1/2 hlávky bílého zelí
2-3 mrkve (podle velikosti)
1/2 menšího celeru
1 větší cibule
majolka
cukr
sůl
pepř
ocet
Nakrouhejte zelí, mrkve nahrubo nastrouhejte, celer a cibuli nadrobno nakrájejte. Smíchejte ve větší míse a přidejte zálivku, smíchanou asi ze 6-7 lžic majonézy, 1-2 lžiček octa, 2-3 lžiček cukru, špetky soli a malinko pepře. Část majolky lze nahradit zakyskou. Opět řádně promíchejte a dejte uležet do lednice aslepoň na 4 hodiny.
Autorka receptu: HaderachKwisatz
Udělala jste mi tímto receptem radost. Syn miluje salát coleslaw, určitě ho udělám.
To mě těší 🙂
Dělám ho často, nejraději z prvního, ještě hodně křehkého zelí. A protože moc nemůžu cibuli, pro sebe nahrazuji pažitkou. Taky je to dobré ?
Někdy dávám pórek.
A znáte cibuli „sečku“? To je taková obrpažitka, roste celý rok a taky nezamrzá.
my jí říkáme ruská nebo sibiřská podle typu. ale letos jsme ji měli super ostrou
Potom to není cibule ale řadí se to do kategorie „biologická zbraň“ mám takový česnek.
Zkoušelas zelný z čínského? Myslím, že jsem o něm kdysi psala na PŽ, ale nejsem si jistá. Nakrouhané čínské zelí, trochu mrkve – cca jednu na půl hlávky, zálivka z octa, soli cukru a KARI, toho nejobyčejnějšího, co se v Čechách prodává od nepaměti…Někdy přidám kapku oleje. Nechat odležet aspoň hodinu.
Na Smíchově bývala v osmdesátých hospoda Pod schůdky. Vařili jen hamburgery (na mnoho způsobů) a k tomu tenhle salát. Na stolech ubrusy, čisto, hambáče bez housek, talíře a příbory. Fástfůdový jídlo ve sloufůdovým podání. Milovali jsme to 🙂
Boye, kolik toho kari – anebo mi napiš, prosím, tu zálivku přesněji. Vypadá to dost „úchylně“, ale zkusím to. Někdy takové zvláštní kombinace jsou překvapivé. Jsme na to zvědavá.
Sůl, cukr a ocet (případně citron) dávám vyloženě podle chuti tak, aby opravdu byl salát sladkokyselý (třeba trochu míň než okurky?) a kari dávám cca lžičku s mírným kopečkem na půj hlávky. Jo, a zálivku míchám cca v deci vody – podle šťavnatosti zelí. Fakt se řídím momentální chutí 🙂
Nic proti, ale já čínský přímo nenávidim 🙁
Tak pro tebe speciál sváteční: Z čínskýho s vločkama, oliváčem a mám pocit, že i s římským kmínem… 🙂
Toho kmínu prosím opravdu hodně, alespoň polífkovou lžíci. A servírovat s olomouckými tvarůžky, popřípadě romadůrem 🙂 🙂 🙂
A hojně posypat koriandrem, ať to má grády ?
Na koriandr jsem zapomnela, fujtajbl 🙁
Úplně mi teče z hu…pusy???, podívám se dneska po zelí, doma nemám
Dobrou chuť!
DOTAZ MIMO MÍSU: máte některá zkušenost s indukční deskou? Mám sklokeramickou, ale potřebuje vyměnit a uvažují o indukci, ale v okolí ji nikdo nemá, abych se vyptala. Díky!!
Já ji mám, je to rychlé vaření, musí se na to ale zvyknout, zpočátku jsem hodně připalovala. Za malou chviličku všechno vaří. A deska se dobře udržuje, protože se na ni nic nepřipeče.
Ale pozor po 6 letech přestala fungovat a když jsem ji chtěla opravit, tak mi bylo řečeno, že se neopravuje, protože je tam moc elektroniky.
Dcera si jí nedávno pořídila. Je z ní nadšená. Odbourala rychlovarnou konvici (pokus s vařením litru vody). Já jsem taky nadšená, protože měla některé skvělé kusy nádobí, ovšem neindukovaly, tak jsem je zdědila. Kamarádka si pořídila indukci před cca deseti lety, teď se stěhuje a indukci pořizuje znova…. Rozhodně reaguje rychleji při regulaci teploty, plotny nezůstávají horké jako u sklokeramiky. Já vařívala do loňska na plynu, teď mám sklokeramiku, ale když vařím u dcery, je mi to příjemnější – víc se způsob vaření podobá plynu (i po roce se furt na SK učím využívat zbytkové teplo, občas si štrejchnu o žhavou plotnu…) Z toho, co jsem zatím pochytila, určitě půjdu při výměně do indukce, nestane-li se zázrak – můj sen (poněkud cenově mimo) je sporák AGA, nebo SMEG 🙂 ) Jediný problém je to indukční nádobí. Mladí jedli několik dní eintopfy, než měli volno a dojeli koupit nové nádobí…
Moc děkuju za zkušenosti, kloním se k ní taky. Co se týká nádobí, jde na indukci to, na jehož dně se udrží obyčejný magnet. Loni jsem při stěhování pořizovala nové a tam je to na dně přímo označené, takže tam jsem bez starosti.
Já měla vysněný sporák, značku si nepamatuji, byl francouzský, se dvěma troubami – malou a velikou, daly se tam nakombinovat plotny – indukce, plyn, sklokeramika, friťák, gril, no sen. Mé srdéčko zaplesalo, ovšem jen do doby, než jsem uzřela cenu. I ten nejjednodušší stál 250 tisíc. A s možností kombinací šla cena prudce nahoru, takže mnou vysněná kombinace se vyšplhala na 320 tisic ? a to bylo víc, než stála na míru dělaná kuchyň.
Já to tady miluju,člověk se dozví takových věcí,díky vám všem.
🙂
Já syrové zelí nemůžu. Nedělá mi to dobře.