Dnes je Světový den zvířat, tak ať už máte doma pejska, kočičku, myšku nebo andulku – popřejte jim a dopřejte jim
Bramboračka zdraví Kešu, Lakyho, Beníka, Dextera, Pata a Mata, Karla a Sharčiny kočky a mým jménem se omlouvá těm, na které zapomněla nebo o nich neví. Zároveň pošlete vzpomínku těm, kteří na vás čekají za Duhovým mostem.
Haderach
Laky dostal sardinky a odpustila jsem mu včerejší zlobení.😁😁 Šel si lehnout na svůj kobereček a nahlas si vzdechl….jinak zpytoval svědění pod stolem v kuchni..
Snížek (kocourek 12let) vymazlen do blaženosti, oblíbené dobrůtky slupnuty bez mrknutí 😊. Vzpomínka na Zuzanku (kočičku), která odešla ve svých 14 letech a již 2,5 roku je za Duhovým mostem.
Lízinka mě ráno velkopolíbila, zaťala mi jednu ze svých tlapinek do zadele, tak jsem jí k svátku neseřvala, alebrž jsem ji pozvala na chvilku k sobě, dostala prasečí jazyk s rejží a mrkev a pár (si půl tuny, aby si všimla) piškotků a odjela se svým nejlepším kamarádem Donniem na vejlet – čímž naplnili půl vagonu ve vlaku. Stačí? 🙂
A kočičce naškrábu játra, aby nepotřebovala, co nemá – zuby.
Jo a k svátku jsem jim (tedy sobě) stanovila 11. přikázání: Na svatýho Františka nepokladeš do cesty jedovaté zrno myšům domácím, aniž mouchy plácati budeš!
Beníček hned po ránu obdržel krásné dlouhé podrbání na bříšku. Novou hračku=gumovou žabku královnu.
Miluška kočička za duhovým mostem dlouhou vzpomínku za dlouhých 18let co mi dělala milou společnost
Na mne za Duhovým mostem číhá takovej dav, že tam bude tlačenice…
Já už zvířátka nemám. Vzpomínám na ně. Dnes jsem zachránila topící se žabičku.
Já pořád vzpomínám na naše dva pejsky – malé knírače Bobíčka a Danečka – už je to 12 a 6 roků. Dcera mi jeden rok k vánocům dala malý polštářek s jejich fotkami. Pořád máme křeslo kde spávali, teď s polštářkem. A ještě vzpomínáme na fenečku Aru, děda s ní chodíval do služby, to už je 14 roků. I když bulím co píšu, moc děkuji za vzpomínku.
Nás pejsek měl svoje křeslo. Když jsme o ní přišli nikdo si tam netroufl sednout. Půl roku, potom vždy dotaz, dcery, švagra, syn, snaha, můžu si tam sednout?
Kešu mi hned ráno vlezl do postele, přitulil se a krásně chvíli hřál. Pak byl svátek nesvátek vyhozen, anóbrž mi poťapal celá záda a nehodlal respektovat, že chci ještě chvilku ležet.
Seš Herodeska!!
Ano, tentokrát s tebou bez výhrad souhlasím….ale pamlsky stejně vyškemral….lump jeden chlupatej, milovanej…
Mé psisko mě vzbudilo ráno v pět, že nutně musí jít ven. Inu, když musíš, tak musíš, přírodě neporučím. Ale venku zjistila, že prší a v tu ránu změnila názor, že se jí vlastně vůbec nechce. Měla jsem v tu chvíli chuť z velkého jezevčíka vyrobit dva trpasličí. Ale že má svátek, tak jsem ji jenom nahnala do trávníku, kde si nakonec vzpomněla, proč jsme venku a vyhověla. Doma mi hned skočila do postele, zavrtala se pod deku a dospaly jsme hodinku spolu. Kočičky měly celý den mazlivou náladu, tak jsem si to se zvířátky užívala. A moc jsem vzpomínala na všechna, která už odešla na druhý břeh a obohacovala mi můj život od dětství. Děkuju…
Já Kešounovi občas vyhrožuji, že z něj udělám dvě štěňátka a budu jim říkat Black a White (on je černobílý).
Popřála jsem všem 9. Hned ráno v půl šestý,co mne vzbudili, nahlas a ne zrovna vřele…a pak jsem jim dopřála opulentní snídani v podobě vařeného kuřete s kousky lososa …. A vzpomněla na ty, co mám za Duhou…i na ty další.
Včera jsem se sem vůbec nedostala a tak nevěděla, že mají zvířátka svátek. Pejskovi Betynce to tedy vynahradím dnes, dám nějaké pamlsky a na všechny ty kočičky, které jsme měli a jsou už na druhém břehu, s láskou zavzpomínám.