350 g hrubé mouky
2 ks vejce
2 špetky soli
asi 1/2 dl vody.
Mouku prosejeme na vál, v misce si rozšleháme vejce s vodou a solí. Z mouky uděláme kopeček, do kopečku důleček… Do důlečku vlejeme rozšlehaná vejce a trochu zapracujeme nožem. Pak do toho hrábneme rukama a důkladně prohněteme, až vznikne hladké těsto. Přikryjeme utěrkou a necháme 15 minut odležet.
Těsto rozdělíme na tři díly. Z každého vyválíme asi 2 mm silný plát a necháme je na utěrce oschnout – tak hodinu až hodinu a půl. Potom pláty rozřežeme na silnější pruhy, které dáme na sebe. Ty pak rozřežeme na slabší proužky a následně naštorc na čtverečky. Vaří se 5-7 minut.
Než vám oschne těsto, v klidu si připravte zelí, času máte dost.
půlka čerstvého hlávkového zelí (extra dobrý je to špičatý)
anglická slanina (nemusí být, pak ale bude potřeba cibule)
sůl
kmín
olej
Na oleji si osmahneme anglickou slaninu, přidáme na krátké proužky nakrájené hlávkové zelí a dusíme ho do měkka. Pokud slaninu nemáte nebo jste-li vegetariáni, dejte zelí na cibulku. Podle potřeby přidáme vodu – ale bacha, nakonec ji musíte všechnu odpařit a nepřipálit. Oschutíme solí a kmínem. Smícháme s uvařenými flíčky.
Autorka receptu: HaderachKwisatz
A pokud se chce někdo zasmát – fotku z mobilu, místo abych ji stáhla, jsem si ráno SMAZALA! Jojo, pátek 🙁
Jo, jo holka šikovná….
🙁
Tohle jsem dělala minulý týden. Muž to sice až tak nemusí, ale já to miluju. Sice fleky byly kupované, ale byl hlad. Ani vyfotit jsem to nestačila. A je zajímavé, že tohle jídlo je nejlepší čerstvé, ohřívané už není tak dobré.
Přeji všem krásný bílý den :-).
V jednoduchosti je síla, to říkám furt. Tohle miluju, i když dělám trošku jinak:
Sádlo (slaninu), cibule, zelí, sůl, vydusit a nakonec cukr, pepř a stříknout lehce octem. Ne, ne ní to divné. A dá to i moje masožravá polovička (někdy i bez masa – „když by aspoň ta klobáska nebyla“) 🙂
Těstoviny někdy dělám (podle času). Nebo kupuju – moc dobré a přitom za pár peněz – pod značkou Malitas prodává řetězec Hruška. Já to i s moukou na chleba kupuju přímo ve mlýně.
To dělám někdy taky … variace, kombinace, permutace…
Hmmmm, vypadá to dobře, jen bych to trošku dovybavila klobáskou! Na mne přeci jen mooooooc vegetariánské.
Je to dobrý i k uzenýmu, kupodivu
Jo tak tomu ráda věřím!
Já kupovala občas uzená žebírka na trhu v Holešovicích. Hodně masitá. Uvařila, vývar uzený s kroupami, ty já miluju, hojně česneku a majoránky….. Obrané masíčko se špenátem a brknedlíkem a pak zapečené fleky nebo brambory. Za málo peněz hodně muziky.
No, byla doba, kdy jsme fakt měli loktem hodně hluboko do kapsy. Od té doby nemám kladný vztah ke kuřecím kostrám. Ale tenkrát to bylo dobré řešení…krom jiného.
Já kuřecí kostry kupuju, vařím z nich vývar, redukuju, ten částečně zamražuju pro další použití. Z části polévka – jednoduchá: dodám cibulku, zeleninu obvykle mraženou a buď nudle nebo vajíčko. Pro větší hlad zasypu krupičkou. Maso částečně sním, částečně se podělím s hladovci. Jediné, co nedám a co miluju jsou ty vařené kůže! Jsem asi prasopes, ale já je odebírám průběžně vidličkou a žeru! Děsný co?
Ale já je taky furt kupuju – jednak na polifku, jak pravíš, druhak vařím psovi, takže na vývar pro něj. A pokud jde o kůže a chrupavky – musím se HODNĚ držet, abych mu je nesežrala.
Už jsem se přiznávala dřív – vařené kůže z kuřete taky nikdo jiný než já nedostane. Chudáci naši psi. 😉
A jsme zase u kůžiček 🙂 Mám vyhmátlý dobrý kostry na polífky, (s velkýma kůžinkama), k tomu přihazuju křídla. Fakt obrhrnec a velký množství matroše (pro nejmladší generaci – nejni matroš, jako matroš; někdy se opravdu jedná pouze o suroviny na standardní vaření). Vývar nejmíň ze tří čtvrtin pro lidi. Hromádka masa do polífky, hromádka třeba do rizota, hromádka do „školní paštiky“. Zbytek kočkám napixlovat do mrazáku.
Při obírání u ruky slánku, neb kůžičkový bonus nesmí vychladnout 🙂
To samé, pořád dokola jsem kupovala kuřecí drůbky nebo skelety či jak se to zvalo. Bylo to mražené. A byly večeře : kuřecí houbová, papriková omáčka s těstovinami, vývar s nudlemi a játrovými knedlíčky..dobré, moc dobré, penízky nebyly. Stavěli jsme dům a děti studovaly, vařilo se denně a bylo to pořad Ok. Nic se nevyhodilo, vše se nějak uplatnilo, zakomponovalo, snědlo.
