Nastal nám čas vánoční, uklízecí a pečící … času málo, ale jíst se musí. A tak jedna ošvindlovaná polévka 🙂
– 1 cibule – orestovat na sádle
– přidat nakrájený párek, špekáček (co doma najdete), opéct
– zasýpnout hl. moukou, zase chvíli míchat
– zalít vodou, vývarem (autorka dává Maggi extra silný)
– povařit, vyklopit do toho 1 plechovku fazolí v tomatě a 1 v chilli omáčce.
Petrtelka to nazdobí.
Recept nám poslala Bláhovka a píše k tomu: „možná, že mě znectíte, ale někdy se musí slevit, když není čas a hlad veliký“.
Já ji tedy neznectím 🙂
Já ji taky beru! Když se mi nechce cmuchtit něco jen pro sebe, mrsknu na oliváč cibulku, vysypu plechovku rajčat, provařím, rozmicknu, přidám petrtelku, strouhnu parmazán a hotovo. Poblífka lup cuk a je dobrá. Zrovna jako fazolajda ?
Nedá se nic jiného říci, než souhlas. Taky je dobrá a velmi rychlá poblífka z červené čočky – na olej cibulku, červenou čočku, osolit, opepřit, trochu česneku, zalít vývarem nebo vodou s kostkou, povařit 15 minut a dochutit majoránkou.
Koukám, že na rychlovky jsme specialistky 🙂
Já teda neznectím! Protože tu nemám kuchyň pořádnou, jen vařič jednoplotýnkový, pomalý hrnec, minifriťáček a toustovač, tak občas si prostě podobné polévky dělám. Vysypu konzervu sterilovaných fazolí v rajčatové majdě na osmahnutou cibulku na které se rozvoněl i kousek klobásky, zaliju trochou vody nebo když je v mrazáku malá porcička vývaru tak tím a je hotovo. Sypnu sýrem. Někdy si udělám rajskou ze sterilovaných rajčat s provensálským kořením, sypnu sýrem, když mi zbude z čínského jídla rýže, přidám jí tam. Najím se, nasytím a přitom levně, rychle a žádné nádobí.
Od rána tu lítají po chodbě hasiči. Zřejmě vzadu, kde bydlí jeden trochu mimoň hořelo nebo se něco stalo, tahají hadice, už skončili, ale jak je chodba úzká, mlátilo to do dveří, kočky vyděšené…….. Necítím kouř, ale normální to není. Dvůr se dvěma hasičskými auty…… ach jo! Už abych byla pryč, začíná se to tu měnit k horšímu. Jak se změnilo vedení té ubytovny, tak na to kašlou a bydlí tu kdejaká svoloč.
Katy, začínám být přesvědčená, že bys ty historky měla vydat knižně 🙂
Já jsem o tom přesvědčená delší dobu. A za ruku by se měla chytit s BOYkou, u ní jsem taky kolikrát málem počůraná smíchy 🙂 )))
To by byla dvojka 🙂
Já děkuji za poklonu!
Tak abyste se počůrali ještě víc: Cecilka už zdokonalila své výstupy na rantl sprcháče. Vyskočila z něj na lamely, které jsou v koupelně kvůli snížení stropu. Kdysi tam byly opletené pásy umělých kytek, ty byly tak špinavé, že šly rovnou do kontejneru. Tak jsou tam jen ty lamely. Jak jsou pohyblivé, tak se pod ní jedna zvrtla a Cecil visela na té druhé, máchala zadními tlapkami a ječela jak šílená. Uklízím tu, auto bude po obědě, využívám čas tu aspoň trochu udělat z velkého menší chaos. V tom mi teda živočeniši moc nepomáhají. Tak jsem Cecil sundala, držela se mně jak klíště a zdrápala mi tvář. To budou zákazníci zase mít veselo. Ale protože Cecil dobře znám, tak jsem vzala žebříček a snažila se lamely odsunout na stranu, aby na ně nedosáhla. S pomocí deštníku, nic lepšího tu nemám a nedosáhnu na ně. Jak jsem zmáčkla nevědomky ten čudlík, tak óbrdeštník se otevřel, já málem spadla ze žebříčku a paraple skončilo ve sprcháči za hlasitého halasu. Kočky pod postelí. Nakonec jsem byla úspěšná, vylovila paraple, svázala ho provázkem, aby se to už neopakovalo a posunovala lamely dozadu. Mezitím ovšem jsem lehce balancovala na žebříčku, protože se musely ty lamely posunovat z obou stran. Žebříček měl v tom pidiprostoru jedny nohy asi o 10 cm níž – v chodbičce a druhé ve sprcháči. Takže nakonec když mi ty nožky podjely, visela jsem na sprcháči já! Já si asi dojdu pro flašku a nikam nepojedu. Už jsem se rozhodla, že kamerku, kterou mám v autě kvůli bezpečnosti si budu nosit domů a natáčet si ty svoje + kočičí akce.
