(611) Vepřové ve vlastní šťávě

1 kg hodně libového vepřového bůčku (lepší je půl napůl s pleckem)
2 deka rychlosoli Praganda

Omyté maso nakrájejte na kousky asi jeden a půl centimetru. Důležité ale je, aby na bůčku byla kůže, která v konzervě udělá rosol. Pečlivě promíchejte se solí –  množství soli je potřeba přesně dodržet. Můžete použít i normální nebo mořskou sůl, ale pak počítejte s tím, že maso mírně zešedne. Naplňte do zavařovacích sklenic. Uzavřete, vložte do hrnce s vodou tak, aby byly sklenice úplně potopené, a vařte dvě hodiny. Vypněte a sklenice nechte do druhého dne v hrnci. Druhý den vodu opět přiveďte k varu a vařte ještě jednu hodinu. Skladujte na tmavém a chladném místě.
Podávejte ideálně s čerstvým chlebem nebo použijte například do „rizota“.

Autorka receptu: HaderachKwisatz

Příspěvek byl publikován v rubrice Masa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

35 komentářů: (611) Vepřové ve vlastní šťávě

  1. bozena.fialova napsal:

    Výborný recept, Haderach ho dávala už kdysi na PŽ. Pár sklenic jsem podle něj hned udělala, masíčko bylo skvělé, ale mělo strašně krátkou trvanlivost – sež..li jsme ho snad během dvou týdnů. Nedávno jsem si zase několik sklenic zavařila, v masně Zeman, přifařené k PENNY, měli výsekovou vepř. plec s kůží a kostí (lopatka moc neváží) za 60 Kč/kg, tak to nekupte! Ale ty si tentokrát pošetřím ( nesežrat hned, něco nechat na zimu, jak v Českém nebi nabádá praotec Čech), ona je na chleba výborná i vepřovka ve skle z Lidlu. Přeji všem hezký den.

  2. Jana Macůrková napsal:

    Pokud nemáte sůl Pragandu, stačí dát plátek uzeného masa. A maso je stejně růžové a nezešedne.

  3. BOYE napsal:

    Tak, holkykluci a kluciholky, je to tady. Nemluvim o volbách. O vlastní kuchyni. Včera jsme zjistili, že Dorostenka nejspíš trpí intolerancí lepku a kravózy (laktózy kravího mléka). Tak naše vaření dostalo poněkud smyk. Ne o celých 180°, ale o dobrých 160°jistě. Furt doufám, že to bude jen na jednu z uvedených věcí, ale zbrojím na obě. Pro jistotu. Dnešní snídaní počínaje, jsme ve stádiu výzkumu a průzkumu. A vám to píšu proto, že se chci zeptat, jestli náhodou nemáte nějaké zkušenosti. Vůbec nepotřebuju vědecké rady. O problému jako takovém už jsem za posledních pětatřicet let nastřádala mnoho teoretických a nákupně praktických zkušeností dost. Ale nikdy jsem nevařila v podobném režimu déle než pár dní. Tudíž mi jde o praktické zkušenosti typu „tohle se dělá líp z rýžový mouky, tohle zase z amarantu…“, kozí a ovčí mlíko při standardním vaření atp.
    Takže dnešní recepis je bezva! 🙂

  4. 60anda napsal:

    To mi připomnělo mé rané dětství, to ještě nebyl mrazák a když se zabilo prase, tak maso se buď naložilo do škopku a nebo zavařilo. Stejným způsobem se zavařovaly i kosti. Vybavují se mě ty sklenice, vršky se připevňovaly kovovou sponou.

  5. Nella napsal:

    Moc děkuji za návod jak zavařit maso. Uvažuji o tom, že bych to zkusila, ale mám respekt před zavařeným masem, trochu se toho bojím. Ale dělalo se to tak i dřív tak zkusím. Neudělám toho moc aby se to brzy snědlo. Škoda že jsem toto nevěděla když jsem měla syny na kolejích. Jinak jsem tady dnes poprvé i když příspěvky sleduji denně a kromě inspirace si tady zlepšuji i náladu. Jste supr 🙂

  6. jarybarka napsal:

    Taky jsem dříve zavařovala vepřové ale i kachní a husí.Dělali jsme to ale tak, že se maso osolené a bez kmínu upeklo. Pak se obralo od kostí napěchovalo do sklenic.zalilo výpekem a zavařovalo 1.den hodinu a 2. den taktéž hodinu.Barvu mělo jako pečené a chuť taky a byla vynikající právě husa.

