…tak se podaří něco jiného.
Majonézovou bitvu popisuje autorka takto: „Majonézu si dělám vždy doma – nikdy nekupuju. Nepotřebovala jsem jí moc, tak z jednoho vejce. Osolit a přilévám olej a nic. Řídké. Tak ještě jednou 2 vejce a přilévám pomalu tu první várku. Řídké. Už mě začínal chytat nerv. Jestě jedno vejce … a opět nic. Vzteky funím. Dala jsem to fšechno do lednice Za půl hodiny 1 vejce a zase nic. 5 vajec a nešlo to. Vidím rudě. V lednici sesedlý roztok, vejce nahoře, olej vespod. Druhý den jsem to zkoušela ještě několikrát, už v takovém zarputilém stavu, že teda to dám za každou cenu! Nakonec jsem tam naklepala 15 (!) vajíček než mi došlo, že olej je špatně. Takže jdu dělat nějakou buchtu z 15 vajec a oleje. (Zde se sluší dodat, že vejce + olej jsou v konzistenci řídké pěny. A určitě to půjde zkusit z míň vajec.)
15 vajec
170 ml oleje
1 KL soli
5 vrchovatých lžic pohankové mouky
5 vrchovatých lžic žitné mouky
asi 8 vrchovatých lžic bezlepkové Jizerky
5 trojúhelníčků smetanového sýra
2 hrsti jemně sekaných vlašských ořechů
2 lžicky prdopeč
Husté, ale stále tekoucí těsto jsem vylila na plech s pečicím papírem. Posypala lněným semínkem, postrouhala goudou a ozdobila polovinami vlašských ořechů. Pekla jsem v předem vyhřáté troubě. Špejle je dobrá pomocnice.
Pěkně to vyběhlo a má to ořechovo sýrovou chuť??
Ty mouky jsem dávala protože : za 1. jsem potřebovala sdělat Jizerku, za 2. mám ráda pohankovou a žitnou a za 3. jsem chtěla aby ta buchta měla tmavou barvu.
Bitvu s majonézou bojovala a neuvěřitelnou kreativitu projevila Jarybarka
Mám zítra dovolenou, tak abych nemusela vstávat 🙂
Moc pekny pribeh a moc dobre napsany, pobavila jsem se……
A o to slo 🙂
To je příběh hodný opravdu kreativní kuchařky . Tohle děláme všechny, ze tvoříme z toho , co máme doma ( nebo se to “stalo” s tou majonezou), ale tady ta slaná varianta, ten výborný nápad, na to málokdo má ???
Jojo, geniální věci vznikají z omylů a neprodařených poklusů…??
No z poklusu bych se jen tak nevzpamatovala ???
Já bych hlavně neklusala, nejsem kůň ????
Jarní Bárko, to teda byl den, co? Vlastně dva ….
Zarputilost Tě stála 15 vajec a nakonec bezva nápad na slanou buchtu.??
A promiň, hezky jsem se u teho zasmála. ???
Buchta vypadá skvostně, na první pohled jsem myslela, že je sladká, ale dost bylo sladkých pamlsků, tahle bude určitě výborná. Ale tomu příběhu se nesměju, jelikož se mi tohle kdysi taky stalo, jen těch vajec bylo o něco míň, protože jsem začala dělat novou majonézu a ten můj řídký výtvor jsem pak do té podařené pomalu zašlehávala.☺
Olinko já to taky tak dělala a sama jsem se potom musela smát té umanutosti co mě popadla?
SUPER , mám to s tou majonézou taky trápení. Už dělám jen mléčnou , což tedy není pravá majonéza, ale vždycky se povedla.
Přeji v roce 2020 více takových kreativních nápadů ,závidím tu trpělivost. Ať se všechno vede a máte radost z díla.
Já, jak se znám, bych takovou trpělivost neměla. Milá nepodara by letěla i s hrncem. No, hrnec bych asi nedala a vajíčka bych vrátila slepicím, ať je vyrobí znovu. Palec nahoru, buchta vypadá víc než dobře.
Tedy Evi, máš můj obdiv – dvojnásobný. Jednak že ses snažila až do 15ti vajec . Já bych to, stejně jako Renata, vzdala po druhém, max. třetím pokusu.
A druhak, že sis ještě pečlivě zapsala, cos tam přidala. Vznikla nejen dobrá krmě, ale i možnost zopakovat ??
Já když zaimprovizuju , nikdy po druhé nezopakuju (prostě za chviličku už nevím, kolik čeho jsem přimíchala. ? 😎
Ja jsem se právě s tady na bramboračce naučila improvizaci zaznamenat.co kdyby se hodila…
Zitra recept pozdeji (spis dopoledne). Vstavat kvuli tomu nebudu a silvestrovsky prispevek vam dneska nedam 😉
Žjůůů … budeme bouchat šáňo? ?
Ne, papirovy pytliky 😉
Chechtám se jako cvok. Žena si klepe na čelo.
Obdivuhodná trpělivost a zarputilost.