Tak teď jsem se málem zadusila obědem!!! Anooooooooooooooooo, kamerkuuuuuuuuuuuuuuuuu!!!!
Dovol mi vyjádřit účast, čas od času se „daří“, nač člověk sáhne – a s chlupatci za patami, před nosem nebo kdekoli jinde v domácnosti jsou zážitky zaručeny.
A vůbec se nesměju – tedy představa visící Cecílie
😀 😀 😀
Hele, tohle je i na Laurela s Hardym hodně! Kočka, sprcháč, paraple a dáma… Regulérně jsem si krůpla 🙂
Tady nejde nic normálně dělat! Jakmile vstanu a jdu směr pseudokuchyňka, ťapou za mnou a těší se, že bude nášup v misce. Jakmile se posunu kamkoliv jinam, ťapou za mnou a čekají, co bude zase za švandu. Převléknout postel je na 2 hodiny – prostěradlo, pod ním min. 2 kočky. Polštář – v něm min. 2 kočky. Peřina – v povleku min. 2 kočky. Pro kočku tu není kam šlápnout a práce v domácnosti s těmi rozmazlenci je fakt na palici. Jo, 40 m2, nábytek, já, 6 koček……. fakt náročné. Ale pak se přitulí, rozvrní, zahřejí, odstraní stresy………. zlatíčka moje. Teď momentálně spinkají. Jen co si vytáhnu oběd, budou čilí a vééééélmi hladoví. Někdy bych se s tím jídlem nejraději zavřela do sprcháče, usedla na svojí „invalidní“ stoličku, pojedla v klidu? V klidu? Kvílí jako kdybych jim nedala týden jíst.
Tak na to se těším, jen tak dál, Katy. Ale prosím bez újmy na zdraví. Koho by pak kočičáci obveselovali?
Myslím, že zejména v době předvánoční, kdy všechny pečeme jako o závod, tak taková ošizená polévka přijde vhod. Já jich mám v repertoáru hned několik.
Všechny NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE. Já to letos zazdila!
Já se po včerejšim“výtvarném kroužku“a zraněnou rukou taky do pečení nepohrnu. Asi budu vytvářet něco málo až na poslední chvíli.
To jsem tomu dala.
Nepeču, nevařím, nic nepřipravuju, nikomu nic nedávám, nezdobím, neuklízím jak šílená, nemyju okna, nemám Vánoce! Už několik let nemám Vánoce, jsou to pro mne normální a pracovní dny. A to jsem je kdysi tak milovala. Až znovu zahnízdím, možná svůj vztah k nim přehodnotím. Jo vlastně – mám stromeček. Na skřínce. Takový malý, nebyl tu kam dát, tak tam prostě už pár let stojí. Někdy si ho z legrace rozsvítím i v červnu. Tak to je snad jediná připomínka svátků.
🙂
Tak já vám tedy něco povim. Že mám k umělým bujónum negativní vztah, se tady o mně ví. Ale je to výsledek evoluce. Byly doby, kdy jsem bydlela sama (jaké blaho!!! – neplést si samotu s osaměním). Já a obrovská knihovna. Ušák u roztopených kamen, na nich postavený velký hrnek s vodou. Jakmile začala vřít, šupla jsem do ní masox a popíjela to ke čtení. Tak jeden až dva za večer. Pak se hrnek umyl a pokračovalo to čajem – ten byl tedy fakt kvalitní a rituálně vařený. Třetí den se dostavoval hlad. Hrnek vyměněn za kastrůlek. Lžíce oleje, cibule, rejže …a MASOX! Když už mi začínalo být šoufl, bylo jasný, že prodloužený víkend končí a ráno musim zase do práce na tři neděle – tam nás krmili zdravě, chutně, hospodárně.
No a takhle to šlo do jara. Pak nastalo období nudlí s kopřivama. Pak opět bujóny, jaro s kopřivou, náhle kuře s rejží a dušenou zeleninou a najednou koukám a jsem vdaná…
A proto mě ani nenapadne tuhle fazolajdu kritizovat. Naopak. A když nebudu mít v zásobě vývar, přihodim do vody nějakou zeleninu, šak von se vytvoří 🙂
Hele, já dneska, když se mi jó nechce, nebo je mi blbě, zaliju si lžičku podravky horkou vodou a popíjím…
.
