1 bulva celeru – vyjde na 5 třetinkových skleniček
nálev (já používám Novu, můžete si ale uvařit svůj z 1 l vody, 250 ml octa, 60 g krystalového cukru, 30 g soli, celého pepře a nového koření)
cibule
olej
Celer oloupejte, nastrouhejte nebo nakrájejte na malé kostičky. Pokud chcete mít celer čistě bílý, dejte ho na pět minut spařit do vařící vody s kyselinou citronovou. Do skleničky dejte na dno jedno tenké kolečko cibule, celer (nepěchovat!), zalijte nálevem a navrch dejte 1/2 KL oleje. Sterilizujte 25 minut při 90°.
Autorka receptu: HaderachKwisatz
To zkusím,nikdy mi to ani nenapadlo,přitom mám celer ráda,díky.
🙂
Miluju celer! Jakýkoli. A protože je teď zrovna na parádě, zkusím, to, co mi radí moje dítko (někde zaslechla Jamieho Olivera) a pak jeden ukradený od našeho hospodského. Když to klapne, pošlu. Klapne-li to málo, nebude nic.
Jako včera: Vynalezla jsem cosi a nazvala to Podzimní kuře. Podle mě to bylo sice jedlé, ale ne na zveřejňování, holky naproti tomu rovnou chystaly foťák. Nakonec to dopadlo tak, že než jsem nandala sobě, šly se porvat o pekáč. Tak nevim. Možná to ještě jednou zkusim…
Jinak , Decka , co vy na smazeny celer? Já jsem zvykla sníst vše, ale smazeny celer ( Jakoz i patizon) mi k srdci neprirostl a ta práce , binec, oleje spotřeba …, všechno špatne
Tak já jsem asi na stejné vlně, žádný smažený celer/pomazánka, to je něco niného, to mi nevadí/,žádný smažený patizon, cukety… nic takového. Přijde mi to nějaké rozpatlané, vodnaté. Zkoušela jsem to několikrát a pořád mi to pranic neříká, ani v mádí jsme nic takového doma nedělali. Je to možná škoda, ale co se dá dělat.
Jo ?. A osmazime raději květák , houby, možná kedlubny a další
U nás celer frčí, jak ve formě smažáku, tak hranolků. Celer krájíme na kráječi asi 1 cm plátky jako sýr na smažák. Syrový obalím v těstíčku z vejce a mouky okořeněném grilovacím kořením, následně ve strouhance a smažím trochu pomaleji než sýr. Rychle hotovo a rozpatlaný není ani trochu.
Celer milujeme, ale naložit ho mne nikdy nenapadlo. Díky za tip 🙂
Já nejmíň ráda smažený celer. A vařený v polífkách. Do vývaru na ochucení, to ano, ale pak pryč s ním! Ale naložený, marinovaný a hlavně syrový – tak to mám ráda moooc. A z těch ostatních zmíněných: Smažené jako řízky sice sním, ale doma je nedělám, protože žádná sláva. S jedinou výjimkou a to smažený patyzon. Jen obalit v hladké mouce, smažit, aby byl al dente a potřít česnekem se solí. S cuketami zacházím podobně při grilování: Nakrájím na kolečka, pořádně osuším a pak je vsypu do mísy, ve které je hladká mouka, sůl, třený česnek a trochu oleje. Mísu postavím k ohništi a vyhlásím samoobsluhu. Většinou to jde velmi rychle. Dělám to z velkých cuket, ne z mladých. Neloupu, ale vykrajuju střed se semínky (přiměřeně velkým vykrajovacím kolečkem to jde snadno a rychle). A máčené v jogurtu s bylinkami – 1A!
Celerové hranolky: nakrájím syrový celer na formu hranolků, vnořím do hladké mouky s paprikou a lehce obalím. Pak dám na pekáč do trouby. Na pečpapír, trochu pocákám olejem a nechám upéct. Skvělé, křupavé, zdravé (?).
Dělala jsem i celerové lupínky. Ty už byly méně zdravé – na tenoučké plátečky jsem pokrájela takovým tím bazmekem na sýr celer a smažila ve friťáku. Bylo to vynikající.
Smaženou cuketu bych nikdy nedělala, je to jako smažená okurka. Vodnaté hnusné.
Jen cuketky na grilu, mladé, to je pošušňáníčko.
To samé s lilkem nebo patizonem.
Já maličké patizonky, nakládané v nálevu miluju. Vedle u nás v prodejně ruských potravin je mají a jsou naprosto nepřekonatelné.