(1982) Jabkance

vařené brambory
hladká mouka
sůl
tvaroh
cukr, vanilkový cukr
rozinky
máslo
2 žloutky
citronová kůra
tvaroh
Brambory uvaříme ve slupce a horké je oloupeme. Oloupané horké brambory se dřevěnou palicí roztlučou v necičkách s troškou soli na těsto. Na málo pomoučeném vále z těsta uděláme placičky, vykrajujeme je sklenicí nebo hrnkem, záleží jak je chceme mít veliké, dáme na ně sladký tvaroh, přeložíme a spojíme, aby nevytekl tvaroh. Pečeme na plátech kamen, upečené se skládají do mísy, kde se omastí máslem a posypou cukrem. Kdo nemá paličku ani necičky, tak si je nastrouhejte na jemném struhadle nebo se dají umlet na masovém mlýnku. Kdo nemá stará kuchyňská kamna, tak lze je i upéct na litinové plotýnce sporáku nebo na teflonové pánvi bez tuku. Já je pekla v troubě na pečícím papíře a po 20 minutách jsem je obrátila.

Jabkance nejdou dělat z moučných brambor !!!!

Náplň – sladký tvaroh
5 dkg másla, 5 dkg cukru, 2 žloutky, citrónovou kůru a vanilkový cukr utřeme, potom vmícháme 250 g tvarohu a pokud je moc hustý přidáme trochu mléka a nakonec rozinky.

Experimentovala a marně přemýšlela, proč se to jmenuje jabkance – Jana Macůrková

Příspěvek byl publikován v rubrice Babiččiny recepty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 komentářů: (1982) Jabkance

  1. hrabeboto napsal:

    Jabkancová pouť bývá každý rok v České Třebové kolen 17.listopadu. Stánky s pouťovým zbožím a kulturním programem. Jabkance peče veliká parta dobrovolníků. Spotřeba brambor překračuje metrák. Úměrně k tomu tvaroh, máslo a další ingredience. Stojí se na ně fronta. Horké putují z chalup v kastrolech do dvou stánků a hned jsou rozprodané. Jsou omaštěné i na povrchu a ještě teplé jsou vynikající. A teď ještě k názvu Jabkance. Bramborám tam říkali taky „Zemní jabka“. Opravdu bez písmena „l“. I od mého tchána jsem ten výraz často slyšel. A už jen pro zajímavost krmná řípa byl „burák“.

    • Jana Macůrková napsal:

      Vidíš, to mi nějak nedošlo ErdApfel – zemní jabka. A přitom jsem dělala němčinu 10 let. A krmná řepa u nás (Nymburk) byla buryna.

    • sharka.68 napsal:

      no neříkali jim zemní jabka, ale zemská ..a pro Hrabetota- v Polsku se i červené řepě – nakládané, říká Burački…
      na Jabkancovou pouť jezdím vcelku pravidelně…letos ji zrušili 🙁
      Ty placky byly jídlem pro poutníky, co šli v procesích do rotundy sv.Kateřiny ..

      Podle informací od členek Spolku od svaté Kateřiny se nikde jinde v republice jabkance nepečou. Kdo vymyslel tento pokrm, to už se bohužel nedozvíme. Autora nebo autorku odvál čas. Ale jeho tradiční příprava se udržuje do dnešních dnů. Je to gastronomický poklad České Třebové – města na Orlickoústecku.
      Deset metráků brambor se dá o půlnoci vařit. Ve čtyři hodiny ráno se uvařené brambory oloupou a umelou. Umleté uvařené brambory se dají do necek, osolí a tamní muži do nich tak dlouho tlučou tlouky, až se vytvoří gumová hmota. Z té se tvoří kuličky, které ženy rozválí a plní placky sladkým tvarohem. V konečné fázi se naplněné placky upečou, pomastí máslem a posypou cukrem.
      Na pouťové jabkance se sice stojí fronta už od pěti od rána, ale ta chuť prý stojí za to. Do České Třebové míří kolem svátku svaté Kateřiny stovky lidí. Jabkancová pouť totiž není jen o jídle, ale je to také kulturní událost města. Bohatý program si můžete užívat po celý den. Pod Rotundou svaté Kateřiny vystupují místní umělci s velmi nápaditým a vtipným programem. O dobrou náladu je postaráno až do pozdního odpoledne.

      a recept je jak kdybych vařila nejen pro Beaver, ale pro celé okolí:
      Na placky je potřeba 10 metráků brambor a sůl. Na náplň 120 kg tvarohu, 35 až 40 kg cukru a 300 žloutků.