A něco z kočdomácnosti: týden jsem postrádala labutěnku z pudřenky. Přes mejkap se lehce přepudruju, abych nebyl lesklá. Dneska ráno jsem tak koukala jedním rozespalým okem, druhé ještě zalepené a Číčulína lítala jak splašená sardel po pokoji a cosi žmoulala v tlamce. Ťapík v těsném závěsu za ní. Šup sem a šup tam, pak mi vlítla do postele a pod polštářem začala hrabat jako kdyby chtěla vydloubat díru do matrace, cosi si odložila a zmizela lovit dál. Pochopitelně oslintaná ožraná labutěnka. Pak mi ukousala mašličku z pantofle, tu si taky běžela schovat, to už jsem byla vzhůru a slibovala jí teplý pelíšek s česnekem a sobě z kožíšku ledvinový pás. Ještě k labutěnce – musela si sundat tu pudřenku, otevřít jí, vybagrovat labutěnku ven. Bylo mi divné, že jsem tu pudřenku našla otevřenou, dávám si sakra pozor na to, co používám, protože všechno se jim hodí. Stačilo, když mi sundali rtěnky a pěkně je okousali. Teď tu neviňátko mouratorezavobílé hajá pod koberečkem, jen ťapky koukají ven a škube jimi, asi zase něco loví. Já snad dojdu koupit živou myšku do Zverimexu. Tatínek Damián jen nevěřícně zírá na to nadělení.
Jo … tak to ti teď hned něco pošlu do mailu, se nasměješ!
Tak tohle papu můžu jako vegetarián, masotarián i klobásotarián. A nejradši z jara, když je první křehký zelí. A tu úplně vegetariánskou verzi děláme s bramborama tak jednou tejdně, dokud je právě to jarní zelí. Jen ho do těch erteplí nemícháme, ale úhledně klademe vedle. Ovšem ve flekách to musí bejt tak, že chvílema nejni poznat, co je zelo a co flek.
Tak tohle je dobré i na zpracování zbytků – viz včerejší diskuze. Když zbylo trochu zelí a pečeného vepříka (i uzené a nebo zmiňovaná žebírka), uvařily se fleky a rychlý oběd cobydup. U nás velmi oblíbený. Kolem toho špičatého zelí ale zatím jen obcházím, nevěda jaké chutě asi je? (ne vše co je dražší je i chutnější, že?)
A když se vrátím k těm zbytkům, co taková
ZBYTEČNÁ PÁNEV ?
Bývalo to oblíbené jídlo po velkých sešlostech , nebo i novoroční večeře.
To se zpění cibulka nebo porek , když zbyl kousek papriky, přidá se a na tom se prohřejí pokrájené veškeré (klidně i trochu oschlé) zbytky uzeniny – šunka, debrecínka, kousek klobásky nebo páreček, suchý i měkký salám- čím víc druhů tím lépe. Pak se přidají sýry – tvrdé, plesnivé (tedy se zdravou plísní prodávané, aby mýlka nebyla) , jak se začnou roztékat, přidá se taveňák, který vše spojí. Dochucení je dle uvážení – chillipasta, kečup, čertovská, někdo radši trochu majolky. Vzhledově nic moc, ale s jakýmkoliv pečivem (i trochu opečenou starší vekou) byly vždy vylízané talíře. Já tomu říkala zbytková, synek se jednou dožadoval zbytečné (ještě trochu pletl pojmy a dojmy) a už to tak u nás zůstalo .
Zbytečná je moc pěknej název. A první jídlo po mejdanu bývá nejrozmanitější jednochodová eintopfová hostina. 🙂
Dožerná 🙂
Krájená po pitvě…
Než začnu psát, tak nejprve musím pochválit to úžasné zelí, toto špičaté vidím poprvé, u nás jsem ho ještě neviděla ani v Albertu, v Lídlu ani Kaufu. Tady je vždy kulaté, nebo jsem na ně neměla štěstí.
A teď díky za ten kouzelný popis :…uděláme kopeček, do kopečku důleček do důlečku … :). Perfektní, četla jsem to několikrát s úsměvem na tváři. Jinak moc, moc dobré papání. Sice si nepamatuji, kdy jsem dělala mudle jako fleky, používám kupované, ale dělané doma jsou super. Nudle do polévky dělám vlastní, ale na tyto jsem líná. Určitě zkusím. 🙂 🙂 🙂
Tak mi to říkala babička, když mě učila dělat nudle 🙂
My jsme nudle dělávaly s maminkou, neexistovalo koupit je do polévky nebo nemít doma fleky. Vždy byly rozprostřené na postelích na čistých prostěradlech. Zase s tím začnu. Strojek na nudle mám, takže to bude docela jednoduché. Já navíc těstoviny miluju.
Nudle dělám taky vlastní – široké i do polévky. Vždycky na jaře, když se nám zblázní slepice. To pak nevíme, co s vajíčkama. Takže jeden den nástup a klidně i ze třiceti vajec. Ale stojí to za to.
Asi budu vypadat jako snob, ale zbytkové pánve se u nás nedělají, nějak to nedáváme. Já tedy nejím ani ohřívané jídlo. Vím, že to vypadá blbě, ale kdybych si dala ohřívané, bude mi ještě dva dny blbě. Tož tak.
Kazdej ma jinej metabolismus, v poho. Uz te vypustili?
Jojo, už jsem doma. Zaplaťpánbu?. Sice nenastalo žádné zlepšení, dnes jsem ještě byla na mag rezonanci, tak uvidím podle výsledků, co bude dál. A už vymýšlím dobroty na zítra ?
Gratuluju k vypuštění!
Děkuju!?