uvařený (do vývaru se pak přidal najemno pokrájený košťál a další zelenina, vajíčko a krupička a byla polévka), pak se pokladl do hlubokého talíře, polil rozpuštěným máslem a nahoru se dal sýr. Lehce se to dalo do vyhřáté trouby, aby se sýr roztekl a pak se to vidličkou dlabalo ve dvou z toho talíře. Bylo to moc dobré.
no já ráda ujídám uvařený květák úplně bez ničeho, nebo nanejvýš posypaný sýrem
Já a máma: První polovina stejně, jen my bez sýra, ale s osmaženou strouhankou. Taky z jednoho talíře 🙂
Aááááno, osmažená strouhanka se občas také vyskytla jako varianta. To byl květák ještě hodně levný! Takže v létě jsme ho měly dost často. Ono vůbec to stravování za mého dětství bylo jednoduché, levné a rozhodně mi to neuškodilo. V létě houby, brambory jsme si s maminkou přemístily z nedalekého pole, za ním byl hrášek, tak taky trochu ho skončilo doma, ovoce ze zahrady i z lesa se jedlo zasyrova i zavářelo a džemovalo, vejce od „dolní“ Lammerové, kozí mléko od „horní“ Lammerové, občas králík, občas slepice (přestárlá, ale vynikající v polévce), občas kus divočiny od místních myslivců……… Ráno se šlo do lesa s krajícem chleba, na něm sádlo se škvarky, to si maminka také škvařila sama a na oběd už bylo „co les dal“. Ach jo!
A bramboracka byla hodně částo ( a nikdy se nepřejí !!)
Naše oblíbené letní jídlo byly rohlíky a rajčata. Nabalili jsme do tašky spolu s ručníkem, dekou a hurá na koupaliště. Dodnes mám tuhle kombinaci ráda, jen ty rohlíky už nejsou, co bývaly.
I ta rajčata !! Mamka nám na oplátku za ryti a sekání trávy Atd nabalila plné lavory rajčat , chutnajícich jako už osolené a opeprene a to jsme jedli od té doby naposledy… rajčata jsem jedla denně a jim dodnes malém denně . Super vzpomínka na ten koupak