Téma: Dušičky, Samhain, Haloween, Dia de la muertos…
Jani, gratuluji, zasloužíš si to. 🥂
My měli záchod na dvoře, až do roku až do roku 1960, pak jsme se přestěhovali do novostavby. Nejhorší to…
Helo, určitě není potřeba se za cokoli omlouvat. Já a se mnou určitě všechny ostatní si ani neumíme představit, jakou…
Zasloužená petapadesátka.Gratuluju
To mi taky hodně vadí. Ta mrtvá ruka.
Jani,velká gratulace. A vzhůru do další tisícovky, desetitisícovky, pětapadesátitisícovky... Každá párkrát oslavíme pětatřicátiny a bude to dřív, než se nadějeme.…
Já se omlouvám, že zas pozdě. Věděla jsem, že se to blíží, ale podcenila jsem ukecanost. Ono to hodně poposkočilo…
Panečku, otevřu stránky a říkám si: týjo, pětapadesát tisíc příspěvků, to už je slušnej pokec. No nenapadlo by me, že…
Jani, velka gratulace. Krasne cislo.
To je numéro , taky to bylo první , co mě napadlo . A je ve správných rukou 🍀
Tak to je teda číslo! Je možné, že jsme tak ukecané? Jani, hezky ses trefila, blahopřeju!
"Dobrý den" s úsměvem má opravdu sílu. S pokladními v obchodě se snažíme dle okolností i o nějaký žertík, aby…
To je bezva článek
Nejradeji mam pozdrav s usmevem. Usmevy mam moc rada. Nejkrasnejsi jsem videla na Sri Lance. Chudi, ale velmi stastni lide…
Komu vykám, toho zdravím "Dobrý den!", komu tykám, se většinou pozdrav odbyde vodáckým "Ahoj". Ale když jsme od sebe tak…
Omluvuju se za zpoždění, obrážela jsem hroby.
Já ty svátky vesele kombinuju: na hřbitově jsem byla, mám po bytě roztroušený dýně a taky mám věnec s břečťanem. Jen z toho Mexika nemám nic….
Tortillas, fajitas, nachos, salsa roja, salsa verde… De nada. 🙂
Jo, to celoročně. Já myslela aktuálně teď.
„Na hřbitovech se hroby dětí zdobí bílými květy, hroby dospělých červenými. Celé rodiny sem přicházejí strávit skoro celou noc. Jedí, pijí a zpívají na počest svých nebožtíků a věří, že se s nimi viděli a popovídali si s nimi.“
Obávám se, že z Vinohradskýho hřbitova by mě vyrazili za asistence policie. 🤣
Ale tradice je to hezká..
🙂
Já byla na jednom hřbitově a pak na návštěvě. V pondělí další hřbitov.. Dušičky ano, Halloween mi neříká absolutně nic.
Z lesa jsem si donesla krásné smrkové a borové chvojí, k tomu přistřihnu na zahradě pár snítek túje, tisu a cypřiše a něco z toho spáchám. Ale na hřbitov zajedu až po neděli dopoledne, když tam bude málo lidí.
Ten nápad na věnec s břečťanem je moc pěkný, zítra ho stihnu navázat taky. 🙂
My pojedeme na hroby v úterý. Jinak oslavujeme dušičky výšlapy. Je totiž (kromě včerejška) pořád hezky, tak toho využíváme. Spíš si vzpomenu na svátek Všech svatých, to se narodila moje babička. Byla ročník 1919 a dožila se krásných 94 let. Ani děcka nějak nebaví dlabat dyně. Dědeček jim vypěstoval krásné velké, ale asi je sežerou slepice. Prostě Dušičky jsou Dušičky.
Neříkám, že dlabu dýně. Mám v kuchyni a v obýváku celkem 5 malých dýniček o průměru 10-12 cm a ani jedna není oranžová. Prostě se mi líbí a je to hezká dekorace. Dělám to už asi 40 let, tou dobou tu o Halloweenu nebylo ani potuchy. Samhain je něco jinýho. Ačkoliv mí předci jsou úplně jiná rasa, keltské svátky se mi líbí pro své sepětí s přírodou.
Jo, malé dýně jsou jiná liga. Mám je taky jako dekoraci, líbí se mi. O těch děckách jsem to špatně vyjádřila. Jak jsou všichni „zblblí“ do svítících, tak oni ne. Nešli ani na školní dýňování, že je to nebaví. Sami od sebe. Už loni se tím víc bavil jejich tatínek.
