…na příjemnou snídani nebo jen zlepšení nálady.
Krajíček toustového chleba namažte máslem, naskládejte silnější plátky oloupaného jablíčka, posypte skořicí, zakryjte druhým krajíčkem a dejte zapéct do vaflovače – toustovače. Navrch zlehka pocukrujte, dejte si hrníček dobrého čaje a užívejte si.
Jablíčko vám posílá: Devětapadesátka
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
to jako vážně tolik?
možná to zní divně, ale je to prudce jedlé....
To už je pěkné číslo, veliká gratulace
A v Německu - věřte nevěřte je jen vaničkový tvaroh . V celofánu není . Tatarka není , pomazánkové není…
Doufám, že se Devětapadesátka trefí i do 59 000😉 Sice už ty tisícovky naskakují pomaleji, než ze začátku, ale pořád…
Párkrát jsem z ricotty něco dělala, ale zařazené do jídelníčku to nebylo, tak své stálé místo v lednici (na rozdíl…
Ale já je všecky zbožňuju😍
Nevím, jestli se do tohoto budu pouštět, ale mám zážitek ze Španělska. Že udělám vnoučkovi tvarohové noky s ovocnou omáčkou.…
Já je ochutnala, i když ne od Mialna, ten je trochu z ruky. Podivná konzistence ricotty v tom zmizí a…
Popravdě - já ricottu taky nerada, vadí mi ta konzistence. Ale já nerada ani cottage. A ano, domácí lučina je…
Mám to stejně jako děvčata:též mě ricotta neokouzlila.Koupila jsem jí nedávno ze zvědavosti a už ji nekoupím.
Praudu poudám, když poudám, že ji nekupuju . Mám to s ní jako s lilkem . Vyzkoušeno , nechutnalo .…
Taky tak dělám a je to výborné. Jinak taky spíš koupím mascarpone.
Já rozmíchám v 10% smetanovém jogurtu (1kg) jednu smetanu ke šlehání, nechám v cedníku vyloženém gázou vykapat - a mám…
Ani já nejsem extra příznivcem. Nějak jsem ji nepřišla na chut. U nás se používá bud mascarpone (i když ty…
Krásné jablíčko,připomíná mi Holovouské malinové,ale nevím.v každém případě děkujeme a stačí se jen zakousnout……………
Když už tak by to byl spíš Hornokrajský malináč (Holovouský je více zelený s drobnými bílými skvrnkami). Ale tohle není malináč ani omylem – je to s největší pravděpodobností Starkgrimmson nebo některá jemu podobná odrůda.
Ano,máš pravdu,spletla jsem si Holovousy s Hornokrajem,to další jablko neznám.Snad se tolik nestalo,omlouvám se.
To víš, že se nic neděje. Můj tatínek na té zahradě, co mám, kdysi vysadil přes 100 jabloní. Takže mám o odrůdách docela přehled. Skončilo to tak, že když táta zemřel, tak jsme to vykáceli dřív, než nám to zelení stačili vyhlásit za Boubín II. Táta se hodně přecenil a zapomněl, že to potřebuje sakra údržbu…
My jsme na chalupě po rodičích měli právě ty Malináče,Panenské,Matčino a obrovské,fakt až
kilové,štrůdláky a je stím práce.Zaprvé to byly vysokokmeny,tudíž se to špatně obíralo a přece
jen se to musí prořezávat a omlazovat,dá to práci.Ale když si lidi pro ta krásná jablka chodili,bylo to hezké.
Jo a teď jsem si vzpomněla.byla jsem v Lidlu a koupila Palouček.
Výborný,budu si jich muset koupit víc.Kam se hrabe Lučina,moc děkuji za inspiraci.
My je kupujeme vždy celou krabici, tj. 15 kousánků. Máme to na jakýkoliv nákup dost daleko a tak předzásobení musí být.
To se nedivím.Nejen ta cena,ale i ta lahodnost,mňam.
Včera jsem takových nádherných jablíček viděla plné lísky v Želkovicích, kousek od Loun. Jak chutnala netuším, protože jablka nejím, ale na pohled byla jak malovaná.