  7. Jiřina napsal:

    Když babička krmila prase, tak jsme taky všechno zavařovali, maso, kosti, jelita i jitrnice. I já jsem zavařovala/prase bylo z JZD/.Ale vzpomínám si, že maso/bůček s kůží+plecko/ bylo vždy naložené v „mokrém pácu“/tj.ve škopku naložené maso zalité lákem voda+sůl+česnek, poměr podle chuti. Potom jsem maso upekla jen pokmínované/šťávu jsem ale přecedila/ dala do sklenic a zavařila. Babička maso vařila dlouho, ale jen jeden den/nikdy se nám nic nezkazilo/, ale já jsem si někde přečetla, že je lepší maso vařit na dvakrát, jako tady píše Helenka. Nevzpomínám si, že by mně nějaká sklenice pustila. Maso bylo výborné, krásně vonělo česnekem a kmínem. Svačina pro zedníky, když jsme stavěli. Tento recept mi připomněl tu dobrotu. Prase už nemám, ale tento recept se mi líbí a určitě stojí za vyzkoušení. Jen nevím, když maso upeču i s česnekem a kmínem, jestli se mi ve sklenici nezkazí. Šťávu bych přecedila, mám ráda v mase česnekovou chuť.

  8. IvaC napsal:

    Chci to zkusit,nikdy jsem to nedělala.Manžel se směje-prý na co,máme mrazák?Ale
    já si říkám,že když mně napadne uvařit třeba kapustičky s bramborem,tak nemusím čekat,až se maso rozmrazí.Otevřu konzervu a přidám.Nebo do rizota,s pórkem nebo na chleba a nenapadlo by mně to uzené maso ,díky za recept.

  9. BOYE napsal:

    Děkuji všem za bezlepkovo-bezlaktózové postřehy. První den proběhl v podstatě beze mě, páč jsem seděla v komisi. Je skvělé mít neblbé dítko (i blbé bych milovala jako vlastní, ale s tímhle je míň práce). Koupila si bezlepkové nudle a dala si „álijoolijorajčatyjo“, zajedla kukuřičnýma křupkama a paprikou, povečeřela rejži s krevetama a pytlík želé medvídků a zažádala o zvýšení kapesného… No, některé položky budeme muset ještě vychytat 🙂 Ale začneme až zítra po sečtení hlasů. Já furt trochu doufám, že to nebude tak hrr s tou laktózou. Vzhledem k jejímu vztahu k jídlu snáz zvládne bezlepek. Knedlíky nemusí, nudle už otestovala (kladné hodnocení) a buchtovat můžeme z kdečeho jiného. Máme teď čtrnáct dní na otestování a uvidíme. Zatim neplašim, jen mě to překvapilo, neb v široširé rodině se nikdy nic podobnýho nevyskytlo. Uvidíme.
    Pokud jde o zavařování masa: Když mi zbyde pečené, jakkoli kořeněné, zavařuju ve sklenici jednou, něco přes hodinu a nikdy se nic nestalo. Syrové jsem nezavařovala nikdy, ale kdyby, radši bych volila horší barvu a nepoužívala sanytr.
    A rozhodně bych neporovnávala mrazák s konzervou. To jsou úplně jiná jídla. Míti já čuněcího nebožtíka k dispozici, část by šla určitě do piksly – ne kvůli rychlosti přípravy, ale jako jedna z pochoutek…
    Holkykluci, dobrou. Zítra vám to na tu příští pětiletku spočítám, tak sem zatím šupněte něco príma. (nejlépe něco glutenundlaktozefraj) 🙂
    Nello, vítej!

    • Vera M. napsal:

      Budu držet palce, ať to doma dobre dopadne ? a ať to tam dnes dobre spočítas. Nella je moje jedenáctileta vnučka a teď i kamoska na Bramboracce ?

    • a.rena napsal:

      Myslím, že všechno dobře dopadne. Že z toho Dorostenka vyroste, to tak ve vývinu bývá. Držte se! Držím pěsti. Sama se s radami nepřidávám, páč v rodině nikoho s lepko-kravózovou nemocí nemáme. Když ale hrabu v paměti, tak s intolerancí na laktózu může kysané mléčné výrobky, ne? To bys pak mohla používat místo mléka do buchet třeba podmáslí, do omáčky kysanou smetanu a tak.

      • Nella napsal:

        No moje budoucí snacha nemá alergii na laktózu, ale intoleranci. Tak jak mi to bylo nastíněno je to mírnější forma. Mléko používá bezlaktózové třeba na pudink nebo palačinky, ale tam kde to přejde dlouhodobou tepelnou úpravou (knedlíky, buchty atd.) jí běžné mléko nevadí. Jinak pro ni občas koupím bezlaktózovou lučinu, v Rakousku (mám to jen skok přes hranice) mají i bezlaktózovou Philadelphii. Máslo prý může, ale jen trošku a kysané mléčné výrobky ji prý problém nedělají. Je to zrádná potvůrka (myslím laktózu, ne budoucí snachu), protože tady si s jejími problémy doktoři nevěděli rady, ale přišlo se na to při dlouhodobém studijním pobytu ve Finsku, kde prý je těchto případů moc a proto je tam i široký sortiment bezlaktózových potravin. Jinak je fakt, že každé dietní omezení překope víc nebo míň rodinně stravování. Navíc člověk z toho může fakt vyrůst, takže držím pěstičky aby to tak bylo 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..