menší brambory – množství dle hladu a počtu strávníků
koření – na obrázku kmín, tymián, čerstvě mletý pepř
olej
základní majonéza
jogurt
mnoho druhů zeleniny – okurka, kapie, jarní cibulka, pórek, fenykl, ledový salát
červená řepa, česnek
citron, jablečný ocet, sůl
Syrové brambory (z ověřených zdrojů a pěkné ani neškrábu) nakrájím do velké mísy, zakápnu olejem, okořením, osolím, rukama dobře promíchám. Největší řeznou plochou poskládám na vymazaný plech, pokapu tím, co zbylo v míse a cca na 200° peču do zlata a měkka. Mezi tím smíchám majonézu s jogurtem, okurku nahrubo nastrouhám, ostatní zeleninu nadrobno krájím. Okyselím citronem, osolím a přidám majogurt. Říkejme tomu třeba salsa. Syrovou řepu nastrouhám na jemno, přidám lisovaný česnek, okyselím octem (citron v tomhle případě moc nefunguje), osolím a taky vmíchnu trochu majogurtu. (Ano, někomu brekeke 🙂
Autorka receptu, Boye, k tomu dodává: „Opět je to recept pro poslední záchranu nebo jako nápad, když už fakt není coby… No, nám to navíc chutná a děláme i když jiné coby by se taky našlo… Zapíjíte-li bílým, budí to dojem francouzského jídla…“
Autorky názvu pokrmu jsou Boyky juniorky 🙂
To máte na zítra, dámy, já jedu Koniášovat. Tak tu nezlobte 🙂
Já dělám něco podobného, vyberu stejně velké brambory, posolím suchý plech, položím brambory řeznou plochou dolů a upeču. K tomu, cokoliv, co dá zahrada, lednička nebo špajz. Někdy jen mléko a kousek másla.
Ja myslim, ze to delame vsechny, ale je to krasne nazvany a vtipne popsany 🙂
Olalá, to je šikézní pokrm ?.
Nachystame toho hodně podobného a pak se dočkáme věty : babičko , to byly výborne BRAMBORY ? . Ostatní je podružné pro tu malou bandu
A to kdybys je ještě viděla, když brambory vyndáváme ze země a oni mi nosí ty nejmenší, mnohdy bych na ně potřebovala lupu, to je teprve ta správná sranda. A jak jim potom ty mrňavé chutnají, protože si je sami vykopali…..
Ty nejmensi jsou nejjlepsi!
Máš pravdu. Když sklidíme brambory, roztřídíme na jídlo, na sadbu a pro slípky. A já slípkám ty malinké kradu, peču, pak promíchám s máslem (lepší je husí nebo aspoň kachní sádlo), zapíjím acidofilem a vrním blahem. Někdy je posypu tvarohem a hustě posypu pažitkou. A ač jsem masová, tak tady mi maso nechybí.
Já políčka nemaje, kupuji ty mrňousy tady na trhu vždy v pátek ráno a ten prodejce se pokaždé diví, nač to budu mít, ale už si asi zvykl, že je lidi chtějí , že po nich přímo blázníme, tak je vozí. A má je výborné, chuť rohlíčková, ale NEMAJÍ tu tenoulinkou slupku jako ty od Jany, jinak je to fakt žranice si kuličky upéct . Moje oblíbené bezpracné vaření
Jojo, všechny asi děláváme něco podobného, ale tohle je skvěle podané. Pro mě poučné, protože řepu jsem zatím jen vařenou, přiznám se, že syrovou jsem ještě nezkoušela.
