15 dkg majonézy
15 dkg rybího filé
citronová šťáva
mletý cukr
1 lžíce bílého vína
1 lžíce kečupu
sůl
mletý pepř
Filé povaříme asi 5 minut, necháme vystydnout, nakrájíme na droboučko, přidáme majonézu, kečup, citronovou šťávu, víno a vše řádně promícháme. Dochutíme pepřem a solí podle chuti.
Máte-li chuť a nemáte majonézu, nezoufejte! Potřebujete jen tyčový mixer, vajíčko a olej. Do nádoby nalijte 150 ml obyčejného slunečnicového oleje, rozklepněte vejce (lepší je, použijete-li pouze dva žloutky) a přidejte špetku soli. Mixér zcela ponořte až na dno nádoby a potom ho velmi pomalu zvedejte. Vhodné je, aby vejce měla pokojovou teplotu.
Recept nám na naše prosby poslala Eva
Do takto vyrobené majonezy přidávám hořčici,citr.šťávu ,sůl a pepř.Hořčice
může být dijonská ,raději mám naši plnotučnou.Dělávala jsem z filé už za totáče,
když ještě nebyly „krabí“tyčinky,víno a kečup mně nenapadly,přidávala jsem pro barvu trochu mrkve s celerem pro chuť.Dřív jsem si majonézu nedělala,nebyly tyčové mixéry,
s nimi je to hračka.Je to taková hezká připomínka.
Ivo, citr. stava, sul a pepr v receptu JSOU, pomoci tycaku je vyrobena pouze zakladni hmota. Ja horcici jak kdy.
K majonéze vlastní a dlouhodobé poznatky: Ze samotných žloutků je trochu lepší, ale z celého vejce se velmi málokdy stane, že se nechytí a srazí. (pak nastupuje druhé vejce a místo oleje ta nepovedená hmota) Vejce dávám vždycky do nádoby jako první, na něj olej a špetku soli. Mickuju nejdřív pár vteřin bez pohybu mickérem opřeným o dno, dokud nevidím, že se hmota chytla. Vejce nedoporučuju zcela čerstvá. Ač se nabízí možnost luxusu právě snesených jako ideální, prostě to z nich nejde. Zkušené slepičí mámy tvrdí, že alespoň čtyři dny uleželé by být měla. Dávám vejce rovnou z lednice, zaliju olejem a tak minutu nechám postát (to je pro ty, které, jako já, si nepřipravují na stůl potřebné, ale loví v průběhu vaření 🙂 ).
Taky jsem párkrát dělala emulzi – majonézu – z mléka. Postup tentýž, jen do nádoby místo vejce mléko. Aby to trochu připomínalo vejce, solím Kala namak. Ale jen opatrně, tak půl solicí dávky, zbytek sůl obyč.
Tu humrovku taky dělám s mrkví a celerem. Mám-li kousek mrkve vařené (klidně z polívky), nakrájenou ji mickuju v majonéze a pak té syrové dávám fakt trošičku. Nedávám víno, alébrž bílé balsamico. Nedávám kečup. Ovšem proč nevyzkoušet, že?
Jak Tatar. Vejce by měla být uleželÁ. Nesnášim, když se přistihnu při takovýhle chybě. Grrrr!
🙂
Tatar by to nenapsal tak hezky…??
U nás ve škole by se to ztratilo, zejména v mojí devítce…..???
Taky dělám často majonézu a podle mé zkušenosi musí mít olej i vajíčka stejnou teplotu.Tedy buď obojí z lednice nebo pokojovou.Pokud se stane že nezhoustne proces se dá opakovat:vajíčko a pomalu přilévat nepovedenou. Já beru obojí z lednice a povede se vždycky.
Jarybarko,vy dáváte olej do lednice?,to by mně nenapadlo.
Tez prechovavam olej v lednici, hlavne kvuli nedostatku mista.
Obyčejný do lednice a oliváč nechávám venku.Kokosový taky venku?
Jako zarputilý odpůrce kečupu jakéhokoliv a do čehokoliv dávám jen kapku worcesterské omáčky. Ani tu hořčici ne. Dávám přednost nepřekombinovaným chutím. Takže si jdu dát jednoduchý nasucho opečený toast s máslem a plátkem šunky k tomu rajče.
Tuto majonézu jsme dělávaly s maminkou když jsme si chtěly zamlsat.
Tak to já mám spíš nedostatek místa v té lednici,než v kuchyni.Mám ho stabilně na lince
i s octem.
Ocet bydlí v pidišapjzu. Schválně … už jsme si sem dávaly fotky domácích zvířátek, jednou vyhlásím soutěž o nejmenší kuchyň! 🙂 🙂 🙂
V tom nejedu, naštěstí mám kuchyň jak hrom ?. K tomu i spíž, ale ten volej mám tak jako tak v lednici.
