špagety (dávky jsou na jeden balíček)
20 deka slaniny
10 deka sýra parmazánského typu
česnek – 2 stroužky
máslo
asi 4 žloutky
½ kelímku šlehačky
sůl, pepř
Slaninu nakrájejte na kostičky, česnek oloupejte a rozmáčkněte plochou nože. V hodně velké pánvi nebo radši kastrolu rozehřejte máslo a nasypte do něj slaninu a česnek. Slaninu nechte opéct dozlatova. Česnek na konci vyndejte a vyhoďte. Pánev odstavte. Zatímto pracujete se slaninou, uvařte si špagety. Než je slijete, odeberte si trochu vody, ve které se vařily.
Uvařené těstoviny přidejte ke slanině a nechte stát na nejmenším plameni. Žloutky rozšlehejte v misce s většinou nastrouhaného sýra a smetanou. Sundejte těstoviny z plotny a vlijte vaječnou směs. Pořádně promíchtejte (nejlíp to jde dvěma vidličkami), aby se rovnoměrně obalily vaječnou směsí. Nakonec přidejte pár lžic vody, ve které se těstoviny vařily. Při servírování posypejte zbytkem parmazánu.
Autorka receptu: HaderachKwisatz
A když vám dojde sýr, což se stalo mě, naaranžujte navrch pár kousků slaniny, vypadá to taky dobře 🙂
Jooo, ty můžu ?. Ovšem ošemetný je okamžik smíchání, aby se vejce nesrazila, ale udělala tu správnou krémovitou hmotu. A když se to povede, jsou velice velmi mňamózní.
Je to zvláštní, ale ještě se mi nezdrcly.
Mně taky ne, ale vím, že je to možné.
Hned bych si dala :o)
Prima. Toto se dá uvařit i pro jednoho.
To jednoznačně 🙂
Fajn! Konečně si uvařím něco, čeho nebude kotel a nebudu to muset jíst celý týden…a kdyby náhodou něco zbylo (nebojím se), tak pesan je pořád v pohotovosti. Už se těším – sice už třetí den čaj a rohlík, ale o víkendu by to mohlo klapnout!
Já jsem je buhviproc ještě nevarila a už se těším ?. Zvláště proto , ze udělám porci a gotuvka
Měla jsem je ráda, i jsem je občas dělala, ale asi před 5 – 6 lety onemocnělo v Plzni spoustu lidí po nich salmonelou. A od té doby na ně chuť nemám, i když vajíčka domácí, stejně k nim mám averzi.
Tak aby bylo jasno: Všechno znám, všechno vim a všude jsem byla dvakrát. Proto čtěte toto: Uhlířské špagety nejsou se smetanou. Nikdy. Herbábnost omáčky se dociluje právě vodou z kvalitních těstovin a kvalitním sýrem. Jsou kuchařky, které se do krve hádají, že v Itálii to tak dělají. Možná pro české turisty, protože je toho víc za míň…
Tak teď to víte.
Taky je dělám se smetanou. Když si hrajeme na lepší společnost (to jsme doma samy s Dorostenkou), tak bez. 🙂
VÍM, že origoš recept není se smetanou, ale preferuju takto.
Traduje se, že tyhle špagety se narodily v Římě. Na druhou stranu s jistotou nemůžeme tvrdit zhola nic. Ani jestli je opravdu vymysleli Italové , anebo Američani po 2. světové válce. Když se podíváte blíž na to , co se do nich dává, vidíte vajíčka a slaninu. Což vypadá spíš na prima snídani, než na oběd!
Další verze je, že jídlo vymysleli dřevorubci v Apeninách v oblasti Abruzzo, kde z tvrdého dřeva vyráběli uhlí na palivo. Připravovali penne v hrnci nad ohništěm a smíchávali ho s vejci a sýrem. Další verze o původu carbonara je odvozená ze samotného názvu. Carbonari, tedy uhlíři, si pastu s vejci, slaninou a sýrem hojně sypali pepřem, který na jídle evokuje drobné částečky popela.
Já měla před chvílí hojně zapopelené batáty.Jen jsem je chtěla vyzkoušet?Italové možná vymysleli špagety carbonara ale moje babí vymyslela kolínka s vajíčkem a kyselou okurkou.A to bylo žr.d.o.Když jsme byli malí kolínka byly docela často.Bylo to hned hotové a děcka se v tom nenimrala a nehledala fuj tlustý maso.
Já ujíždím na nivě takže tyto špagety s nivou a neřikám projistotu že mám carbonara.?
🙂
Kolínka s vajíčkem u nás jedou každou chvíli. Uvařím kolínka, na cibulku dám nasekanou cibulku, kus klobásky/nebo co mám v lednici, šunku, uzené, salám/a vhodím 3-4 celá vajíčka a osmažím. Pak tam vhodím kolínka, zamíchám, opepřím, osolím a hotovo. K tomu jakýkoliv salát a je oběd v cukuletu. Neznala jsem to, moc nevěřila, že je to jedlé – máme to rádi. Jen tomu říkáme nudle s vajíčkem. 🙂
Prosím, prosím, jak se dělá cibulka na cibulce?
To je krásný obrat….
Já jsem ale trdlo, jasně – na trochu oleje, nebo sádla dám cibulku a smažím … a to jsem si po sobě četla dvakrát, tak jsme se trošku zasmály
Jupíí, už zase mohu psát, takže, já bych si carbonara dala, ale přesně jak píše blahovka, odrazují mě ta syrová vejce. Před lety moje švagrová se švagrem takhle dostali salomonelu ze šunkofleků, které byly zapečené s domácími vejci – dostali je od maminky z vesnice, čili z volného chovu. No švagrová to za pár dní ustála, ale švagr chodil na výtěry ještě 3 měsíce. Je to sakra pech.