      Postup:

      Deset metráků brambor uvaříme, oloupeme a nameleme na strojku, mírně osolíme. Poté tlučeme tloukem tak dlouho, až vznikne lepkavé těsto, ze kterého tvarujeme kuličky. Ty pak vyválíme a plníme tvarohovou náplní, kterou jsme vytvořili vymícháním tvarohu, cukru a žloutků. Přehneme a pečeme nejlépe na plotně nasucho jako naše prababičky. Upečené placky pomastíme máslem a pocukrujeme.

      • Jana Macůrková napsal:

        Erd je německy zem, angl. Earth, čili ErdApfel – zemní jabka, význam slova zemní a zemská je hodně odlišný.

        • jarybarka napsal:

          ale lid si volil jména jiná, výrazně motivovaná podobou bramborových hlíz. Tak v Itálii jí začali říkat tartufo, tartufolo, tj. vlastně lanýž, ve Francii pomme de terre, tj. zemské jablko. Ohlasy těchto dvou názvů najdeme dnes téměř ve všech evropských jazycích. Šířily se s různými hláskovými obměnami jako slova přejatá, která

        • sharka.68 napsal:

          díky za poučení,ale trvám na zemských 😉

          • Jana Macůrková napsal:

            Trvej,klidně, nebudu tě přesvědčovat, ale je Zemský archív a nikoliv Zemní archív. Stejně je to u těch jablek.

          • Haderach Kwisatz napsal:

            Jano, ona jsou to fakt zemská … prostě stará čeština. Krásně je to popsané v článku Erteple, krumple a kobzole na region.rozhlas.cézet 🙂

          • Haderach Kwisatz napsal:

            Ale to máš fuk – zemče, zemák, zemňák, zemčák, zemnák, zemják, zemně, zemník, zemňa, žemjok či zemky – to nic nemění na tom, že jabkanec bude super.

          • Imelda napsal:

            Taky to znám z mládí, když ženský říkali, dem kopat zemský jabka.

          • Haderach Kwisatz napsal:

            Tak už v Katechyzmu o Zdrawj k Vžiwánj w Sskolách a při domácým Cwjčenj od Bernharda Christofa Fausta z roku 1795 se píše: „…zemské jablka, neb kartoffle, když je střídmě požjwáme, jsau syce jesstě dost zdrawý dobrý pokrm…“ Kruci, přepisovat švabach je za trest.

  2. lakysa22 napsal:

    Taková chuť hned po ránu!! Slintám jak bedrbardýn!

    • Jana Macůrková napsal:

      Byly mňam, ale dělat je z těch brambor bez mouky bylo dost pracné. Je pravda, že jsem neměla úplně klihlé brambory. Chce to opravdu klihlé, asi nejlepší by byly rohlíčky na bramborový salát.

      • lakysa22 napsal:

        Klihlè? Što éto? To jsem ještě neslyšela… À propos…taky jsem slyšela (i viděla napsané) z e ms k á jabka..

        • Jana Macůrková napsal:

          Jak bych ti to vysvětlila – klihlé brambory, když uvaříš a rozkrojíš, vypadají jako vosk a drží pohromadě, proto se z nich dělá hlavně salát. Moučné se rozpadají a jsou suché.
          Z klihlých brambor dělají hspodský bramborový knedlík, aby nesál tolik omáčky.

          • Haderach Kwisatz napsal:

            V receptech se používá slovo „lojovité“, Sašo, tos zaznamenala? Je to totéž…

          • Usmev.na.moji.tvari napsal:

            No nevím, jsem z bramborářského kraje a tento výraz čtu a slyším poprvé. Jsou
            A – varné = salátové
            B – přílohové
            C – kaše
            D – průmysl
            Klihlé nejsou nikde.

          • lakysa22 napsal:

            Jojo, lojovité znàju…jinak na sáčcích ABC, ty průjmové jsem nijde neviděla, to do krámu asi nechodí…

          • Haderach Kwisatz napsal:

            Brambory dělíme na rané a staré. Dále pak staré ještě na klihovité a moučné. Odrůdy s drsnou slupkou mají zpravidla více škrobu a jsou moučnaté, ty s hladkou slupkou a mělkými očky bývají klihovité.
            Asi rodinna zkratka …. 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..