půl kila hrubé mouky
lžička soli
lžička cukru
2 žloutky
3/8 l mléka
1 droždí živé 40 g nebo sáček sušeného
5 ks housek 200 g, zavadlých a nakrájených na kostičky
1/8 l mléka mírně zahřejeme, přidáme cukr, rozdrobené droždí a necháme na teplém místě řádně vzejít. To může trvat 20-30 minut.
Do mísy dáme mouku, žloutky, sůl, zbytek mléka a již naběhlé droždí.
Ručně nebo v robotu uhněteme těsto až je lesklé, hladké a téměř nelepivé.
Ručně a pomalu po menších dávkách vmícháme kostičky rohlíku, tak aby byly rovnoměrně rozmíchané.
Posypeme moukou, přikryjeme a necháme cca 1 hodinu klynout na teplém místě.
Je-li po této době těsto pěkně nakynuté, vytvoříme z něj zlehka 2-3 šišky knedlíků a opět necháme chvíli dokynout.
Uvedeme do varu vodu ve větším hrnci, přiměřeně osolíme a vložíme knedlíky na 20-25 minut. V polovině vaření je otočíme.
Po vyndání propícháme vidličkou a krájíme nejlépe nití.
Poslala Francizska: „ Dobrou chuť.“
Díky 🙏🤗
Zkusím – zatím jsem dêlala jen hrnkové. Babička dêlala excelentní – po prvním pokusu jsem to vzdala. No, léta uběhla – je na čase zkusit podruhé..🙂
Já taky jen hrnkové ( bramborové umím suprové všelijaké ). Ale ty hrnkové , to není pravý houskový knedlík a já fakt nikdy ještě nevyráběla takovýto .
Vždycky jsem bydlela vedle zdroje výborného kupovaného . Kdysi dávno restaurace , kde se o víkendech stály fronty . Od té doby jsem ani tak dobrý knedl nejedla .
Chtěla jsem porovnat se svým receptem, který používám, ale zarazily mě ty 3/8 … takže pro ty, co by o tom taky přemýšlely, 3/8 = 375 mimilitrů 🙂
oprava, mililitrů
Neee, neooravuj, mimilittry jsou dalším krásným slovem do našeho slovníku přebreptů a ustálených výrazů (pretrtelka, tloutek, apod.)
ježkovo voko, mimilitry ….
🙂
jsou krásný, ale kynutý..takže smůla..vyšly by mi zdrclé a nepoživatelné…
Nevyšly, neboj. S hrdým čelem nástup k plotně! Budou skvělé.
vyšly, já a kynuté si nerozumíme..z droždí umím excelentní polívku a knedlíčky a pomatlánku…
Shari, ty jsi přece silná žena, snad to nevzdáš bez boje?
I když já se přiznám, že cca do svých 50 jsem na kynuté těsto ani nesáhla a knedlíky kupovala, změna nastala s příchodem domácí pekárny do naší domácnosti (i když už ji dávno nemám). Od té doby s kynutým těstem spolupracujeme.
Šárko, mám to taky tak.
No a já někdy zkusím „inkredence“ navážit, ať vím, jestli dělám taky tak. Já si ulehčuji tím, že vypracované těsto zrovna utáhnu to šišek, lehce pomoučím prkýnko i těsto a pod utěrkou nechám kynout. Potom opatrně sesunu do vařící vody suchou stranou nahoru a vařím 20 minut jak v receptu.
Ha – další inovace – nechat nakynout už ve tvaru šišek – to mne zaujalo. Zkusím promyslet, jak technicky zvládnout přesunutí na plátýnko nad páru🤔
Dáš potom vědět poměry? Docela by mne to zajímalo. Je mi jasné, že záleží na mouce, každá pije jinak.
Franci, díky za recept, při nejbližší příležitosti zkusím, Vypadají krásně.
