kotlety bez kosti nebo libová krkovička
krémové žampiony
šlehačka
parmazán
Maso naklepeme, osolíme, opepříme a zprudka opečeme na pánvi z každé strany asi tři minuty. Výpek z pánve přendáme do zapékací nádoby (nesmí ho být moc, já to dělala na teflonu a měla jsme jen to, co si maso samo pustilo). Na dno dáme krémové žampiony, pokrájené na čtvrtiny, na žampiony maso, zalijeme šlehačkou, posypeme sýrem parmazánského typu a dáme zapéct asi na 30 minut, dokud povrch nezezlátne. Podáváme se šťouchanými brambory nebo rýží.
PS: Pěstovné žampiony není třeba loupat, protože na jejich povrchu nejsou přítomny žádné škodlivé látky, a navíc ve slupkách je obsaženo nejvíce chuťových aromatických látek, o které bychom se oloupáním kloboučků připravili.
Autorka receptu: HaderachKwisatz
To vypadá moc jedle. Dala bych si.
Katy klidně bych tě pozvala. Protože dnes mám mimořádně /!!!!!/
všechny suroviny na toto jídlo doma. A už to tvořím. 🙂
No, neodmítla bych. Dojezdila jsem pro dnešek. Odešel mi motorek od stěračů a v tomhle počasí to fakt bez nich nejde. Takže zítra bude auto opravené. Jak u blbejch, zrovna když potřebuju peníze!
Tak si řekni „sakra nevadí, zase bude líp“. U mne
to funguje. ☼
Taky bych si dala…. Ne že by tu vařili nějak hrozně, ale znám lepší podniky ?
Takhle podobně dělám kotlety na bramborách, jiné je jenom to, že první vrstvu tvoří brambory na plátky, pak žampiony, opečené maso, kroužky cibule a smetana. Po asi 3/4 hodině pečení zasypat sýrem a dopéct dorůžova.
Z nějakého mě neznámého důvodu tomuhle jídlu jeden kamarád říkal kobršle.
Teď nevim, jestli ti neskáču na špek, páč dneska málo myslim, ale pokud to myslíš vážně, tak KOtlety-BRambory-ŠLEhačka.
No, neskáčeš. Jsem de*il, TOHLE me fakt nenapadlo.
🙁
Se mi ulevilo. Já dneska fakt jsem mimoň a už jsem začínala uvažovat, jestli mě trošičku nepřipoklepla pepka. Tak dobrý, jen neobyčejně zdařený den blbec (naštěstí jen pro pobavení ostatních).
Mi mluv o den-blbci. Půl dne jsem tady smolila projekt – žádost o grant na Ministerstvo kultury. Upozorňuju Tě, že JÁ jsem ten člověk, kterej šel studovat knihovnictví, protože tam NENÍ matematika (teda je, ale jen tři roky a nebere se vážně). A už 11 let píšu projekty a měsíc co měsíc počítám mzdy brigádníkům. Byly roky, kdy jsem jich (brigádníků) měla i 17. K zblití!
A já, aniž bych se ráno podívala sem, právě dopékám na oběd. Ta naše Bramboračka má v sobě opravdu nějakou zvláštní chemii.
Telepatie?
Já také dělám takhle. Jen trochu jiné pořadí – první vrstvu tvoří tenoučká kolečka cibule, na ni maso a opět tenoučká kolečka cibule. Pak plátky anglické slaniny, brambory na jemné plátky a na ně podélně rozříznutou ostřejší klobásku nahoře nařezanou jako špekáčky na opékání nad ohněm. Žampiony tam nedávám. Zalít smetanou a dát péct. Pak odstraním tu klobásku, zasypu sýrem, vrátím klobásku na sýr a nechám zapéct.
