kysané zelí
brambory
fazole
rozmarýn
tymián
slanina
sůl, kmín, česnek
Překrájíme kysané zelí na kousky a povaříme se špetkou rozmarýnu (může být i větvička, která se pak vyndá)
Nakrájíme brambory na kostičky a uvaříme ve vodě s kmínem a solí.
Namočené fazole (bílé nebo červené, je to jedno) uvaříme doměkka a okořeníme tymiánem.
Dbáme na to, aby voda vždy byla téměř vyvařená, zůstane pak v jídle chuť všeho koření i surovin.
Na pánvičce si osmahneme slaninu nakrájenou na kostičky, nešetříme.
Pekáček nebo mísu vymažeme sádlem, vsypeme všechny uvařené suroviny, promícháme a zalijeme vyškvařenou slaninkou. Doplníme chut utřeným česnekem.
Můžeme zapéct, já to nedělám. Jedlé je to i bez zapečení.
Recept nám poslala: Katyp50
To vůbec nevypadá marně! Včera přišel vnuk na proškolení o skladebných dvojicích. Dvěma větami: Dávej dohromady, co jde k sobě. Nejdřív označ základní. A tohle jídlo, je ono: Brambory a zelí. Zelí a fazole. Fazole a brambory. A slanina je shodný přívlastek. Veeelmi shodný, veeelmi vhodný 🙂
A dá se to jen tak, nebo přihodit flákotku…
Oba dnešní fazoláky se mi trefily do chuti.
Pozorná kuchařka vidí, že tady slanina použitá nebyla. Právě proto, ze mišmaš byl určen coby příloha k uzený krkovičce. 🙂
TY? Zrovna ty, která onehdy fňukala, že jí nečtu! Tak já čtu a tam špíček jest. A protože já čtu !všechno! i s tiráží, tak jsem podle informací předpokládala, že než se KatyP otočila, slaninku zblajzli kočičáci… Teď už chápu a doufám, že správně: Recept Katy, provedení a ilustrace HK, kterážto nám upřela byť jen pohled na uzenou krknu. Krkna, jiná by se rozdělila…
Chapes dokonale. Katy nema pri stehovani moznost vyvarovat a fotit, tak jsme to ukuly takhle. Krkna nebyla primarni, ale neboj, flakota bude brzoooooo.
Jojo, ten mišmaš je vážně úžasný. Jako příloha třeba ke krkně nebo jinému masíčku nebo jako samostatné jídlo, pak tam MUSÍ být ta slanika. Nebo nějaká uzeninka.
Já teď žiju v letu. Pracuju! Balím! Stěhuju! Občas spím! Pořád přemýšlím, jak to všechno zvládnu – stěhování ze 3 míst do jednoho přes kus republiky fakt jednoduché není. Ale ono už to nějak dopadne. Kočky mi pomáhají přežít tu dobu. Vědí, že se něco děje, ale řeší to po svém……….. tulení, mazlení, vrnění, to vše mi pomáhá.
A pak: zahnízdím a budu vařit a fotit. Na to se fakt těším.