Vypadají opravdu krásně, kynuté knedlíky vařím, ale jen na páře. Ač už je mi dost let, ve vodě to neumím. Když jsem se vdala a zkoušela to, vždycky byly zdrclé, nebo uvnitř nedovařené. Mám hodného manžela, takže snědl co bylo jedlé a nikdy mi nevybrblal. Pak mi jeho teta dala recept na knedlíky na páře a je po problému. Možná i tento by šel na páře. Houskové jsem zatím nikdy nedělala. Jen obyčejné kynuté, nebo bramborové. Možná nadešel čas vyzkoušet. Svátky budou dobrá příležitost, protože když se sejde rodina, tak je buď kačena, svíčková, prostě často něco s knedlíkem.
Ani u nás se nikdy knedlíky s houskou nevařily. Už jako dívka školou povinná jsem se je naučila zadělat a ve vodě uvařit – čili těžce podlevočně. Pak byl jeden čas problém s moukou a byly fakt hnusný, zdrclý, tak jsem zkusila podle tchýně z mouky polohrubé a uvařit na páře – ty kupodivu šly. To vaření na páře se mi ale zalíbilo (nemusí se hlídat, aby nepřekypěly, ani obracet, nemají „oslizlé“ patičky), takže i když jsem se vrátila k mouce hrubé, vaření na páře zůstalo. Kynuté knedlíky vařím minimálně, ale tyhle vymazlené, mlékem zadělávané a houskou vytuněné, bych zkusit mohla. Určitě je můj vděčný strávník ocení. Věřím, že jim uvaření na páře neuškodí na kvalitě. 😋😎
Na páře budou taky skvělé. Já jsem zase dlouho neznala knedlík bez rohlíků. A aby se nezdrcl, propíchám ho trochu už ve vodě, vytáhnu a propíchám znovu. A horký potřu máslem, aby neokoral. Pak ho bráním vlastním tělem, aby zbyl na oběd.
Taky jsem dlouho neznala bez rohlíků. Když jsem to dostala v restauraci poprvé, říkala jsem si, že to je ošizené.
A nikdy jsem nechápala, proč tam někdo nedává rohlík.
Tak už jsem chytřejší.
Jenže knedlíku bez rohlíku jsem na chuť nějak nepřišla.
Knedlík bývá u nás tak jednou za čtvrt roku. A vyzkoušet něco jiného mi asi neprojde.
Knedlíky u nás vaří manžel. Recept je to klasický. Jen u té housky je to trochu jinak. V kuchařkách, aspoň v těch co mám já, se dává houska až po vykynutí .
My dáváme housku hned.
Taky už se mu stalo, že udělal tři šišky, dál je naráz vařit a světe div se, jedná šiška byla trochu zdrclá. Nechápeme.
Udělat šišky hned je dobrý nápad. Díky Reni.
Knedle dělám cely život podlevočně. Do těsta přidávám housku na konci zadělávání. Nechám vykynout, udělám šišky a do vody na 20 minut. Taky je píchnu hned ve vodě, pak znovu na prkýnku s potřu máslem. Krajim zásadně nití.
Pokud zvládá někdo podlevočně, nemůžu nic jiného než závidět. Já vařím už 40 let, ale bez váhy jsem úplně v háji. Nejsem na to pyšná, ale je to tak. Má to někdo z vás taky tak, nebo jsem jediná, která se na svůj odhad nemůže spolehnout? No a aby toho nebylo málo, nepoznám levou a pravou.
Spoustu věcí taky vážím, klid.
Není moc věcí, které nevážím, klídek.
Klídek Nelli, nevážím jenom knedlíky – kynuté, ovocné, bramborové- jinak vše buď vážím, nebo odměřuju… U těch knedlíků mám „v ruce“ to, jak mají být tuhé.