Já bych se, co se původu tejče, nejvíc klonila k těm uhlířům a dřevorubcům. Špek se do hor nosil vždycky a navíc bych se nebránila ani tyrolskýmu vlivu, tam v horách…
My špagety kdykoli s čímkoli a jak pravila Rybářka: Radši tomu nijak neříkáme. U těstovin se mi občas stane, že si z placu něco vymyslim a pak mi někdo tvrdí, že u nás jedl tu jedinou pravou nevimjakou omáčku. Těžko. Všechny jsou podlebójí a podlevoční. Jediné, které vím jistě jsou aglio olio a právě carbonara, který taky natahuju smetanou. Děti milujou aglio špekyjo, špekyjo rajčijo atd… Milion variant a kombinací. Pro tohle ty Italy miluju – jak se s tím v kuchyni ne.e.ou. Tedy dokud nedojde na výrobu nudlí. To je posvátný proces a cosa nostra…
A já jsem prase a nejradši mám ty podle receptu 250. Manžel je nerad, takže si je dělám, když jsem sama na chalupě a vždycky se STRAŠNĚ přežeru!
Abychom zůstaly na svým: 250 to jsou špagety čechonára. A dlužno podotknout, že Italové je nedělají proto, že neznají české buřty. Ze všech klobásoidů totiž buřty s nudlema chutnají nejlíp. Nevim, jak je to možný, ale nic mi k nim nesedí líp. Párky, točeňák, levné klobásy, drahé klobásy… nic. Plně tě chápu 🙂
Souhlas 🙂
Tak pokračuje vzpomínání. Teď jsem šupla do trouby „rizoto“ zcela podle mě a pak se jukla tady na recept, jestli se nějak lišíme. Ani o píďu. Jen jsem měla slepičí vývar v lednici, tak se rejže troubí v něm.
Bodejt. Stejne je nejlepsi!
Já nějak těstoviny s vajíčkem ne-e. Udělám, ale nepozřu, leda s velkým sebezapřením. Nevím proč, možná vzpomínka na rozblemtané ve školní jídelně.
Jo carbonara můžu. Jednou jsem si je kdesi objednala v hospodě a donesli mi talíř nemastné špagetové hmoty a na vrchu smažená vajíčka. Ja myslela že mě klepne. Divili se proč to vracím a odmítám zaplatit.
A já jdu na večeři do cafe Palanda, kde dělají fantastické hambíčky. Ale předtím mě ještě čeká jeden šarmantní kadeřník, který mě doufám učiní kvásnou. ?
Kváfnou pro manžela, doufam!
Co ti je do toho, osobo…..nezáviď….???
Nezavidim.
No dnes je to dámská jízda ??
Jeste lepsi!!!
Máme tady ve vsi jednu, kterou šarmantní kadeřník činí šťastnou…
Tak ten můj je sice pěknej chlap, jenže ženský mu nic neříkají ?? Ale stříhá božsky.
Tak to často bývá. Ale kadeřníci jsou většinou výborní…
Další kategorie jsou opraváři praček, ale ti nebývají šarmantní 🙂
Já mám takového známého divadelního herce. Krásný chlap, ale zadaný u jiného chlapa…
Mám neuvěřitelnou historku. Měla jsem gips od kolene dolů (komplikovaný výron kotníku). Pokazila se televize – tenkrát se volal opravář. Zazvonil, já ještě zkontrolovala z okna: Jojo, auto nějaké té společnosti opravárenské. Chlapík postarší, já mladá cca 33. Otevřela jsem dveře, on vykulený s vzápětí se mu po tváři rozlil blažený výraz a pravil: já jsem tak šťastný, ze máte sádru! Úplně me tím vyděsil, ale naštěstí z chlapíka posléze vypadlo, ze při předchozí opravě se setkal se ženou, která jej ve spodním prádle honila po bytě! A vůbec neměla zkažený televizor.
Když jsme u těch 4% – ten můj známý divadelník – on si dlouho nechtěl svou orientaci připustit. A já mu trochu pomáhala se s tím srovnat a tudíž si i mohu hodně dovolit. S kolegyní jsme dostaly dva králíky s tím, že jsou to kluci. Jo, když jsme je šly stěhovat, tak tam naši dva kluci měli 6 mladých. V té době za mnou Zděnda přišel. A já mu říkám: tohle je náš největší chovatelský úspěch – naši dva kluci mají 6 mladých. A Zděnda na to pěkně nahraným hlasem – A jak to ti kluci dělaj?….Že jsem skončila hubou v seně, jak jsem se chechtala. asi dodávat nemusím.
Tak děvčata, kadeřník byl jako vždycky úžasný, hamburger v Palandě vynikající, sranda byla, dnes jsem absolvovala kurz akvareloveho kreslení, což bylo bezva. Teď už jsem doma a koukám co je tu nového.
Nikomu nikdy nezávidím, ale Tobě ten kurz hooodně!!!!!
Já taky závidím , ale umím jen portréty ( nechápu ), zvláště z profilu . A jinak úplne kopyto cokoliv namalovat
Já jsem ten kurz dostala od dcery k Ježíšku, byly jsme spolu. Já jsem to nikdy nedělala, ale zase jsem se naučila něco nového. Bylo to zajímavé a dobře vedené. Už jsme se přihlásily na další.