Já syrovou objevila před 22 lety zároveň se svou budoucí výbornou kamarádkou – Ukrajinkou. Ta, když se dá do vaření jejich jídel, tak odborník žasne a laik se normálka posadí a zírá. Překládala jsem pro ní a tak se dostala do „rodiny“ k vánočnímu stolu, jehož součástí byla řepa na několik způsobů. Můj pocit, že z hostiny půjdu domů hladová, vzal po pár minutách za své. Přežjedla jsem se jak čuník. A řepu jsem si zamilovala (Olinku taky 🙂 ) …
K řípě: Syrová má trochu zemní podtón. Proto je dobré ji trochu vyvětrat. Když ji nastrouháš, přidej základní ochucovadlo – v tomto případě česnek – promíchej, zlehka načechrej a nech pár minut dýchat. Pak teprve vmíchej ostatní. Nebo hotové dej na pár hodin do chladna rozležet. Stejně jako s česnekem dělávám i s křenem. A stejně dobré je to bez majo, jen s jogurtem, zakysankou, nebo pár kapkami oleje. Nebo jen majo. Variace, kombinace…
Já jedla řepu do nedávna jen nakládánou.S tím whole30 se mi docela změnily chutě takže už jím i vařenou v salátech a dokonce i jako přilohu. Ta zemitá chuť syrové mi vadila ale teď když vím jak na to pustím se i do syrové.
Chutě se mi změnili tak že jím i dýně na jakýkoli způsob a takto připravené místo brambor budou určitě moc dobré.Díky za inspiraci.
BREKEKEKEKEKEKE!!!!! ;(
Nojo pro mě byla brekeke donedávna i dýňová krémová poblivka a teď se sama nestačím divit.???
Dýňová polévka je pro mne brekeke pořád i když jsem jí jedla jednou docela dobře dochucenou.
Řepu jím nakládanou (nahrubo strouhanou s křenem nebo jen na kostičky), syrovou, vařenou jako carpaccio, tak to je mňamka veliká. Z Polska jsme kdysi vozili takové malé kuličky. To jsem byla schopná zbodnout jich celou tu skleničku naráz.
Pro Katy: Malá kulatáááááááááá! Po ní už léta toužim…
No, já taky, ale už jí nemají. Naposledy jí Jana sháněla na trhu (bydlí v Orlové, tak do Polska jezdí pravidelně na nákupy) a vůbec nikde jí neobjevila.
No, já jen smutně vzpomínám na dobu, kdy jsme měli vlastní brambory – jak voněly!! A stačilo jen posolit a k tomu kyška.?
A s tím Ptejdousem – já v receptu hledala, co to je za zeleninu – hodně ftipné!
Jj. Kdyby Odysseus místo okružní turistické cesty Středozemním mořem uspořádal pořádnou výpravu, mohl být v Americe už před Kryštůfkem Kolumbů a brambory a mlíko mohli futrovat bohové na Olympu… Takhle byli dost kulinářsky ochuzení. Miluju olivy a víno, ale kam se to hrabe na erteple s kyškou! 🙂
?????
Jo kdyby Praotec Čech……… tak jsme mohli být taky někde jinde. Kulinářsky i jinak!
Jo, ale nerouhej se. Taky mohl zůstat pár set kiláků východněji a jediný, čeho by bylo dost, je ta červená řepa. Co by jedla Haderka, no?
Co by? Říkejte mi Čikatilo 🙂
No, jestli to tady bude pokračovat stejným směrem, tak vím kde budeme . . . . . .
Jak koukám, budeme pochodovat stejným směrem… 🙂 Jen na Blaníku furt ještě chrápou, tak nevim.
A brzo 🙁
Zajímavá zeleninová kombinace. Syrovou červenou řepu jsem „objevila “ loni . Do té doby jen vařená, pečená, nakládaná. Když se správně ochutí, je to dycky ňamozní. Za dnešní námět díky. Už se těším na čerstvou sklizeň čehokoliv zahradního.
Pro Boyku – malou kulatou mám poslední sklenici z vlastních výpěstků – pozdě a hustě setá, nejednocená. Zahrádky nemaje, už si neudělám 🙁
Helemese, to je nápad! A zabere to málo místa 🙂
Talíř vypadá nádherně, vůbec bych nepotřebovala maso, byla bych schopná takové jídlo jíst i 3x týdně. Červenou řepu máme rádi jako salát – kupuji ve sklenici, ale jen tak postrouhanou jsem ji ještě nejedla.