hovězí maso (přední b. k., žebro)
kedlubny
šlehačka
hladká mouka
sůl
maličko cukru
celý pepř
nové koření
muškátový oříšek nebo květ
Opláchnuté a osušené hovězí maso vložíme do vroucí vody, přidáme pár kuliček celého pepře a nového koření, když se začne vařit, stáhneme plamen a při mírném probublávání ho uvaříme do měkka. Chvilku před dovařením vývar trochu osolíme.
Pak maso vyjmeme a dáme stranou.
Mezitím si oloupeme kedlubny a nakrájíme je na drobnější slabé plátky, můžeme přidat i pár mladých kedlubnových lístků ze srdíček, které nakrájíme nadrobno. Po vyjmutí masa zalijeme kedlubny procezeným vývarem, aby byly potopené (ale neutopené 🙂 ), přivedeme do varu a vaříme do změknutí. Ze smetany a hladké mouky uděláme záklechtku, kterou vařené kedlubny zahustíme a necháme chvilku provařit.
Dochutíme solí, trošičkou cukru a okořeníme špetkou mletého nového koření a muškátového oříšku nebo květu. Vařené maso nakrájíme na porce a vložíme do omáčky prohřát.
Poslala Fialka: „Jako přílohu jsem dle rodinných zvyklostí zvolila houskový knedlík.“
tak u nás tohle s vařenejma bramborama a bez masa..ale i tak je to výborný jídlo…..
Jojo, i u nás jako u Šárky, nêkdy s masem, někdy i bez a s bramborem. Děkuju za piřpomenutí – babička vařila moc dobře.😋
To jsem teď 2 dny papala , bez masa , brambor a vajíčko .
Je to moooc dobré a Fialčinu verzi bych si dala dnes klidně zase . Krásné s hovězím a knedlikem
Doprčic, já na ty kebludny dostala chuť! Častěji jsme to měli taky s erteplema a bez masa, ale i masová verze se občas naskytla. A dlouho jsem tomuhle jídlu řikala „králík na divoko“. Babička jednou řekla, že bude králík na divoko. Bylo to v sobotu, kdy se jedlo na etapy. Když na mě přišla řada, babička mi naservírovala talíř, já to zblajzla a zase šla ven. Moc mi to chutnalo. A za čas jsem sondovala,kdy bude zase králík na divoko. Babi šla, praštila králíka, udělala ho na divoko, ale podle mě to bylo nějaký divný… Jednou, v pozdním podzimu (tedy asi půl roku po prvním „králíkovi“) mě babička pozvala na oběd a postavila přede mě tohle jídlo. Zajásala jsem, že konečně králík na divoko a byla jsem blažená.
Babička vždycky potřebovala přijít věcem na kloub. A můj králík jí vrtal hlavou. Podrobila mě výslechu a pak si vzpomněla. V létě vařila na stavbu, přijelo víc pracantů a tak ke králíkům ještě udělala kedlubny. Když došli inženýři, začala servírovat to druhé. Jojo, babička měla paměť jako slon.
Škoda, že se už neprodávají giganty . Ty jsem kupovala často a vařila z nich hodně . I zelí, i dušené s veřovým pleckem. Ale nejradši mám na smetaně
Asi 2 roky zpátky míval na tržnici vynikající veliké máslové kedlubny. Tenkrát jsem z nich i dost vařila. Od té doby ani trhovec, ani v obchodě už tak dobré neměli. Recept ukládám, podaří li se sehnat vhodné kedlubny, vyzkouším. Ale taky bych to viděla s bramborem.
Kedlubnové zelí a brambor – nic mi nebude chybět
Mám to stejně. Nemůžu zapomenout na maminčino kedlubnové zelí s dušeným hovězím. Škoda že jsem se nezeptala na recept na to hovězí, bylo fakt skvělé. S kedlubnový zelím si celkem poradím, ale to hovězí netrefím tak jak si ho pamatuju (měkké, skvěle vychucené a jen malinko zahoustlé omáčky tak na polití toho zelí.