Nemůžeme jim říkat boloňské, milánské ani žádné jiné, jsou to prostě „špagety“. V mém životě se objevily v roce 1969, když mi bylo pět a tenkrát se prostě dělaly takhle 🙂
Na dvě porce potřebujeme:
1 cibuli, olej
2 špekáčky ( a fakt se je nepokoušejte nahradit ničím jiným!)
obyčejný rajský protlak
přiměřené množství špaget
Na oleji zesklovatíme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme na kostičky pokrájené špekáčky, opečeme, přidáme rajský protlak (příliš hustý naředíme trochu vodou), podle chuti přisolíme, přisladíme a provaříme.
Recept je vhodný též na čundry (je tu někdo tak mladej?), ale zapřísahám vás – nepokoušejte se na dřevárně cedit rozvařený špagety přes doma dělanou drátěnou košili. Dopadne to strašně!
Autorka receptu: HaderachKwisatz
Vzhledem k tomu, že můj zeťák dělal svého času historický šerm, tak se jen blbě optám – z čeho byla ta drátěná košile? Taky z 125 016 (nevím přesný počet, ale odhaduji….) pérových podložek? Nic blbějšího je totiž nenapadlo.
A jak dlouho jsi ty špagety z té košile vyndavala? Nestačily náhodou vystydnout?
Z mrňavejch kroužků na klíče. Většina špaget se vyklopila, ovšem zbylá ektoplazma se vcucla mezi očka. No, řeka byla při ruce, ale i tak to bylo peklo.
Možná proto, že jsme měli zahradu, tak máma dávala ještě česnek…
Jehlice v rukou neudržim, ale košile jsem taky pletávala… Vzhledem k postu údržbáře, který zastával onen historický magor, moje výrobky byly z těch pérovek. Před třema nedělema jsme na to vzpomínali na Klenové, kde už další generace mužů oděných v plechovkách dobejvala hrad. Byl guláš s chlebem, nikdo nic necedil. Tedy krom vlastního potu.
A bejvala sranda, jeje!!!
Já mám neustále v paměti chuť špaget jak je dělávala moje maminka. I když jsem je zkoušela později připravit se stejným postupem, nikdy se mi to nepodařilo tak, aby to chutnalo jako od ní. Uvařila je nalámané na menší kusy. Mezitím na rozpálené máslo dala najemno posekanou cibulku a rajský protlak. Nechala to vše proběhnout škvířením až se protlak jakoby zkaramelizoval. Do toho vložila ty uvařené špagety a promíchala. Vše se zasypalo sýrem na talíři. To bylo jednoduché jako pár facek, ale tak lahodné jídlo.
Víš, já mám pocit, že ten protlak byl trochu jiný. Teoreticky by měl být totožný, ale něco bylo jinak. Onehdy se mi podařilo vytvořit vepřovou konzervu, která chutnala jako v dětství a kamarád, se kterým jsme si to mazali na chleba našel ten poslední rozdíl: Chyběla pachuť plechovky!
Myslím, že právě ty obaly dávaly mnoha věcem to, co máme v paměti, ale už nikdy toho nedocílíme.
A těstoviny bývaly z obyč mouky a „vaječné“ (dvouvaječné = dvě vejce na metrák mouky, se u nás říkalo) a asi i to dodávalo nějakou jinou příchuť… Chuťová a čichová paměť jsou někdy pěkný potvory!
Bohužel!
Já nezapomenu na husí-kachní krev – konzervu, po otevření byla napovrchu tlustá vrstva sádla. Maminka ho setřela, dala na pánvičku, cibulka do toho, pak obsah konzervy, vejce, česnek…….. Brambůrky k tomu uvařené a já mlaskala na celé Vršovice. Nedávno jsem podlehla chuti a koupila konzervu se stejným názvem. Celé to šlo do odpadu. Škoda těch vajíček a námahy z toho uvařit to, co jsem měla v úmyslu. Po prozkoumání obsahu na pásku konzervy jsem šílela – kuřecí separáty, vepřové kůže………. co to proboha má společného s husí-kachní krví? Bylo to tak hnusné, že už nikdy! Vepřové ve vlastní šťávě, hovězí… to vše byly konzervy, které jsme si kupovali a byly fantastické. Dala se z nich uvařit skvělá jídla. Dneska? Ani omylem. Milovala jsem krůtí maso s vejci. Bylo to fakt maso, vejce, chuť úžasná, jen tak na svačinku s krajícem chleba. Také jsem si ho nedávno koupila. A vyhodila! Už nikdy. Nevím, kdo si to kupuje, ale asi nemá chuťové buňky nebo nepoznal to dobré před mnoha lety.
Kupuj v LIDLu: vepřové, sedlácké, farmařské, kuřecí..je to MASO a je dobrý. A šunka v kulatý nízký plechovce. S krví je to horší 🙁
Taky kupuju farmářské a sedlácké vepřové, je ve sklenici, takže je vidět, co je uvnitř, a když ho mají v akci, stojí něco kolem třiceti kaček. Mám stálou zásobu aspoň pěti sklenic, když nevím, co k večeři, dám na chleba, k tomu rajče, okurku… Jsou fakt dobrý ?
Pravda, vepřové, sedlácké, farmářské taky kupuji jen v Lídlu. CHalupářské vepřové 300g ve sklenici, samé maso a dobré.Nikde jinde se nehodí koupit. Cokoliv s krví nemůžu.
U nás se dělá taky jednoduchý recept na špagety:na plátku másla nechám rozustit asi 300 g nivy pak přidám prohřát na kolečka nakrájené rajče vmíchám uvařené špagety pár lístků rozmarýnu a hotovo .
Dělám obdobně, jen používám sušená rajčata v oleji, ty nakrájím, opeču na troše oleji z rajčat , nechám rozpustit nivu a přidám uvařené špagety. Rozmarýn nedávám , ale zkusím to.
s těma chutěma z dětství máte pravdu. Jezdívali jsem s babi pod stan a vždycky na vařiči uvařila rozlámané špagety, smíchala s vepřovou konzervou a bylo to hrozně dobrý. Zkoušela jsem a nevyšlo to, nebylo to k jídlu….