Vůbec je tam nabídka obrovská – zelenina, ovoce, překrásné drobné růžovozelené hruštičky, nikdy jsem takové neviděla.
Dneska si tu „lížu“ rány po prvním stěhovacím kolečku – do 2 octavií se narvalo tolik krámů, že bych tomu ani omylem nevěřila. V bytě jsme vyměnili zámek, odhadli materiál na vymalování a skoukli několik závad, které se musí odstranit. Je jich málo, byt mi původní majitelé předali opravdu ve skvělém stavu. Takže už to začíná!
Napiš mi na email, kde v Mostě to je, já ti napíšu, co můžeš čekat od okolí. Jo a Želkovice znám, jezdím si tam pro meruňky a njen pro ně.
Chtěla bych se zeptat na máslo. Já mažu tousty na té straně, která se dotýká plotýnky. Tousty jsou pak hezky opečené a křupavé. Spousta lidí se divila, ale po ochutnání to už dělají také.
Jak to děláte vy?
Dovnitř. A plotýnku pomáznu.
Já mažu jen uvnitř, můžete natřít i oba krajíčky. Jak se to peče, stejně to prosákne.
Toustům jsem nijak nepropadla, jsem topinková. Děti samozřejmě potřebujou „šousty“ (práce starších sourozenců – gastronomicky i verbálně). A to je pak mažu skromně, ale z obou stran. Je to fakt lepší.
Na sladko se u nás za mého mala dělali Chudí rytíři: 2 plátky žemlovky slepené rybízovou marmeládou, osmažené na másle, posypané cukrem. Mňam! – jsme říkali jako malí. Onehdy jsem to zkusila. No, jíst se to s trochou sebezapření dá, je to sladký jak cumel… a děti řikaly MŇAM! Tak tohle jídlo a vtipy o papouškovi zřejmě zůstávají ve stejné věkové hladině evoluci navzdory…
Maminka to nedělala ze žemlovky, ale z vánočky když zbyla.
Také jsem měla ráda takové ty slaďoučké suchary, obalené v cukru, vůbec už netuším, jak se jmenovaly. Jóooooo Lomnické!!!!! Ale jak já moc sladké nikdy nejedla, jsem děsný masožrout odmala, tak tohle jsem milovala.
Jinak topinky buď fakt jako smažený krajíček chleba na sádle nebo nasucho a pak bohatě natřené máslem. Na ty první buď jen česnek nebo kousek šunky, na ty druhé nejlépe plátek tučného sýra. A pokud dělám zapečené tousty, tak z toustového chleba, potřeného uvnitř – ono to stejně proteče skrz.
Já si pamituju chudé rytíře kapku jinak, a dělali je i v mléčném baru : mezi dva plátky veky ochucený tvaroh, omočit ve vajíčku, ve strouhance a osmažit. Kluci to milovali a jedna slečna to taky vzala na milost.
Mohla bych zase zkusit….děkuju za připomenutí!
Pošli fotku a recept.
První toust mažu z obou stran a další už jen zevnitř, jsou krásně křupavé.
U nás v Brně, v bývalém Mléčném baru na hlavním nádraží jsme za mlada chodili na plněné tousty. Byly to asi dva plátky veky a vevnitř byl sladký tvaroh. Z venku byl asi namočen do vajíčka, nebo do těstíčka a osmažen. Posypané to bylo skořicovým cukrem. To byla dobrota. Teď mi BOYE připomněla, dětem jsem dělávala-rohlík rozkrojen, naplněn sladkým tvarohem, namočen v rozšlehaném vajíčku a na másle opečen. K tomu kakao, to bývala často snídaně, hlavně v sobotu a v neděli. Od té doby to snad nikdo nejedl, ani já. Mlsná jsem jak čert, ale k snídani máme většinou něco od masa, šunka, salám, párek. Dříve to bývala buchta, něco sladkého, ale na stará kolena to máme obráceně.
Pravda, párkrát nám máma udělala i ty máčené s tvarohem! Těm jsme říkali „bohatý rytíři“. Chudé jsme si mohli dělat sami dle libosti – marmelády byl plný štelář ve sklepě, ale vejce a tvaroh byly pod kontrolou 🙂