Taky fandím dušičkám a Všem svatým. Jenže to je jen obrážení hřbitovů… Tedy ne, že by se mi to nelíbilo, ale my se s těmi odešlými nějak nedokážem poveselit. Večírky na hrobech jako v Mexiku, haloweenští bubáci a pořádný keltský mejdan nám tak nějak chybí. Náš dům stojí na starém keltském sídlišti, když kopneme hlouběji do země, většinou narazíme na nějakého prasouseda, nebo alespoň kus jeho pradomácnosti. A tak touhle dobou pobíhám mezi olšanskýám, vršovickým a ořešským hřbitovema kladu pugéty a zapaluju světýlka. Ale následuje pořádná keltská veselice, oběhneme menhir a když to jen trochu jde, uděláme oheň. Haloween máme mírně na háku, ale tykve dlabem, protože jsou dostupnější, než klasická řepa, kterou jsme dlabali v dětství.
A Haloween se tak trochu dotknul nás (vás) všech. Možná jste si nevšimli, ale čajové svíčky tu nebyly, dokud nepřišel ten svátek. 🙂 🙂 🙂
Takže: Ať už z těchto svátků slavíte kterýkoli, nezapomeňte na světýlka. Hooodně světýlek. Vně i uvnitř.
Juuu, tak to by bylo něco pro mě! Jako -náctiletá jsem každé léto strávila na vykopávkách a toužila věnovat se archeologii celoživotně. Jenže osud tomu chtěl jinak. Ale drží mě to pořád. A že u nás je pořád co objevovat. Velkomoravská říše. Mě teda vždycky víc zajímal raný středověk po zániku Velké Moravy. Takže u vás bych byla v sedmém nebi.
Jenže: Kopneš, kost. Voláš policajty. Těm musíš vysvětlit, že maj volat archeology, těm to trvá… Den práce v háji. Pokud je to na tvým, tak doufáš, že je to jeden z mnoha. V ostatních případech prosíš všechny druidy světa, abys nepodlehla a nedovolila hrabáčům, aby se na to podívali víc… Jo, s nádobím je to jednodušší. A když jsme kopali obecní plynovod, projel bagr praobývákem a štrejchnul krb. Práce stály několik týdnů a vrchní kostihrab nás chtěl donutit udělat s potrubím objížďku, abychom nenarušovali památku a ducha rodinného…
Jó, je to někdy na palicu. Ale já bych se tam fakt ráda hrabala.
Já měla tetu paleontoložku. Rády jsme spolu trávily spoustu času, takže na výlet vždycky s kladívkem a hrabání bylo taky dost. A často v hnusným počasí, protože v dešti se šutry opláchnou… Pak jsem taky laškovala s tou archeologií, protože ti v dešti nehrabou. Nakonec jsem oscilovala mezi etnografií a etnologií… Stejně to nedopadlo
Taky jsem chtela byt archeolog, byvse fascinovana Egyptem.
No, nakonec se mi to do jiste miry splnilo, zeaaano. Pac to, v cem se hrabu, sice neni Alexandrijska knihovna, ale obcas to teda stoji za to.
Jabloně, jablůňky, stromečky útlé
s vámi si každý po chuti zatřese.
A květy vaše, jeřáby rozmilé,
krásné jsou, až srdce směje se.
básnička z ranné keltské doby
Z šesti jablek vykrojte jádřince. Vložte do pekáčku tak, aby se nedotýkala. Díry naplňte směsí sekaných ořechů a sušeného ovoce. V kastrůlku svařte půl hrnku hnědého cukru, deci vody, lžíci másla a po půl lžičce skořice a muškátového oříšku (obojí mleté, to dá rozum). Tím podlejte jablka a na 175° pečte. Trvá to asi hodinu, jablka začnou praskat. Podávejte se šlehačkou.
Jojo, Kelti si uměli užívat. I když myslim, že na to podlévání používali spíš med a pokud došlo i na smetanu, tak nebyla ušlehaná. Ale, co my víme!
Jo, a opravdu se to podávalo o Samhainu.
Zejtra jdu koupit jablka. Ostatní inkredence mám. Ňaaam!
Tak to je nebe v hubě!