Chvíli mi povídejte o mimoních! Dneska jsem jela ráno vyměnit (konečně!!!) zimní pneumatiky. Pak jsem je chtěla uložit v garáži a protože pršelo, pustila jsem si stěrače. Hmmmmm, nic! Motorek lehce vrčel, pak začal vrčet víc a víc a tak jsem to zařízení zase vypnula. Dojela jsem dvacítkou přes půl Prahy a občas jsem přední sklo otřela hadrem. Fakt užívárna. Cestou do servisu – prý vyhořelý motorek pohonu stěračů. Tak jsem tam auto nechala i s těmi pneumatikami vzadu a jela MHD domů. Zítra dopoledne se můžu těšit, že vozidlo zase bude fungovat jak má! Myslela jsem si naivně, že tu aspoň uklidím. Taky prd a vořech. Vysavač kvílel, že kočky byly zalezlé pod postelí a po rozebrání jsem zjistila, že je ucpaný přívod z hadice do vysavače. Tak jsem to rozebrala, vyhodila bordel v pytlíku, dala nový, vyměnila filtr, vydloubala to, co bránilo průchodu – co asi? Míček kočičí! Někde ho ten vysavač „spolkl“ a bylo! Vzteky už jsem neluxovala, uklidňovala kočky. Poslední rána válečným štváčům byla, když jsem si chtěla pustit mikrovlnku na ohřátí jídla. 2x cvakla a začala smrdět. Tak jsem ten krám vypla z proudu a asi skončí ve dvoře, kde je už dneska docela slušná sbírka starých elektropřístrojů. Mám druhou, sice v Krkonoších, takže pro ní musím dojet, ale mám. Zatím se bez ní obejdu. Takže jsem neuklidila, nevyjezdila, jídlo jsem jedla studené a jdu vztekle spát.
Auto, jo? Já měla auto v servisu od minulý středy – odešel startér. Tak aby ho vyměnili a rovnou mi to přezuli. V pondělí volali, že hotovo — vezmu účet, zaplatím (i s přezutím), jdeme pro auto a servisák popvídá „ten vůl to zapomněl přezout“. Takže jsem tam pro mimořádnej úspěch šla o dvě hodiny později znova – naštěstí to mám za dvěma rohama. A naštěstí mě neživí!
No tak dnes jsem mimoň já sama.Motala jsem si tu nějaké ozdobičky na vánoce a ukápla jsem si roztavenou hmotu z tavné pistole na prst! Ryčela jsem bolestí a vzteky jak postřelený prase. Abych tu hmotu dostala z prstu strhla jsem ji i s kůží. Bylo mi špatně od žaludku klepala jsem se bolesti.Chladím to je to trochu lepší ale ruku mám nepoužitelnou určitě asi na 2 týdny?
No dopytle 🙁
Moc dobré papáníčko, já jsem dnes měla k obědu zbytek kolínek posypaných zbytkem pražené strouhanky, jak jsem pekla ty štrůdly, ale bohatě polité máslem, dobrý to bylo, ale tento recept je stokrát lepší. 🙂
A to bych si zrovna dala! Na sladko!
Já mám takovýýý hlad! Někdy je to tady peklo, člověk dorazí domů, otevře Bramboračku a tam buď malé brambůrky Jany nebo plněné knedliky Haderach, jdu si uklohnit alespoň tu kmínovou
Jo, jo pomsta je sladká, to máte všichni za to, že jste nás vyhecovali do toho jít. Jinak máš-li velký hlad, tak ho hlaď a říkej mu malej, malej…..
Je obří, haha a neznaje opravdový hlad, trpíme nad obrázky a musíme si chtě nechtě máknout taky ?
Tak na sladké vůbec nejsem, nudle s mákem pro mne byly utrpením, žemlovka….. nenene už nikdy, max. tak občas lívance, palačinku, ale to je tak vše.
Já na sladký TAKY nejsem, ale jednou za onoho mě to popadne 🙂
No, holky, buďte rády, že si můžete uvařit. Jsouc ve špitálním zařízení tu možnost nemám. Včera přišla dietka, že si můžu vybrat ze dvou jídel k obědu. Nalákali mě na mořského vlka s bylinkovým máslem a šťouchačkama. Přinesli tresku vařenou, která smrděla na sto honů, v bramborách kusy špeku a spálený pórek, vše stálo ve ztuhlým tuku, neb to bylo ledový. Velebnosti, málem jsem blila. Ještě že ve zdejší kavárně dělají fakt dobrou pizzu. Tak – a teď brečte ?
FUJ!
Kde to ležíš?
