2 l třešní (čím zralejší, tím lepší)
500 g cukru (může být méně)
1 l rumu
Třešně lze použít i nevypeckované,
ale pustí pak o něco méně šťávy.
Možným řešením je třešně
propíchat něčím ostrým,
případně rozmačkat, pokud s nimi
do budoucna nemáte v plánu zdobit dezerty.
Po odpeckování a omytí nasypte třešně do lahve, přidejte k nim cukr a přilijte rum (nebo vodku). Budete-li chtít likér ještě dochutit, zvolte, co máte rádi (např. hřebíček, celou skořici, badyán, anýz, citronovou kůru, rozinky, vanilkový lusk, nové koření a podobně), ale není to nutné Sklenici uzavřete a nechte odležet na světlém místě po dobu jednoho měsíce. Po jejím uplynutí likér přeceďte, nalijte do lahví a uložte na chladném a temném místě.
Nemáte-li třešně, použít se dá i podobné ovoce (ptáčnice, višně). Pokud vaše zahrada plodí různé druhy, ale v malém množství, použijte následující recept: nachystejte si dostatečně velkou lahev. Do ní budete postupně přidávat plody – tak, jak budou dozrávat – dokud ji nenaplníte. Jednotlivé vrstvy ovoce vždy posypte asi dvěma lžícemi cukru a zalijte alkoholem (na čtyřlitrovou sklenici se počítá zhruba půl litru alkoholu).
Smíchat lze vše, co zahrada nabídne, základ tvoří většinou jahody, maliny, třešně, višně, ostružiny, borůvky, rybízy a angrešt. Plnou sklenici uzavřete a nechte měsíc stát na teplém místě. Poté platí stejný postup jako u předchozího receptu: likér přeceďte, stočte do lahví a uložte do chladu a temna.
Autorka receptu: HaderachKwisatz
Když tak čtu posledních 14 dní recepty na Bramboračce, tak zcela vážně přemýšlím, na které záchytce se sejdeme….jeden lepší jak druhý…
Taky jsem přemýšlela, jestli tu nebudu za alkoholika :), ale už končím
Mno, též jsem si říkala, že nás tu chcete opíjet recepísky ☺
Ale holky v klídku, my to dáme, páč jsme kované a víme, co můžeme a co ne ….. tj. neožrat se, že?
A jinak děkuji jedné z vás, že jsem jí mohla osobně poznat ….. musím napsat, že je stejně tak milá a příjemná, jako tady.
Všem přeji hezký večer. Pa
Loni jsem naložila višně, letos jich mám málo, tak akorát na tři skleničky džemu, tak se v rumu koupou třešně?.
Včera jsem naložila višně na griotku ? mňam
Taky tak. Letos je ovoce moooc, tak se dá tvořit.
Budou na Vánoce v čokoládě ?
Já mám letos višní pomálu, tak jsem položila do rumové postýlky třešně.? Asi se tam darebačkám nelíbí, lezou pořád nahoru nad hladinu. Loni jsem nakládala višně, a bylo to v pořádku.
Tak jsem si vzpomněla, jak babička nakládala okurky, a dávala tam nahoru takovou dýhu…tak jsem vystřihla z jogurtu kolečko, napasovala jsem ho tam, a snad to vydrží.?
To „sbírané“ ovoce postupně přidávané jsme dělávali doma. A tatínek kvasil víno. Rybízové, borůvkové, jahodové, ale i pampeliškové – co hory daly. Bylo příšerné. A vždycky, když jsem se těšila na koláč z borůvek, vlastnoručně nasbíraných, tak nám byly odebrány i s bandaskou a nacpány do demižonku. A na ten likér jsem byla moc malá, takže jsem z úrody měla jen ty džemy.
A já můžu jen tiše závidět. Kdybych mohla, tak bych se „zlískala jak carskej důstojník“. Už z toho všeho mám depku a ať se podívám kam chci, tak všude vidím pozůstatky bahna a kamenů které přišly z pole. Včera jsem z jednoho záhonu 1,5×2 m odvezla tři kolečka bordelu. A všude roste peluška i oves. Je to bezmoc a nekonečný příběh. Už začínám pochybovat o tom, že to někdy bude u nás vypadat tak jako dřív.
Achjo 🙁
Já to tenkrát jen uhrabala a nechala svému osudu. A světe div se zahrádka si poradila po svém. Za dva roky jsem mohla zasít, jen jsem záhony musela přemístit tam, kde voda neprošla, tam totiž nic nerostlo ještě dalších 5 let. Inu Zeazin je Zeazin… a po něm jak na vojenském cvičišti, kde projde Zeazin, ani tráva neroste. Vlastně tráva ano, ale nic jiného.
Vydrž, bude líp, zažili jsme to taky. I bahno ve sklepech (kukuřice na poli), i povodně v devadesátém sedmém. Další rok po povodních zelenina z pole smrděla tak, že jsme ji ani nesklízeli, ale rovnou zaorali. Takže vím, že momentálně opravdu máš chuť akorát na toho panáka.
Dík za podporu. Bohužel uhrabat to nejde, jsou to místy půlmetrové hromady kamení, bahna a loňské zaorané slámy. Moje úrodná zem zmizela a místo ní je hlína, která se lepí na motyku když je mokrá a ze suché je kámen. Na dvoře už je toho hromada na dvě tatrovky, pod zahradou to samé. A to pominu fakt, že po záplavě u nás jezdili s bagrem a naložili pár valníků. Zeazin tam není, ten byl před třiceti léty s kukuřicí a čert ví co ještě, protože vyrostl celer do velikosti melounu. Letos zaseli mák, ten díky suchu nevzešel, tak ho zaseli podruhé a vzala jim ho voda. Sice škody byly, ale ne tak velké. Pak mák vzdali a pole oseli peluškou a ovsem a přišla apokalypsa.