250 g měkkého tvarohu
3 vejce
3 PL rumu
6 PL mléka
250 g hladké mouky
1 vanilkový cukr
1 kypřící prášek
olej
Všechny ingredience smícháme na vláčné těsto. Lžící klademe do rozpáleného oleje nočky a smažíme dozlatova. Po usmažení dáme na chvíli okapat na papírový ubrousek a ještě teplé obalujeme ve skořicovém cukru nebo v cukru na pečení. Z jedné dávky je cca 30 kousků.
Haderach
EDIT: Množí se mi dotazy, co je „cukr na pečení“. Prodává se to opravdu pod tímto názvem a je to mezistupeň mezi moučkou a krupicí, v podstatě mletý cukr. Moučka ráda na teplém pečivu dělá žmolky, tento ne.
Helo, to mně chceš zabít? Zase sladký…slintám tu jak nejlepší Pavlovův pes…..
ale spíš je další víkend průbnu, kámoš mne ukecal,že dojedu a udělám ptáčky, jeho skorožena jásala,že jich udělám víc,protože jí dorazej v neděli večer vnučky na prázdniny a nebude muset vařit (teta Šárka navaří do zásoby), tak minikoblížky můžu zmáknout, když budou ptáčky v troubě a budu se nudit 😀
To by odpovídalo, je to strašně rychlý a doba smažení závisí jen na velikosti kastrolu. Taky se můžou nebalit v cukru, ale máčet v nějaký ovocný omáčce (žahouru, podle receptu 798 a jiných – ale na to jaksi není sezóna 🙂 )
Myslíš, že by šly i naplnit?
Leda stříkačkou, to těsto by se strašně blbě balilo, trochu to lepí. Upřímně – a to jsem do receptu nenapsala – tu lžíci je lepší namočit nebo potřít olejem.
tak cukrářská plnička je, to by mohlo jít…marmošek plnej sklep….ale já koblížky ráda suchý, jen omočený v javorovým sirupu, sním tak dva a jsem naslazená a plná…
Dělali jsme je když jsem byla ještě děcko, jsou výborné ještě teplé. Je to taková rychlovka, když přijde nějaká nečekaně na návštěvu nebo když se nahrnou všechna vnoučata.
Ano, je to tak 🙂
Kurda burda, já sladké neeee a zase na to mám chuť ?. Asi ze tak super vypadají , to se nedá . O víkendu budou .
Jo ještě -asi děláš z kostky tvarohu, proto to mléko . Když dam vanicku bez mléka , bude to totéž ….už se těším a divím se sama sobě
Já mám nejradši Jaroměřický – ale i z vaničky jsem dělala a trochu mléka je potřeba, aby se ta mouka dobře rozmíchala.
Aha , dobra rada nad zlato !! Myslím , ze bude cenná i pro jiné
Tak jo, dneska jsem ještě vůbec nic nepozřela. Vyjma čaje. Ne, nic mi není, jen jsem se k tomu nějak nedostala. Jedna vyživovaná osoba jedla ve škole, druhá už začíná slavit patnáctiny, tak šla s partou na sushi, není důvod něco chystat… A tak mě, logicky, přepadne chuť na cokoli, co má s jídlem něco společného. A ač nejsem sladkožrout, občas takovým nepohrdnu a je-li to (ne JELITO!) z tvarohu, chuť se zvyšuje. Nebudu to okecávat: Kurnik, dala bych si. Zvlášť, kdyby to nebylo obalené v cukru. Na tajli kašlu, bez cukru to líp chutná a víc se toho vejde do ledvin…
Mám všechno a za chvíli klušu proděti do školky.Jen co je usadim u Kocoura Mikeše jdu na to.Za hodinu přijedou mladi ze Šumavy doufám že na ně zbyde.
Kdo by nedostal chuť na takové koblížky, zítra jdu pro tvaroh a udělám. Díky za tu nádheru. 🙂
Už je to 25 let, kdy jsem tento (nebo velmi podobný?) recept slyšela v rádiu. Protože je to tak jednoduché, zvládla jsem si to zapamatovat a zapsat. Koblížky měli velikánský úspěch, kor když jsem do nich rozmařile přimíchala trochu rozinek. Děti vyletěly z hnízda, lísteček někam zapadl, koblížky upadly v zapomnění. Díky za oživení paměti ? 😎
Přesně tak, rozinky a házela jsem je do friťáku. Měla jsem tady jeden tvaroh, ale pro dnes vyhrál propadlý koláč na poloviční plech. To ve dvou zvládnem. Koblížky až o víkendu a dcera bude smažit. Skorozeťák si je určitě bude máčet do nutelly. Ten by byl schopný si jí natírat i na brknedle.