Já když jsem naposledy byla 5x ve špitále v ČB ve Vojenské nemocnici na těch šílených operacích rozdrcené nohy tak jsem litovala, že tam nejsem strávníkem. Bože jak tam vařili!!! Ovšem – je to dost let zpátky, třeba se to tam také změnilo. Zato později na Bulovce – na gynekologii, tam to bylo výživné. Večer po operaci mi donesli rybičkovou pomazánku s cibulí! Rozbolavělá bych měla jíst tohle? A vrchol byl, když mi ráno naservírovali snídani: přijela taková podivná osoba s vozíkem, na něm talířky se šunkou, sýrem, na kostičky pokrájené máslo, rohlíky a čaj. Vzala ubrousek, na ten plácla tu mokrou šunku, na ní sýr, nahoru decentně umístila tu kostičku másla, vedle hodila 2 rohlíky rovnou na stolek a nalila čaj a uspokojena prací odjela i se stolkem za dalším chudákem. Žádný nástroj na namazání másla, nic! Šunka se radostně obalila tím ubrouskem, takže nebyla k jídlu, sýr byl lehce oschlý na rozích, rohlík tak 2 dny starý. Tak jsem opatlanou šunku vyhodila, ze sýra odebrala ty rohy, přikusovala jsem kostičku se zbytkem sýra a kostičkou másla k tomu rohlíku a zapíjela čímsi, co měl být čaj. Na očištění jsem použila papírové kapesníčky z vlastní zásoby. Když došla osoba sklidit snídani, zeptala jsem se jí, proč to nedají na talířek s nožem na namazání másla. Prý jim to lidi kradou, takže to servírují takhle. Byla jsem na hadičkách, takže jsem jen čekala, s čím mi donesou oběd, do jídelny bych si nedošla. K němu jsem tedy příbor dostala, ale byl tak špinavý, že jsem jim to vrátila celé.
Na Bulovce dceři po operaci krčních mandlí přinesli k snídani suchej rohlík! Celou dobu, co tam ležela, jsem tam denně běhala s jídlem upraveným pro bolavej krk. Doktora málem klepla Pepka, když jí přišel vyčítat, že nejedla oběd a dcera sveřepě pravila: „Já jsem měla buřtguláš. Rozmixovanej!“ 🙂 🙂 🙂
Taky dobrý!
Jo, Bulovka je vyhlášená!
Já nakonec, když mě odpojili od těch hadiček, jsem podepsala revers a odešla domů. Jela jsem tramvají, hotovosti nemajíc, dojela jsem domů a za 5 hodin mě vezli RZ do špitálu znovu. Naštěstí jinam!
To jsou děsný histroky 🙂 (a nepřej si vědět, CO udělaj v mixéru šlupky z buřta!)
BRRR! 🙁
Já ležela před XX lety v Motole a přinesli mi oběd – nějake maso polit uho s bramborami, či co a navrchu toho masa ležela rozplacla mrtva masarka! ? no, vrátila jsem to netknute…
Děcka, neuvěříte! V Motole jsme byli sestrou nasměrovány do “jídelny”, kde se stravují i lékaři. Neuměla jsem sníst hovězí na víně s rýží a švagrová statečně snědla. Nerozumím, proč někdo servíruje tvrdé maso s omáčkou z tolika mouky, ze prapůvod receptu je už úplně jedno. Ta mouka to zabije. Nevěřím, ze se lidi chtějí najíst. Chtějí chutné jídlo, madonnamia…
Jani, držím palce, ať jsi brzy v pořádku a doma.
No dneska to soudruzi z ndr podělali. Včera byla rajda, byla výborná. K snídani vypečený houstičky z místní pekárny (PaC Hořovice), máslo, džem v mini balení. Ovsem dnes studená večeře 3 krajíčky chleba, 2 mini máslíčka a balíček 30% eidamu, kterej nepozřu ani hladová. Do rána přežiju. V nejhorším je tady automat s bagetama, sušenkama a tak. A kafe bych si dala – silný, horký, se lžičkou medu…..fňuk ?
Jak dlouho tě tam budou sušit?
Doufám, že v pátek mě vykopnou.
Mojí mamince druhý den po mém narození přinesli hrachovou kaši.
Mně ráno po operaci teď v té Praze ráno jogurt Florian, ale ten s tou „vylepšenou“ recepturou, navíc teplej. K tomu dětské piškoty. Když jsem je vrátila s tím, že mám trochu vyšší cukr, tak mi k večeři přinesli přesolenej květák s nesolenejma bramborama… tož tak, pomalu všude stejný….
Mně nejvíc „pobaví“, když člověku, který je po operaci donesou k jídlu nadýmavé věci. To snad není normální! Já tehdy na té Bulovce požadovala kousek suchého chleba nebo brambory bez ničeho………… nééééé, byla rybičková pomazánka na měkké housce a s hojně cibulí! Jindy bych si to dala s chutí, ale po operaci?
Jo a hrachová kaše po porodu bude asi taky docela záhul. To pak se vznáší po kojení i to mimčo.
Jo, já jsem u Apolináře po porodu dostala hrachovou polévku.