kedlubna
dijonská hořčice
vejce
mouka
strouhanka
sůl
(koření dle chuti)
olej na smažení
Kedlubnu oloupeme, dáme do kastrolu se slanou vodou a vaříme – musí být téměř měkké. Necháme trochu vychladnout a potom natřeme dijonskou hořčicí, obalíme v mouce, vejci a strouhance a zvolna smažíme.
Recept jsem vyloudila z Úsměvky.
Tak na tomhle receptu jsem se zasekla. Najednou jsem přemýšlela, jestli kedlubna nebo kedluben (oboje je správně). A potom – všimli jste si někdy, jak blbě vypadá to slovo napsané? 🙂
No vidíš, vždycky jsem myslela, že ta kedlubna, páč u nás se řítá ten kedluben. Stejně jako ten okurek a správně je ta okurka. Nicméně smažený kedluben je dobrý, zvlášť když děláš z křehkého gigantu. My je v létě grilujeme. Trocha okořeněného oleje a k masu je to delikatesa.
Ani jedno ani druhé jsem nikdy neochutnala, musím to napravit.
No jasně že to musí být olalá! Dělám tak i celer 🙂
Celer znám, vo kedlubně jsme fakt nikdy ani neslyšela. Tak v pětatřiceti mám ještě spoooooutu času na novinky, žejo.
Kedlubny kupuju docela často a většinou je chroupeme k snídani jako zeleninovou přílohu.Nebo dušené s vepřovým a takto smažené ráda vyzkouším.
Smažené dělávám, ale potřené tou hořčicí – to budu muset zkusit
Tak tohle dělám, ale vzpomínám si jak jsem to kdysi zanesla i tchánovi (velký masožravec, dožil se 95 let a říkal že řepy a podobných věcí za mlada snědl tolik, že už nemá zájem – byl ročník 1925) a ten si šteloval pusu na vepřové, nezapomenu na ten protáhlý obličej. Prý ať mu to už nikdy nedávám. Rád pěstoval na zahrádce zeleninu, ale rozdával a sám ji moc nejedl. Zato uzenin, masa a buchet snědl hodně. Dožil se vysokého věku a byl dlouho soběstačný, celý život štíhlý. Už tři roky na něj můžeme jen vzpomínat.
Smažený celer byl nedávno, zato kedlubnu v trojobalu jsem zkoušela jen jednou (i s mrkví). Bylo to dobré, ale nějak upadlo v zapomnění. Naposled byla kedlubna dušená s mrkví a vepřovým (vše v jedné pánvi). Tak až se příště natrefí hezká, potřu dijonskou a obalím… 😋😎
Taky musím zkusit , bude to určo moc dobré. Kedlubny mám často , ujíždím na dušených se zakysankou
U nás, co pamatuju tak už čtvrtá generace, servíruje kedlubny převážně syrové. Občas se dělají na paprice a samozřejmě v sezóně se přidávají i s listím do polívek. Přestože smažím a griluju kdeco, kedlubny z toho vychází naprázdno. Nevím proč, žádný důvod mě nenapadá. Snad jen ten, že je většinou sblajznem ještě na zahrádce… Takže osmažit je zkusím, jen co budou a ta hořčice mě zajímá převelice.
Dokonce ani zelí se u nás nedělalo. To jsem jedla poprvé od Haderach, když mi ho přinesla na Kampu.