No, je to třicet let, co jsem byla v nemocnici, mnoho týdnů živená jen infuzema a vedle mě patnáctiletá holka, která doma vařila a starala se o sourozence (prostě „šťastná rodina“). A taky na infuzích. A tak hadice v žílách, nasogastrický sondy a kecaly jsme o jídle. Furt… A ta mi dala taky jeden tvarohový recept, tak jednoduchý, že jsem si ho ani nepsala a pak jsem na něj léta lákala a jím obluzovala nejen sousedky u kávičky, nejen jejich haranty, ale i jejich dospělé syny a manžele. Bylo to velmi populární u nás ve vsi. A všichni na ty tvaroháče chodili k nám. Přinesli si kostku tvarohu, vynesli jsme friťák na zahradu… A tak se stalo, že si nikdo ten recept nevzal. A v průběhu věků se situace přirozeně proměňovala a vyvíjela… A já při dnešním receptu už několik hodin šrotuju šedou kůru, abych si vzpomněla, co to tam krom tvarohu ještě bylo. Přijdu na to!
Děvčata mám to za sebou.Srašně rychlé a strašně rychle zmizly.Babi mi si je vezmem sebou.?Dělala jsem je ze špaldy.2 jsem si nechala ke kafi.Křehké opravdu tvarohové.Bez vanilk.cukru.?
Jojo, s hrůzinkama jsem je dělala taky! Důrazně žádlám Helenku, aby nedlávila takové mňamky – pořád si je zapsusuju, co si uplácám, až mi bude líp.
Jako líp mi už je, uklohním, jen nesním. Dnes přijel syn s rodinou, tak nezůstalo, ale seznam se prodlužuje..
Ok, na zitra stahnu z MMB nejakou smakuladu, aby si manzove cvachtali 😉
Topinky? Nebo chleba ve vajíčku?
Na to nepotrebuju MMB, to umim. Krom toho muj syn chleba ve vajicku miluje, ten by te hnal 🙂
Ne, myslela jsem treba tlacenku v trojobalu, moje milovane leco ze salatove okurky (bleju 🙁 ) a jine perly 🙂
Já ho taky mám ráda a pokud zbyde chleba, tak jsou v pondělí topinky se smaženým vejcem nebo čertem a nebo ve vajíčku. K tomu hrnec šípkového čaje a jsem spokojená.
Ten chleba ve vajíčku by nebyl špatný. Nevím jak se dělá, kdysi jsme ho dělali.
Někdo máčí jen ve šlehaných vejcích. Já dám vejce, mléko, sůl a hl. mouku. Takové těstíčko. Smaží se na mírnějším plameni a téměř nesáknou tuk. Nahoru může být zelenina, kluci chtěli s hořčicí, posypané cibulí, dcera s marmoškou a mě chutnají jen tak.
Já do vajec strouhnou sýr, jaký zrovna je, podle toho osolím. Na vrch hořčice a cibule, nebo taky tatarka, nebo kečup se strouhaným sýrem, pokud je chleba jenom v čistém vajíčku ?
Fakt nasladko? To jsem v zivote neslysela … jeden se furt uci 😉
Kdo tu mluvil o nějakém mažnělovi?? Takovou dobrkůtku jen pro mňoučata!!
Ta mňoučata – to je perla všech perel :-)))
Hmmmm, tak toto usmažím na snídani do kolbenky, ale ne dnes, nemaje tvaroh ….
Přiznávám se, „cukr na pečení“ mi nic neříkal. Díky za vysvětlení.
Pro Boye – „Kurnik, dala bych si“ – já taky, hlavně kdyby to někdo udělal. ???
Chleba ve vajíčku, to bylo u nás dříve velice oblíbené jídlo. Máčela jsem ho jen v rozšlehaném vajíčku. Na to zelenina, salám, hořčice, nebo jen tak. Nasladko slyším prvně, ale proč ne. Mám tam starší chleba, tak vyzkouším. 🙂
Jirinko , k tobě bych se hned nastěhovala. Nic nezatratis a hned vyzkousis , přitom sama umíš
Věruško, jsem mlsná jako koza/a přitom bych neměla/ co je z mouky a nasladko to mi vždy chutná. Obalovaný chleba si dělám často, tak namazat ho marmeládou není pro mne problém. Nás bylo v rodině hodně, tak jsem dělala všechno na veliký plech, velké hrnce… ale teď jsme s dědem sami dva a pořád jsem si nezvykla péct a vařit pro dva. Tak můj veliký problém je, že to pak musím dojídat, když nechci jídlo vyhazovat. A tady jsou recepty, které prostě nemůžu nechat bez vyzkoušení. Někdy mám pocit, že brzy neprojdu futrama. 🙂
Taky jsme dělávali dost často, dá se jíst teplý i studený, s oblohou i bez… na cesty jako svačinka… maminka mé kamarádky to dělávala jako přílohu ke špenátu, není to špatné a není k tomu už nic jiného potřeba. A na vesnici, kde měla dost jiné práce než vaření, rychlý oběd