🙂 tak se zařadíš do soutěže o největší 🙂
🙂
Já mám malý byt i malou kuchyň ale po jedné z operací kolene kdy jsem musela šest týdnů skákat o berlích jen po jedné noze se mi zdál obrovský a i návštěvu WC jsem plánovala důkladně předem☺Vše je relativní?
Jo to já zas nemohla na WC po operaci ramene páč mi dali tu konstrukci jako křídlo a byly úzké dveře ????
jarybarko, šmarjá, a jak se to řeší????
Jeee to znám. Když jsme ještě bydleli v bytě, 4. patro bez výtahu, noha v nechodicí sádře. Udělat si oběd šlo, opřela jsem se o linku, ale jak ten talíř dostat na stůl, když obě ruce jsou zaměstnané bereme…. Všechno bylo daleko.
… zaměstnané berlemi…
Já na to měla vychytávku. Posunout talíř na okraj linky. Přejít k němu a přesunout na připravenou židli. Pak na druhou a dále do jídelny na stůl. Židle mi tam tehdy nechával exmanžel. Šlo to. Jen to jídlo mezitím vychladlo.
Já jsem nakonec dala talíř na zem a berlí ho postrkovala.
Já se nevejdu ani do jedný katgórie. Moje dvašedesátnadvadeset je ze hry. Je zcela dostatečná, jen při pečení cukroví a zavařování angažuju i jídelní stůl a to je přes dva metry čtvereční pracovní plochy navíc 🙂
Oleje a máslo jsou venku, dokud nenastanou vedra, pak se ledněji… Špajska mi chybí, ale mám sklep opravdicky sklepovitý, tak brambory a jiné skladovky bydlí tam a v kuchyni jsou jen příruční zásoby…
Tu vyhraju☺
Soutěž o nejmenší kuchyň.
Jen aby 🙂
Já rybářskou to plnění chápu. Já jsem měla celou dobu nohu zafixovanou ortézou od zádele az po kotník takže dveře jsem nezavřela. Ještě že jsme doma jen s manželem?
No jo, ale to by musela hodnotit nějaká komis, já v kuchyni nemám žádný prostor na odstup abych ji mohla celou vyfotit 😀
Ocet bydlí v lince dole, vedle oliváče, olej v lednici. Nemám ani pidišpajz 🙁
Ale ta majonéza vypadá mňamozně, jen sehnat dobré filé.
Takže prozatím bude muset stačit falešná ze zeleninky
Příspěvek se mi nějak zatoulal a ještě mi tablet přepsal úvod. Patřilo to pod jarybarku a její trable s ramenem☺
Seděla jsem po úrazu a následných 5 operacích nohy 1/2 roku na vozíku v bytě s dveřmi kudy neprojel. Takže přestupy berle-vozík a zpět několikrát denně. Taky príma zábava.
Jejda?a to jsem si myslela jak to mám složite. Tak na tohle nemám, to bych fakt zažit nechtěla. V mém věku a při mé hmotnosti mi stačilo to co jsem měla.
Mně se strašně líbí, jak se tu semele kdeco. Od majonézy přes haksny v gypsu až po velikost kuchyně. Ještě že tu PŽ zmršili, tohle je lepší. Když si vzpomenu na některé tamní ne úplně nejslušnější příspěvky…I když se ztratili/y někteří/ré, které bychom tady rádi viděli – Tiggi, Oukejka… A kde vůbec skončil seznam překlepů?
Seznam by měla mít Trojka-Marcela. Onehdá mi psala Úsměvka, marodí se štítnou žlázou – což mi sakra připomíná, že jsem jí ještě neodepsaala, jdu na to.
No a vo tom to je…
Devětapadesátko máte pravdu.Tady je to takové domácké,po sousedsku.
Ta potřebuje poradit ono ,jiná zase něco jiného a nakonec z toho vypadne něco
zcela nečekaného a milého.
Ivo, co to vykání? Přeci jsme si tady uzákonili tykačku?!
Seznam má asi Marcela 🙂
Oukejka a Úsměvka perlí na Discordu 🙂 s ještě několika starými známými.
