Na první říjnový den připadá Mezinárodní den kávy.
Je to poměrně mladý svátek, který se slaví od roku 2015. V březnu 2014 byl uznán členskými státy Mezinárodní organizace pro kávu (ICO), aby byl ustanoven jediný den oslav pro milovníky kávy z celého světa.
Jednotlivé státy světa totiž dříve pořádaly nejrůznější akce zvané Den kávy (Coffee Day) nebo Národní den kávy (National Coffee Day). Pro zajímavost, Národní dny kávy se stále slaví například v Indonésii (11. března), Portugalsku (14. dubna), Brazílii (24. května), Kolumbii (27. června) nebo Peru (22. srpna).
Pokud patříte k milovníkům kávy, dopřejte si šálek espressa, latté, cappuccina nebo klasickou vídeňskou kávu v některé z oblíbených kaváren. Nebo si udělejte kávový likér:
2 slazená kondenzovaná mléka (Salko, konzerva po 397 g)
2,5 dl silné černé kávy
1 dl rumu
Kondenzované mléko v uzavřené plechovce dáme do hrnce s vodou a vaříme pomalu tři hodiny.
Plechovky vyndáme, necháme vychladnout, otevřeme a zkaramelizované mléko smícháme v mixeru se silnou vlažnou kávou a rumem. Vychladíme a podáváme, třeba s čepicí šlehačky navrch.
A mimochodem, odhadnete, kolik kávy se po celém světě vypije během jednoho dne? Hodně – asi dvě miliardy šálků.
Recept mimořádně v úterý, káva si svůj den zaslouží. Za námět jako obvykle děkuju Saše.
Jakýpak obvykle? Kdybych tak nemilovala café, tak by mě nenapidlo vůbec nyc!!
tak připíjím kávou na zdraví všech kávovníků, plodů i těch pražených a semletých a zalitých tak, že z nich je moje oblíbené pití a tu nepřekonatelonou vůni….
a víte, že na dnešek připadá i Mezinárodní den seniorů?
Jojo, ale snad to nechceš v pětatřiceti slavit??
No já dneska neslavím. Kafe dost dobře ocenit neumím – jsme barbaři, pijeme rozpustný se smetanou a určitě to máme spíš jako rituál, než potřebu, bez které se neobejdeme.
Ale ty seniory my mladí uctít můžeme😉😎
Bohužel nevím, jak bych ze seniora udělala recept. Leda snad zemlbába nebo něco s babským uchem, ale já šalvěj nerada. Takže vyhrálo kafe.
No to, že neocením dobrou kávu, ještě neznamená, že nemůžu spáchat ten likér. Karamelovýho salka mám plechovku, tak pokrátím a zalepíme si tlamičky.
to propoj – senioři pijí meltu s mlékem nebo kafe s mlíkem…:-D
Ty moje včerejší dva šálky jsou jen kapka v oceánu. Je to obrovské množství. Já mám ráda kávu bez ničeho – klasické espresso lungo. Donedávna jsem jen trochu sladila a najednou mi to přestalo chutnat, tak už bez cukru, mléko do kafe jsem neměla ráda nikdy. Ale kdybych kávu neměla, nic by se nestalo, dokážu žít i bez ní. Ale ta vůně… rajská.
Před léty jsem začala pít rozpustnou kávu, zlobil mě žaludek. Už jsem u toho zůstala, sladila jsem 2 cukry. Nyní jsem nějakou dobu pila kávu bez cukru, ale vůbec mi to nechutnalo. Tak jsem se vrátila k jedné kostce cukru. Bez mléka. ☕
Já jsem pila kávu ráno a odpoledne, ze začátku s dvěma kostkami cukru, ale pak jsem byla jednou tak unavená, že jsem si vzala kafe do postele a když jsem se napila, zjistila jsem že jsem si tam nedala cukr. Doma nikdo koho bych mohla poprosit aby mi ho podal a vzhledem k tomu jak mizerně jsem se cítila, jsem se rozhodla že ho vypiju tak jak je a od té doby nesladím. Manžel ano, ale když si spleteme hrníčky a usrknu z jeho, tak rychle vracím, protože mi to oslazené už vůbec nechutná. Vzhledem k tomu že ve svých pětatřiceti nejsem právě nejštíhlejší, je to pro mě plus ☕️
A kafe piju opravdu velmi slabě, silné mi nechutná. Nejsem žádný fajnšmekr, jen mám ráda ten rituál a vůni kávy. I v kavárně jsem vždy zadala slabé kafe, co si mysleli nevim, ale téměř vždy vyhověli.
Mně od mládí kafe nikdy nechutnalo, pak mi začalo fyzicky vadit a když někdo na mé odmítnutí neslušně pravil „ale jedno si dáš/dáte“ byla jsem tak neslušná, že jsem ho nechala stát. Pít jsem ho začala někdy před 15ti lety – nejdřív kapučíno, ale sehnat ho bez cukru byl problém, tak rozpustné se smetanou.
Ovšem vůně čerstvě mleté , nebo pražené kávy, to je jiná – to jsem se vyžívala jako feťák s plechovkou toluenu- tu vůni miluju dodnes. 😎