dvě kulky na 2-3 porce podle velikosti a hladovosti strávníků
cibule
paprika
sůl
pepř
Žlázy podélně rozkrojíme na 4 plátky a důkladně vysušíme. Pak nakrájíme na nudličky. Na pánvi zpěníme cibulku, přidáme nakrájenou papriku – obojí na proužky, chvilku orestujeme, odhrneme k okraji pánve a na prostředek dáme pokrájené masíčko. Osolíme, opepříme a restujeme dokud se neodpaří všechna voda. Opatrně promícháváme střed i okraje. I přes vysušení je to asi na 15-20 min. Když se voda odpaří, promícháme a případně dokořeníme.
Podáváme s rýží.
Autorka receptu: Květa
Dodatek kuchařky: Dlouho o nich mužskej bájil , pak se mu podařilo přes známé sehnat a nakonec jsme zjistili, že Globus je prý má běžně v sortimentu pod názvem – Testes Globus. Vím, že globus je kulatej, ale že by měl koule? 🙂
To už je hodně dávno,kdy jsem je jedla smažené a pamatuji si,že byly takové žvýkavé.
Ale šlo to a proti vemínku hotová dobrota.
Já milovala smaženej brzlík – když jsem byla malá, nikdo to nechtěl a babička z něj dělala skvělý „řízky“. Dneska je to drahý jak kráva a hlavně nesehnatelný – respektive, v Makru ano, ale mražený – 631,- Kč. za kilo 🙁
Zato jsem se jako dítě naučila nenávidět plíčky na smetaně a dodnes bych si je nedala.
Jedla jsem je kdysi jako řízek, byly vynikající.
Mně to připomnělo ten známý: v Madridu vždy po koridě chodí pán do výběrové restaurace a vždy si dává býčí koule. Jednou mu ale číšník přinese jakési mrňavé. Pán se ptá číšníka, zda se nespletl. Číšník na to, ne pane, to je v pořádku, ale to víte, někdy býk, jindy toreádor….
No dobrouch 🙂 🙂 🙂
No, co vůl jako vůl, pardon, bejk jako bejk…
Já býčí moc ráda smažené. Jednou jsme byly s kamarádkou na obědě na zámku Kačina, tam úžasně vaří. A porce, co jsme jich dostali, byla tak ze tří bejků. Ale moc jsme si pochutnaly.
No z jedné kukly se udělají 4 plátky a když je dostatečně velká, je to na jednoho řízků až moc.
První várka byly řízky- jiný recept jsem na netu nenašla. Myslela jsem, že mám dost vysušené, ale ty mrchy pouštěj vodu i při smažení a když jsem je chtěla otočit, tak mi v kleštičkách obracečkách zůstal jen strouhankový obal a masíčko vyskočilo mimo pánev. Naštěstí ne na zem, tak jsem ho vsunula zpátky a dělala jakoby nic. Podělili jsme se s babinkou odvedle a měli jsme ze dvou kusů dost všichni tři. Jelikož jsem to jedla prvně v životě, tak když jsem poznala, jak to chutná a jak se to chová, začala jsem vymýšlet a experimentovat. Jedlé to je, v Globusu stály do 100,-Kč kilo a byla trochu změna.
Hodně receptů je o odvaze zkusit nějaký nový nápad. Jinak bychom na Bramboračce za chvilku neměly co dávat.
Já je jednou vyzkoušela jako „čínu“. Na nudličky jak je psáno v receptu. Stejný postup – nechat vypářit zbytečnou vodu. Pak houbičky shitake (předem namočené), nudličky bambusových výhonků, sojové klíčky, pórek (zelenou část) a pro barvu kousek žluté papriky, pro ostrost na proužečky pokrájený zázvor. Znovu prohnat teplem a podávat zalité trochou sojové houbové omáčky (to je ta hutná) a pálivé chilli omáčky. Všem to moc chutnalo a nikdo nepoznal co vlastně jí. Jen si mlaskali nad lahodným masíčkem.
Nejdůležitější je fakt to vysušit. Papírové utěrky nestačí a za tu dobrotu jsem obětovala i několik! plátěných. Pořád to pouští. Ale pak fakt ty řízky! Lahoda. Vzpomínám si, jak mi brácha se švagrovou a synovcem tak dlouho chodili tajně do kuchyně na tyto řízky, až došlo na večeři a pro mou rodinu nebylo už co. Kraďoši bez charakteru?.
Ale na druhou stranu, alespoň jsi věděla, že byly opravdu dobře udělané a že jim chutnalo. To je stejně pro kuchařku nejhezčí odměna a pochvala.