Taky jsem tam zachytla dialog: „Nechceš ten recept poslat Haderach?“ „Ani ne, od tý doby, co sem nepřispívá G., se tu můžu aspoň občas blýsknout…“ – Tak se mi zdá, že někdo nepochopil, že recepty tu vycházejí zcela adresně. Na Discordu už se vaří minimálně a ta drbárna je nezastavitelná. Takže když u toho člověk nesedí, nemá šanci se vložit… Občas nakouknu, abych věděla, kdo žije, ale do hovorů se nepouštim, páč potřebuju od tý mašiny neustále odcházet a pak mi ujede vlak. Ale myslim, že dost lidí ze starý party nakukuje sem a není přeci problém se přes holky registrnout… Tady je pohoda. Nastavíš stránku a když jdeš kolem, klepneš, zareaguješ a zase můžeš jít v klidu míchat jíšku…
Taky jsem Discord už dávno vzdala. Fakt jen drbárna a na to já nejsem. Nemám ani čas u toho sedět. Přesně, Lucko, jak píšeš. S vámi tady na Bramboračce je mi dobře.
Přesně jsi mi tento názor vzala z húst. Taky tu drbárnu nemusím a jak píše Lucka, pokud jsi chvíli mimo, tak už nevíš, „vo co gou“.
Jà na Discord sem tam nakouknu…Koukejčiny „Zoufalé matky“ to je počtení. Mohla by z těch příhod svých potomků sepsat knihu. A dávám tam gratulace…a taky vím, že sem holky koukají. Do debat se moc nepouštím, je to přesně tak, jak píše Boye…
Hm, discord jde úplně mimo mě…
Halooooo!?Pod váhama (č. 610) nám píše Úsměvka!!
No sláva, chybí tady.
Nojo, ale jinak s námi nemluví ?
Vysvetlila 🙂
Ještě mě napadlo: Balsamico. Používám málo, ale občas se hodí. A tak se stalo, že došlo v blbou chvíli. A fakt jsem nechtěla jen ocet, i když slušný. Do kastrůlečku (dětské nerez nádobíčko z Ikea) jsem lupla 1 : 1 jablečný ocet a portské (zraje to v sudu, stejně jako balsamico 🙂 ) a lžičku cukru. Rychle svařila a bylo. Nikdo nic nepoznal. Pravda, balsamico nekupuju žádnou vysokou třídu a po téhle zkušenosti podezírám výrobce, že za těch pár pětek to dělají podobně…
Goodyear idea ?
Ježkovy zraky, ten telefon je ale chytrej… Doplnili to, co nechci. Samozřejmě mělo být good idea. Chjooo!
On ten tydlifon myslel, že když je teprve únor, tak je třeba vmísit novej rok, no… 🙂
Ještě to mohly bejt pnójmatiky ?
To byl jeden z komentátorů. Už nevim kterej: Pneumatiky gudijér, nebo mišlén… 🙂 Ale neboj, nejdřív jsem to brala jako vtip, ale vzápětí mi došlo, že to musel být ten tvůj zánovní chytrák 🙂
Nojo, pořád se s ním přetahuju o slova, občas má navrch on, občas já.
Ad berle: manzelovi s nechodici sadrou jsem chystala obed do krabicek. Ohral v mikrovlnce, zavrel a sup do tasky. K tomu pribor, sklenicku, lahev s vodou, tasku zavesit na berli a bylo. Kafe do zaviraciho termohrnku, odnos stejny.
Já byla sama doma, manžel byl první dny služebně mimo. Bylo to zábavný. Když mě přivezli s tou sádrou domů, netušila jsem, jak se dostanu do toho čtvrtého patra. Nakonec jsem to vyskákala po zdravé noze za pomoci berle. Nakonec jsem si se vším poradila. No jak jinak, žejo.
Zenska, ne? Chlap by bidne zahynul hladem pod schodama 🙂
?
Tak to jsi Jani dobrá. Měla jsem zlomený kotník, saniťáci mně vyložili před domem a já musela taky vyskákat, ale jen do prvního patra. Samozřejmě pomocí berlí.
Holky a kluci, vy jste mi dneska chyběli,já měla dnes v práci hroznej den, ani jsem se nezvládla sem mrknout natož něco napsat. Až teď 🙁 a byla jsem ráda,že jsem se stihla najít cca 2 hod po tom,co obědvám obvykle
Postrkovat talíř berlí je super pokud v něm není hovězí vývar.
No já bych to asi snědla na stojáka u kuchyňské linky a aspoň bych nemusela nosit/ strkat špinavé nádobí zpět 🙂
Už si nepamatuji, co jsem postrkovala, ale poblífka to určitě nebyla, dělala jsem si rychlovky. S čajem to šlo, ten jsem měla v termosce. No hlady jsem nezhynula a přežila jsem ☺️
Já měla nechodící jen dva měsíce, dalších sedm chodící….jídlo v pohodě, ale vykoupat se a znova sebou nepraštit… Nohy, to ještě jde, ale ruce….všechno problém: obléknout, učesat..