Taky to tak mám, a mám i výraznou orientační chybu vpravo\vlevo, to se ale výrazne zlepšilo od tý doby, co jezdím autem 😂
Jo, houskový knedlík, ten bych si dala, dělala jsem jen jednou podle Janina receptu… Problémem je dostatečně široký hrnec. A ještě hrubá mouka, tu tady taky jen tak neseženu 😭
Nelli, to jen ty knedlíky, jinak taky vážím 🙂
Tak to se mi ulevilo, myslela jsem, že tady to všechny dáváte podlevočně. Když koukám na pořad kde pečou nebo vaří babičky, nebo si vzpomenu na svoje babičky, ty snad váhu ani nepoužívaly. A přitom mě vaření docela baví 🙂
U nás se knedlíky dělaly tak, že se do zadělávací mísy nasypala hrubá mouka, na vařečku se nabralo soli (jasně že přiměřeně), rozdrobilo droždí, zalilo vlažnou vodou (smoč ret, poznáš, jestli je to akorát), chvíli nechalo droždí „zmladit“ , kleplo jedno vejce a pak už jen míchalo. Když bylo řídké, přisýpla se mouka, aby bylo akorát. Tatínek mi kladl na srdce, že je lepší dát na začátek mouky méně, přidat se dá vždycky, když je mouky hodně a těsto tuhé, je to průsšvih. I když jsem se učila na 6ti členné rodině, naučila jsem se, jak velký hrnek (půlka hrnku) pro kolik osob udělat. Jen se dalo méně mouky, soli, droždí, vejce vždycky celé….
Nedovedu si ale představit odhadovat poměr mouka, cukr, tuk, mléko + další inkredence na nějaké jiné pečivo.
Jednou jsem viděla video, jak zadělávali chleba – nalila se do mísy robotu voda + přidalo ještě cosi a pak už se jen sypala mouka, aby to „bylo akorát“ – nikdy jsem nedostala odvahu toto zkusit. Já i knedlíky v robotu dělám tak, že co chvíli zastavím a vařečkou promíchnu, abych věděla, jaké těsto je, jestli nemám přidat mouku. Bez té vařečky to fakt neodhadnu.
Jo a moje babička určitě váhu používala když pekla své vynikající dorty a další cukrovinky – pamatuju si, jak vypadala (váha i babička v zástěře).😉😎
Jsou krásné a moje mamka taky vždy dělala s houskou.
Dávám do knedlíků 400 g hrubé mouky, 1 vejce, 240 ml vody, 2 housky a 8 – 10 g čerstvého droždí, těsto zpracuje excelentně pekárna, je řidší, ale knedlíky jsou vždy skvělé. Okoukala jsem to u kuchaře Pauluse, ten měl 500 g mouky a 300 ml vody.
Strašně se mi líbí, že kolem knedlíků – a jeden by řekl že nic zajímavého na nich není – se rozvine taková debata.
Knedlík je moje srdcovka 😋❤️
No myslím, že zrovna sharka.68 by s tebou úplně nesouhlasila, jak jsem pochopila z jejího příspěvku 🙂
Už není vlákno pro Květuli.
Obdivuji, jak jsi krásně popsala výrobu knedlíků.
Moje moravská babička byla mistrem v kynutých těstech.
Jak nejím sladké, její koláčky jsem milovala.
Bohužel jsem měla jiné zájmy, dnes už se to nemám od koho naučit.
Nikdy jsem neviděla babičku něco vážit . Podle potřeby přisypávala mouku a nekonečně dlouho všechno hnětla . Výsledek excelentní . Recepty bohužel tímpádem ….
Mám to stejně. Babička dorty nepekla, buchty zvládala mistrně od oka, jediné co vážila, bylo vánoční cukroví. Babička pekla jen jeden druh (obdoba lineckého), napekla toho spoustu, slepila domácí rybízovou marmeládou, něco nechala suché, něco přizdobila citronovou polevou a třeba oříškem a na toto její cukroví vzpomíná celá rodina dodnes. Zkoušela jsem to každý rok, ale nikdy se mi to nepovedlo tak jak jsem si to pamatovala od babičky. Určitou roli v tom hrálo i to, že babička měla domeček o 2 místnostech (kuchyň a ložnici) a v ložnici v zimě topila jen když jsme měli přijet na návštěvu. Tohle cukroví se tam krásně rozleželo. Teda pokud to stihlo, protože bylo opravdu skvělé. No a dostali jsme se snadno a rychle od kynutých knedlíků k vánočnímu cukroví, jed díky vážení či nevážení ingrediencí 😀 Tak snad to nevadí 😉