(3876) Vaječné smaženky

vejce
strouhanka
sůl
pepř
olej
chléb
hořčice
cibule
kyselá okurka
(nakládaná) kapie

Tak jak se to má dělat, aby to byly ty správné smaženky z mléčných barů našeho mládí.

Na talíř dáme lžíci strouhanky, jedno vejce, osolit , opepřit, prohrábnout vidličkou a přesunout na pánev a osmažit smaženku. Chleba potřít hořčicí dát smaženku a ozdobit posekanou cibulkou, kouskem okurky a pro barvu kousek kapie.

Smaženky smažil pan Josef.

Blesk byla tentokrát  Marcela a napsala: UBP, tímto děkuji za recept. Jedna je na žádost strávníka na topince, druhá normální chléb. Nikdy mne nenapadlo, že strouhanka.

Příspěvek byl publikován v rubrice Babiččiny recepty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

21 komentářů: (3876) Vaječné smaženky

  1. lakysa22 napsal:

    Mà pravdu pan Josef. Já osmažím chleba ve vajíčku, a tu oblohu dám taky – kluci když byli malí, tak brblali, že jim ta smaženka klouže. Je na čase dospět, a dělat to správně. Já to zkusím hned teď na snídani.
    Děkuju za připomenutí 👍

  2. sharka.68 napsal:

    smaženka..jídlo mého školního a studentského života..i na pedáku v HK,jsem na ni chodila do bufetu..doma jsem si ji nikdy neudělala, chleba ve vajíčku ano,ale to bylo něco jiného..smaženka patří k těm, co chodí do škol nebo jdou z noční šichty..smaženka je fenomén..nikdy se nepřejí a neomrzí..tedy,ta náni pamatovaná,tisíckrát chutnaná a snědená..s receptem pana Josefa na mne dejchlo těch 20let,kdy jsem ji měla takřka denně…a já se do těch školních let vrátím, zastavím se v bufetu a zavzpomínám..jkednu smaženku a půlitr koktejlu,jahodového..já vím, kombinace na vraždu..ale mi to tak chutnalo..a když byla velká zima,tak teda s čajem…

  3. Haderach Kwisatz napsal:

    Za Národním divadlem je malé bistro – a tam dělají přesně takovéhle BOŽÍ smaženky. Navrch dávají červenou cibulku! Beru boty a jdu tam! Otevírají v 8. Mňáááááááááááám!

  4. adela.adale napsal:

    Tohle je moc vděčné a dobrota. Občas dělávám k večeři, jen ke strouhance přidám dětskou lžíci vody a říkáme tomu vaječné řízky. Na oblohu ještě navíc rajčata a pocákat majonézou.
    Smaženky se u nás říká plátkům veky spojeným ochuceným tvarohem, obaleným ve vejcích zředěných mlékem a ve strouhance a osmažených, ale možná je to krajové, na názvu nesejde, hlavně že chutná 🙂

  5. adela.adale napsal:

    A mimo mísu – jsem na chalupě se psem a kočkou (chlap mě doma nechce, páč nám dělají zateplení baráku a fasádu) a zpracovávám to, co právě roste na zahradě. Včera došlo na cuketový džem se zázvorem – poslala mi dcera recept od kamarádky, moc jsem tomu nevěřila, ale protože jsem vše potřebné měla, tak jsem zkusila. Je to moc dobré, zajímalo by to někoho?

  6. kvetula.v napsal:

    No já znám smaženky z libereckého mlíčňáku přesně takové, jak tu popsáno. Patřily k mým studentským létům. Na vesnici, ani v maloměstech jsem je už nikdy nepotkala. Několikrát jsem se snažila tuto nostalgickou pochoutku spáchat – bezúspěšně.
    Teď už vím, kde byl Alík (zakopaný pes)- ta lžíce strouhanky!
    Jinak dělám buď chleba obalený ve vajíčku (jak popisuje Saša), nebo opeču topinky, na pánev rozklepnu vejce, rozhrábnu žloutek, osolím a položím topinku- hezky se to spojí. Byly včera k večeři😉
    Příště zkusím tu správnou smaženku. Pepo, díky👍 😋😎

  7. Devetapadesatka napsal:

    Cha! To dělám vždycky, když smažím cokoliv obalovaneho. Vajíčka rozsleham víc a pak jen zamicham trochu strouhanky a smažím a mlaskám…. Mám to radeji než řízky z masa 🤷‍♀️

  8. a.rena napsal:

    Já je dělávám jako malé noky. Přivedlo mě k tomu, že mi při obalování řízků zbude trocha vajíčka. Tak jsem tam kdysi přidala drochu strouhanky a lžičkou házela do tuku nočky. Byla o ně rvačka, a tak jsem to tak začala dělat cíleně. No a mám na ně velkou chuuuť!

  9. jarybarka napsal:

    Já dávám do vajíčka po obalovaní česnek majoranku,pepř a strouhanku.Někdy i kousek šunky a osmažím..Musí být alespoň 2 placky.Mňám.

  10. Josef Senohrábek napsal:

    Ženy, kolegyně jak já mám radost když takhle něco připomenu. Moje úchylka je, že miluji starou poctivou kuchařinu a jídla a přípravu jídel za tolik nesnášeného “ socíku“. On je to omyl. Tam se vařilo přesně podle norem ČSN a dbala o to čojka a nejhůř sojka. To byla hrozba. Ale když jsem si dal jídlo v Aši a nebo v Brně, tak jsem věděl co si dávám. Ono to určitě chutnalo většinou trochu jinak podle toho co kuchař uměl a jestli vařil s citem a nebo jen šel udělat šichtu ale nebyla tam žádná záhada, což je dneska běžné. No a o tom bych rád mluvil respektivě si psal. Krásný večer.

    • jarybarka napsal:

      No tak ty normy já moc neocenim protože v naší rodině se do restaurace nechodilo téměř vůbec.
      Dokonce i stravování ve školní jídelnè mě minulo protože vařila babička.Ona byla že Slovenska a tak dělala takové věci jako prívarok z dýně a fazolí…což byla vždy pochoutka.

      Druhá babička byla hospodyňka pár exellanse.Nikdy nechodila do práce protože se starala o rodinu.Vařila úžasné polévky.Hlavní jídla byla vždy perfektní.A vařila každý den a jídelníček byl velmi pestrý a český.
      V dnešní době se všude dává sýr kečup avokádo sojovka …zkrátka vaří se úplně jinak.Nebudu tvrdit že mi to nechutná ale občas si vzpomenu na kuchyně babiček.

    • a.rena napsal:

      Já znám i Vaši stranu, pane Josefe, několik let jsem dělala účetní v Ráji v hotelu a do kuchyně jsem chodila denně. Ano, máte pravdu, hodně to bylo o kuchaři. Já jsem měla v té kuchyni i svého kamaráda, kterého to bavilo, takže jsem si nejen já pochutnávala. No a protože moje maminka tam byla zaměstnaná taky, chodili jsme jí s manželem pomáhat i do stánků při megalomanských akcích jako např. „oslavy“ 1. máje atd. Později vedla i bufet na místním koupališti a to byl teprve šrumec. Byla jsem na mateřské, takže syna s sebou nebo k druhé babičce a už jsem mazala. Narazit sud s pivem nebo limonádou a čepovat a čepovat… Točit zmrzlinu… Prodávat párky, cukrovinky… Nezastavili jsme se. A pořád nějaké kontroly, nejvíc na zmrzlinu.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..