Hele, Fidelis Schlee – fšichni víme, o koho jde! Před pár lety někde přiznal, že jeho oblíbenou lahůdkou je chleba s máslem a Vegetou … tak asi tak 🙂
Na letišti při cestě za dcerou mi jedna Polka poradila, ze kdYz ji není Ok , uvari si Barscz. Hovězí vývar + červená řepa + cesnek. To si mám buď uvarit nebo koupit tento bujon. V Německu mají v obchodech polsky regál s potravinami a tam jsem si bohužel jen jednu krabičku koupila. Je to vYnikajici a lžíce prášku se zaleje v hrnicku vařici vodou. Pokud budete mít možnost , jdete do toho , fakt . Buď v tom Německu nebo rovnou v Polsku . Nic takového u nás není. ( kromě podravky , kterou miluji – pardooon, Boye?)
Jo, tak to jsem ochutnala presne jednou, z cerstvych surovin. Vzhledem k me nesnasenlivosti vuci cervene repe me to malem otocilo naruby 🙁
🙂 🙂 🙂 Koukám, že jsem tady za nepřítele. Holky, mně to taky chutná! Domu to nekupuju, při vaření nepoužívám, ale jestli si myslíte, že třeba na vodu vozim prvopotraviny a k tomu každý večer ulovim pár veverek na polívku, k tomu hrst bylin a jako druhý chod upytlačim lišku či srnu, jste vedle. Pytlíkový polífky, konzervy… celej rok se na ty humusíky těšíme. Jenže už třicet let mám furt nějaký malý děti, tak to do nich nelifruju, je-li jiná možnost. Je to jako s popíjením alkoholu: Chutná mi, ale to není důvod pít denně (a to, že piju málo, neznamená, že se neumim pěkně spařit 🙂 )
A než jsem se dozvěděla o jedovatosti E 621 a dalších, milovala jsem chleba s máslem a Aromatem od Knóra.
Jo, umami je mrcha…
Já vím, kdysi jsem neuměla pochopit, proč má nejlepší kamarádka cpe do rajské polévky masox ???? Dnes se s nim více kamarádim, ale taky se snažím , aby moc ne … ake Podravku nedám ! Tu si sebou spolu se sirkami a fotkami děti vezmu na pustý ostrov ???
Teď jsem si krúpla já! ……. najednou koukám a jsem vdaná………. Bože to nevymyslíš!
Co vdaná, ale těch dětí … k těm jsi přišla taky „mimochodem“? Jako …. najednou koukám a jsem těhotná? Poprvý, podruhý, potřetí, … 🙂
Ještě že jsme si zatím nevšimly, že jsme mrtvé. To by teprve byla darda! 😉
A najednou koukám a vedle leží uřvaný uzlíček. Můj? Asi jo!
Tak ho halt nakojím a vezmu časem domů.
Haderach a Katy, ani netušíte, jak blízko jste pravdě… Cíleně jsem si pořizovala jen jedno dítě – to druhý…
Muhehe!
A co ten zbytek ??? 🙂
Opravdu to chceš vědět? 🙂 Vzhledem k tomu, kolik jich je, zabere to dost místa. Ale do mailu ti to klíďo píďo dodám…
CHCEME to vědět!
Jinak za mě – takové vaření je nejlepší, vznikají oblíbená jídla. Jen kdybych si vždycky pamatovala, co do těch rychlovek dávám! Já často „recykluju“ polévky. Zbude menší porce, šup s ní do hrnce, přidám to, ještě tamto, dochutím, semtam nejaký ten masox… A jaká je to dobrota!
Jasně – zbyl gulášek? Troška co se neoplatí ohřívat? Šup do toho brambor, jednu klobásku či páreček, naředit odsuzovaným vývarem z kostky, povařit, petrtelka a je polévka gulášovka jak vyšitá. Zbyla omáčka na špagety? Šup do ní pixkličku rajčat, naředit, povařit s rýží nebo těstovinami, petrtelka, trochu zakysanky a je rajská polívčička mňam. Takhle se zpracovávaly u nás „zbytky“ vždycky a nikdy se nic nevyhodilo a nikdy si nikdo nestěžoval. Jednou jsem udělala na chalupě děsnou porci špenátu – měl přijít kamarád, který ho miloval. Nakonec nedorazil, protože si po cestě stihl zlomit nohu v nějakém vývratu. Špenát zbyl. Takže naředit, přidat brambůrky, ty zbyly také, osmaženou cibulku, trochu zakysanky, dokořenit a špenátová polévka byla hotová. Přidalo se do ní jen zastřené vejce.
