1/2 l mléka
50 g másla
250 g hrubé mouky
sůl
2 vejce
Pro zkušené kuchatky: Udělejte odpalované těsto.
Pro méně zkušené: Dejte svařit mléko, sůl a máslo. Jakmile se vaří, vsypte najednou všechnu mouku a rychle míchejte jak o život. Jde to ztuha, nenechte se odradit. Těsto nebude úplně kompaktní, ale vydržte a vařečkou rozhrnujte do doby, než se na dně nádoby začne dělat bílý povlak. Odstavte, nechte prochladnout a pak vešlehejte vajíčka. Nejlépe to jde ručním mickérem.
A teď uválejte šišky nebo udělejte tvary, jaké chcete. Dejte vařit do osolené vody a vařte do doby, než vyplavou. Trvá to cca 3-5 minut podle tloušťky. Pak je šoupněte do pánve s máslem, aby se neslepily.
Noky jsou dobré jak k omáčkám, tak k pečeni. Dají se opéct do červena a podávat jen tak se zeleninovým salátem, s vajíčkem, s uzeninou, s houbami, na sladko se strouhankou.
Dobrou chuť vám přeje: Devětapadesátka
Tak jsem zase zpátky mezi Vámi a je mi tu dobře.
Vypálil se mi harddisk v počítači. Opraveno, jen jsem musela opět obnovit všechna přihlášení všude…… fakt užívárna.
Tyhle nočky jsou moc dobré, dělávala je kamarádka, já si na to nějak netroufám.
Odpalované těsto mám spojeno spíš s věnečky a banánky. Určitě zkusím, s pečení a špenátem to musí být mňamka.
Ani hovězí na česneku k tomu není špatné ?. Hlavně jsou lehké, takže nezaplácnou jako knedlíky.
Včerejškem inspirována, dala jsem ven kuře a přebrala papriky. A protože jste fakt rychlý a dokonalý, dneska knedlíci nebudou, alébrž premiéra noků. V oblasti příloh zatím žádné „výběry“ nemusim řešit, tak předpokládám, že budu úspěšná. Navíc to řeší problém s rozbitým knedlokráječem (No chápete to, deset let a už mu praskla struna…).
To russkij aparát ??
Nět nět, češskij. Obyčajnyj žebříček s kytaroj. Takovej větší kráječ na vajíčka. A nakrájí i sekanou, ale ta se musí dát tou mokrou stranou na vrch 🙂
Se pak div, že ti prdla cévka – teda strunka – když s tím pižlíš sekačku.
Má sekačka jest jako obláček! …Někdy…
Nemáš nit? Nač je ti knedlokráječ??? 🙂 🙂 🙂
Já nití krájím houskáče, bramborové na kráječi. Nějak to tak mám zažitý….
Já mám tak malou kuchyň, že kráječ by byl fakt problém.
Nit mám, ale kráječ je návyk z domova. Knedle tím lovím rovnou z hrnce a nakrájené sypu do mísy. Jednou se nám rozbil doma a máma krájela nití. Tož když vyšlo krájení na mě, pojala jsem úmysl proces urychlit a omotala šišku nití v pravidelné úhledné spirále a zatáhla. Ve vteřině jsme měli v kuchyni hbitě tancujícího slizkýho houskovýho hada…
Teď to dělám raději pilkovým nožem (a sním o kráječi – jenže si musim počkat do Vánoc, protože Benjamína má pro mě překvápko už koupený)
Měly jsme stejný nápad. Kuře peču na šalvěji a rozmarýnu, noky jsou od večera. Je pro Tvoji představu: z uvedeného množství je jich asi 15 o velikosti cca 10×3 cm. Můj mužskej sní tak 4. Ale je fakt, že není moc velký jedlík. Tak jen abys případně nasobila množství. Jdou dobře dělat a není to zas takovej vopruz, jak na první kuk vypadá.
Co do práce je to s tím knedlem asi na stejno. A dík za množstevní specifikaci 🙂