Na těsto:
320 g hladké mouky
3 vejce
200 ml mléka
200 ml oleje
150 g cukru
3 lžíce kakaa
1 prdopeč
Na krém
250 g mascarpone
250 ml šlehačky
250 g tučného tvarohu
1 lžíci lemon curd
1 zakysanka
moučkový cukr podle chuti.
Ušlehejte žloutky s ½ cukru, přidejte ostatní ingredience a nakonec zlehka vmíchejte sníh ušlehaný z bílků a druhé poloviny cukru. Dejte péct na 180 st. asi na 40 minut. Množství je do pekáče o rozměru cca 25×38 cm.
Do mísy dejte mascarpone a šlehačku, ušlehejte do pevného krému, přidejte tučný tvaroh, lžíci lemon curd, zakysanku a moučkový cukr podle chuti. Ušlehejte do hladkého krému.
Vychladlou buchtu vyklopte z pekáče, nožem si naznačte kraje a prsty buchtu opatrně vydlabejte. Na dno naskládejte banány a navršte krém. Navrch nasypejte rozdrobené těsto, které jste vydlabali. Dejte chladit.
Recept nám poslala Devětapadesátka a píše: „Je to samozřejmě krtkův dort, ale v tomhle receptu je trochu jiný krém. Obvykle se nastavuje pudingem, tenhle je „výživnější.“
A proč buchta s hlínou? Když byly vnoučkovi 3 roky, upekla jsem mu dort. Klasický piškotový, ovšem navrch jsem udělala z rozdrobeného kakaového těsta záhonek. Na něj jsem navršila kopeček jahod a k tomu postavila krtečka. Dort byl krásný, když ho vnouček viděl, udělal jů! A vzápětí prohlásil: „ale s tou hlínou to papat nebudu.“ A bylo to. Takže následující buchta je zkrátka s hlínou.
Hlína nehlína, snědla bych to hned! U nás byla zase u vnuka „máčka s trávú“
/koprovka/ 🙂
U nás to taky byla trávová omáčka ?
Heleďte…to je náhoda. já budu mít dnes taky koprovku :o)
Hm, já dnes topinku s jedním míchaným vajíčkem. Žádnej šlágr, ale na hlad dobrý.
No a co? Každý den nemůže být posvícení. Taky dobrý.
Já dnes snídala fazolačku od včera. Potom jsem zajela do
místního krámku pro uzená žebra. Vařím je. A jestli je
neojedu jen tak s chlebem a zeleninou, zůstane ještě do
zapečených těstovin, nebo do zelňačky. A to bude tak
na dva dny. Jinak se pro jednoho přes týden vařit nedá.
Pravda , já kvetakovou mléčnou s krupicovymi noky . Nic moc vařit pro jednoho
U nás byla koprovka jeden čas tabu, tak nynější dorostenka se k ní dostala poprvé asi ve třech letech: „Maminko, koprovka je strašně dobrá, jen tam, prosim tě, příště nedávej tu petržílku!“
Krtkův máme rádi. Jen je povinné ho vždycky dělat „dokopečka“, tedy krtinec. Místo krému může být klidně jen rozmíchaný tvaroh, ale MUSÍ to být vycpané banány. Holt se krtek objevil poprvé ve věku, kdy si děti fixovaly to jediné správné. 🙂
Na podobném principu se u nás peče kastrůlkový dort. Běžný kulatý korpus. Uříznu cca cenimertový plát svrchu a zbytek vydlabu tak, aby vznikl kastrůlek (dno a stěny). Vzniklé drobečky – skoro strouhankové zrnitosti – smíchám s tuhou šlehačkou a ovocem, naplním kastrůlek a přiklopím pukličkou. Navrch se dá zdobit jakkoli, já pokračuju šlehajdou a ovocem. Skvělé je to, že když je korpus třeba vyboulený (nebo zaboulený), puklice se nasadí nohama vzhůru a náplň se jen rozvrství podle potřeby. A stejně jako u všeho, lze použít jakýkoli krém, puding, tvaroh. Je-li ovoce příliš šťavnaté, vsypnu trochu piškotových drobečků. A je to dobré i s mletými ořechy, oříšky, kokosem… Je to univerzál a korpus jakýkoli…
Zákusek jedna radost, ale já jsem ze staré školy, prosím, co je to „lemon curd“, snad citronový krém, nebo nějaká citroninka- prášek. Děkuji
Jiřinko, je to citronový krém, od zítřka ho mají v Lidlu. Já ho mám v zásobě pořád, přidávám ho do krémů nebo do mléčného koktejlu, do tvarohu, dodává takovou voňavou citronovou příchuť.
A samotný je taky příšerně sladký?
Děkuji, zítra jedu do Lídla pro džemy citronový,mandarinkový a ještě ten tmavý asi z černého rybízu. Vezmu si i ten citronový krém. Já bych tak ráda pekla ty zákusky co tady vidím, ale bohužel u nás to nemá kdo jíst. Můj muž – dia, moc nesmí a já sama to nemůžu všechno jíst sama. Vnoučata mám, ale všichni jsou daleko, jak vám závidím…Cukroví jsem napekla spoustu, všechno rozdala, snad bylo chutné, protože každý rok si ho děti rády berou. Nám dvěma stačí malý talířek. Tento krtkův dort ale stoprocentně udělám.
Díky za přimenutí, zítra pro ten citronový zajedu.
Taky se dá udělat domácí, ale má malou trvanlivost – vždycky vysublimuje v lednici. Když lednice nemá vlastnosti bermudského trojúhelníku, vydrží poměrně dlouho… Po zadání v gůglu vyskočí několik odkazů. Já ho dělám víceméně podlevoční a převážně z celých vajec. Anglická kamarádka mi doporučila nastrouhanou kůru hmoždit v hmoždíři s trochou cukru na kašičku a tu pak teprve smíchat s ostatními přísadami…
Přiznám se, že jsem pohodlná a krém kupuju. Vydrží mi dost dlouho, protože buchty s hlínou a podobné dělám dost málo. Taky jsme jen dva, naštěstí manžel má sladký zoubek a tak s chutí konzumuje. A furt je hubenej….nározdíl ode mě ?. Peču pořád, ale spíš obyčejné věci. Buchty, koláče, bábovky.
I já většinou kupuju. Nejen z pohodlnosti, ale i kvůli sklenicím. Angláni chytře skoro všechno mají v rovných a ty já mám ráda – jsou elegantní a dobře se z nich dobývají i malé zbytky… Vařím ho, jen když nutně a hned potřebuju. A pak mám v dosahu dvě takový ježibaby, který jsou nejlepší ze všech, všechno znají a všude byly dvakrát. A občas mají neodolatelné puzení přijít mě poučit. Tak to se vždycky nakopnu a začnu vařit něco, co nedokážou ani přečíst… Třeba lemon curd. 🙂
Jó, ale kdybyste někdy nevěděli, co roupama, doporučuju vyměnit citrony za jiné ovoce. Nejen citrusy. Třeba takový černorybízový, ten má grády. A barvu!
Černorybízový krém? Čehokoli z černého rybízu není nikdy dost – sem s receptem, prosííím ?!
Jano, úplně stejně jako lemoun (jak jsem psala, já víceméně podlevoční, ale nejblíž z těch, co jsem koukala na gůůglu je ten z Apetitu). Jen když je rybíz moc sladký, přikápnu citron. Ale většinou není třeba.
Lucko, díky, až bude rybíz, zkusím. Jestli ho ovšem dřív nespasu rovnou z keře do pusy?