Ze zbyleho gulase buď smes na spagety nebo k bramborakum. Nakrajim tam cuketu na kostičky , papriky , rajčata , cibuli , cesnek , bylinky … popřípadě kecup , aby bylo hodně šťávy ?
Už jsem psala, zbylý guláš semelu na mjasorubce, ohřeju, přidám feferonku, namažu na poctivé topinky, posypu křenem, cibulkou, okurkou, čerstvou chilli papričkou….. Jak kdo má rád.
Se picnu! Nemám rohlík!
Dojela jsem domů s opraveným autem, vyndala do garáže letní pneu, zase zandala tu desku, co kryje kufr, vynosila věci – stelivo pro kočky atd., pěkně jsem si mákla asi hodinku a domů jsem si donesla 2 rohlíky – jeden na večeři a jeden ke snídani. A k tomu kousek paštičky a dobrého sýra. Než jsem se stihla otočit tak Ťapík uchmatl jeden rohlík a zmizel za prostornou postelí. Než jí odsunovat a lovit lovce jsem si vzala ten druhý a zítra se halt někde nějak dojím. Zpoza postele se ozývá chroupání, už tam jsou všichni. Asi je masem moc rozmazluju, od zítřka žerou jen ty rohlíky, šmejdi chlupatý! Předělám je na králíky.
Předělávám kočky na kachny. Kecám tu s návštěvou a ty béštyje zatim pěkně tiše stáhly utěrku z mísy a sežraly suchý knedlíky. Tož k večeři brambo vepřo zelo.
Ty vase kocky jsou nejaky pochybny. Nase nafoukana madam by se neceho takovyho nedotkla ani klackem. A Katy…doporucuju jako KPZ zasobu pufovanejch rejzovejch chlebicku. Nejsou spatny a kdyz je nouze…
No učili mně, že nad jídlem se blééééé nedělá! Nad rejžovými chlebíčky ale ano! Aspoň za mne.
Jinak moje kočičky jsou zvyklé na své jídlo, ale když si ukradnou, tak si ukradnou!
Kukuricny? S morskou soli?
Neeeeee. Kukuřičný? Neeeee
S tebou je to tezky! Suchary!
Knackebrot! To jediný ochutnaly pouze jednou.
Já myslela pro Katy, ne pro kočky 🙂 🙂 🙂
Jo a mezi námi děfčaty – když kupuju jídlo pro kočky, tak pak mám týden dietu, protože kupuju to nejlepší. Také podle toho vypadají – vypapanci rozmazlení. Neošidím je, jenže oni si vždy uchmatnou to, co by člověk nečekal. To, co mi vracejí se ovšem vyčíslit nedá!
Hele, já těm vobludám kupuju maso a vařim. Vařim tak, že jim toho občas synek část sežéře a jen si postěžuje, že to bylo málo slaný. A stejně si pak najdou něco, od čeho slušná šelma zhnuseně prchá, a mlaskaj u toho jak selata u cecíků.
Kde jsou ti lovci myší a likvidátoři zpěvného ptactva? Hajinkají, napapuškáni našima knedlíkama, jeden v myčce (no comment) a druhej na kleci s potkanem…
U nás slušná šelma neprchá od ničeho a sežere mi kdeco, protože jsou to zmlsaný potfory co jim drahé kapsičky už nejedou. Myčku nemáme, to až jednou, pračku taky nemáme, to až jednou, takže hajinkají v posteli. Napapuškáni? Dneska neee, dneska je dietka – granulky. Nesnědli ranní příděl v miskách co měli vydáno, zřejmě nechutnalo zmlsancům, tak jsem to vyndala do pytlíčku, zítra to zbaští havrani v Letňanech a budou na granulích. Ať si trhnou tlapkou! Rohlík jim za 3 kačky byl dobrej, kapsičky cca pro všechny za 50 ne! Tak mají smolíka.
Taky mám jednu oblíbenou poblífku je to zároveň vyprošťovák po tahu.Do hrnce vodu kostku bujónu cibuli na tenká kolečka a pořádnou lžíci kari koření.povařit a přidat ždibec sádla.Je ostrá zahřívací a výborná.
Ze mě by tohle vyprostilo i to, co jsem nikdy ani neochutnala (kari můžu jen v něčem). U nás je cibule, česnek, bujón (vopravdickej 🙂 ) a tabasco, nebo jinej ekrazit…