300g libové vepřové pečeně
1 PL másla
sůl
kmín (a nebo ne)
zelenina (může být i mražená, zde použita Jesenická polévková směs)
tarhoňa
Maso na nudličky osmažíme na másle
Tarhoňu uvaříme v osolené vodě.
Zeleninu přidáme do masa a obděláme na skus..
Pak vmícháme uvařenou tarhoňu.
Což je základ, s nímž lze dál pracovat (sýr, houby, koření, bylinky, zapéct v troubě, atd.). A říkejme tomu tarhoňoto 🙂
Autorka receptu: Jarybarka
V neděli mě pozvali mladí z FM na oběd a byl perkelt s tarhoňou ?. Taky vynikající jídlo. Jinak přesně takhle dělám rizoto, když mi zbude pečené vepřové a tam je sťáva s cibulkou, takže znám, výborné. Tarhoňa mě tam ještě nenapadla, vida a mám ji tak ráda, že se ji chci pokusit vyrobit domácí. Bude to chtít trpělivost, ale co, mám po večerech času fůůůru
No vidíš, a já tarhoňu neznám ?, zbytky masa se zeleninou a pohankou, takže pro změnu pohankoňoto dělám. Ale už se těším Věruš na domácí tarhoňu ?. Jinak určitě se půjdu pídit v obchodě po tarhoně. Díky za recept, obměna jídelníčku nikdy neškodí.
Akorát se neptej na tarhoňu, ale hledej mezi polévkovými zavářkami. Domácí lze udělat dost jednoduše – těsto jako na polévkové nudle a místo krájení strouhat přes hrubé struhadlo a na vále dosušit. Moje maminka netušíc, že se to jmenuje tarhoňa, to nazývala drbání.
Díky za návod, kde hledat, nikdy jsem si ji v obchodě nevšimla. A doma jsme do polévky z těsta na polévkové nudle dělali přes hrubé struhadlo tzv. strouhání, dělám ho dodnes, moje dcera také. Takže u vás drbání, u nás strouhání.
Moje prvorozená ji kupuje v Lidlu a její slovenský manžel je spokojen 🙂
Normálně se tomu říká „strouhání“, ale – ta kupovaná je kulatá, to doma nikdo nezvládne. A originál tarhoňa se nevaří, ale dusí.
Já místo ní občas používám takovou tu jakoby těstovinovou rýži, nejdřív jsme s ní ve škole dělali mozaiku a zbytek skončil na talíři.
No pravé , Strouhani je úplně něco jiného , nez tarhona . Tarhona je jakoby obří kuskus ( nebo tak něco ) . Takové čtverečky . A v podstatě se ma oprazit na tuku ( Maďaři sadle) , potom zasypat sladkou paprikou a dusit , jak di Haderach . Ale my koupíme v lidé… lu a uvaříme na Skus
Jaj, omlouvám se, dřív jsem psala než četla
A moje maminka mě to naučila jako „strouhání“ do mléčné poblivky. Ten můj malý prcek (vnoučátko) mléčnou poblivku nemusí, ale kvůli strouhání jí miluje. Moje děti si jí s oblibou dají i dnes, jen děti toho mojeho jí neznaly, tak jí ani neochutnaly. ☺
TiraDall, Podravka a další to prodávají jako Tarhoňu, Zátka, Gianna a Ideál např. jako zavářkové těstoviny – takže i na tarhoňu se můžeš doptat 🙂 Prostě hledej těstovinový kuličky 🙂
Na tarhoňu nemám zrovna příjemné vzpomínky. Kdysi za dávného bolševika jsem byla v lázních v Nimnici pri Púchove a tam jsme dostali na oběd vodovou omáčku s tarhoňou. Slováci byli vtipálci a tak nám dali příbor kde vidlička měla od sebe tak daleko zuby, že tarhoňa propadávala. Tam jsem taky chtěla poprvé ochutnat halušky s brynzou. Když je přinesli, nešla do nich zapíchnout vidlička, a když to člověk vzal silou, tak celou porci zvedl naráz. Trvalo léta než jsem sebrala odvahu a dnes je vařím ráda a ještě raději je jím.
„Drbání“ říkala moje maminka, protože si vždycky při strouhání odrbala prsty.
Mívali jsme tuto zavářku připravenou jako nudle a fleky. Na tom si vždy dávala záležet a když se u nás „nudlovalo“, tak všude byla prostěradla a na nich placky, nebylo kam šlápnout a celý den v háji, to jsem prchala, abych nemusela krájet. Ale pak ty domácí fleky s uzeným………. neznám nic lepšího.
Tarhoňoto bych si dala s houbami! Klidně bez toho masa.