grapefruit
2 lžíce medu
lžička krémového balzamika
snítka čerstvého tymiánu
Grepy omyjte a rozkrojte napůl napříč přes měsíčky. Z obou konců odkrojte „prdelku“, aby grepy pevně stály na plechu.
Na řeznou plochu naneste směs připravenou z medu a krémového balsamica a posypte lístky tymiánu.
Troubu předehřejte na 200°, grepy dejte na pečicí papír nebo alobal a pečte cca 10 minut, dokud nejsou mírně zkaramelizované.
Pečené grepy lze podávat jako dezert, například se lžící zakysanky nebo řeckého jogurtu a jsou také skvělé jako příloha ke grilovaným rybám, k masu a k sýrům.
Jèzusku! Co mi to děláte hned ráno! Grepy miluju, jen kvůli lèkům bych je neměla. Ale co, jednou za čas bych zhřešit mohla ne? Děkuju za mňamku – v nejbližší době spáchám 😋
Ó, to neznám! A když nezkusím, nebudu vědět. Grepy mám ráda. 😋
Mám to tak jako Saša, ale pro jednou bych to taky zkusit mohla.
Právě jsem si s nákupem dovezla dva červené grepy. Recept vypadá moc pěkně, leč mám obavy, že jakmile grep rozkrojím, přitisknu svůj k němu ret a neodtrhnu více a nebudu muset ani předehřívat troubu. 🙂
🤦♀️😂
Inkredence mám, jen ty grepy chybí. Takže až pojedeme nakoupit, napravím a zkusím upéct v remosce ta sice peče jen na 180°, ale myslím, že by to mohlo klapnout 😋😎
Grepy a pomelo miluje veškerá moje havěť, mě nevyjímaje. Ovšem když na ně dojde, jednohlasně se všichni shodnou, že jim to chutná pouze tehdy, když to JÁ oloupu. Protože tento poznatek vyšel najevo dávno před tím, než jsem opustila rodné hnízdo, můžu hrdě prohlásit, že jsem šampionem v těžbě grepových filátek již více než pětačtyřicet let…
U nás doma se exotické ovoce moc nenosilo. Jasně, Mikuláš musel vonět mandarinkama, Vánoce všemi citrusy, a banány se braly vždycky, když byly. Ale s grepy to bylo jinak. Lidi je neměli moc rádi, protože jsou hořké. A proto byly skoro vždycky a naše máma si je nenechala ujít nikdy. S bráchou jsme se pokoušeli vyloupávat „pytlíčky“ i z pomerančů a mandarinek, ale to jde podstatně hůř. Pamatuju si, jak nás rozchechtávala reklama pana Vajíčka, která radila, jak na grep: „Rozřízneme, posypeme moučkovým cukrem a lžičkou vyjídáme. A pamatujte! Grapefruit nikdy neloupeme!“ Tu poslední větu cituju pokaždé, když se v grepu ryju. Převzaly ji i moje děti, přestože žádné z nich netuší, kde se vzala.
První grilovaný grep přinesla moje sestřenice mému tátovi za to, že jí spravil kohoutek v kuchyni. A hlídala, abychom mu ani kousíček neužrali. Bylo mi asi tak sedmnáct a ona si recept přivezla z Kanady. Asi tenkrát nebyl s balsamicem a tymiánem, ale odstartoval ovocně-grilovací období. Ugrilovali jsme v průběhu sestřenčina života u nás kde co. A s kde čím. A něco vám povím. Dobré bylo skoro všechno. Něco méně (krmná řepa), ale jíst se dalo všechno. Ovšem první místo, zcela bezkonkurenčně, zaujímá hruška! Nasladko, naslano, jakkoli. Nemluvě o tom, že ji ve finále polijete vysokovoltážní kořalkou a zapálíte… Ójééé!
Takže tenhle recepis mě odstřelil zpět v čase a doufám, že mi Haderka zítra v práci připomene, že si mám nějaký pěkný koupit. A neloupat!
A ještě jeden recept pod čarou: Máma nám jako dezert dělávala šlehačku s ovocem. Rozdrcené, nebo nastrouhané ovoce smíchala s troškou měkkého tvarohu, v případě nutnosti osladila a hmotu rozmíchala s horou tuhé šlehačky. Favoriti byly grepy a jablka. Začala s tím, když byl nejmladší brácha polomimino, ale ujišťuju vás, že i v šedesáti je to furt stejně dobrý.