… aneb když jste samy doma, lednice ukrývá různé zbytky, potřebujete se najíst a nechce se vám stát u plotny
něco hlívy
cibulka
sůl, pepř, chilli
kečup nebo čertovská omáčka
sezamová semínka
petrtelka
Jarní cibulku jsem hodila na oliváč, přidala kloboučky hlívy nakrájené na proužky, osmahla. Sůl, pepř, chilli vločky, asi 2 lžíce čertovské omáčky nebo kečupu, lžička sojovky, sezamová semínka. Maličko jsem podlila, aby hlíva změkla. Vydusila jsem, nakonec přidala tenký plátek másla. Navrch jsem posypala petrželkou. Můžete korunovat nokem zakysanky.
Recept ponechán bez úprav, poslala Devětapadesátka
vypadá to moc dobře…hned bych si dala :o)
Má to jednu vadu na kráse, nemám hlívu 🙁
Dělám!! Jen bez chilli a kečupu, ten báječný podle Tvého perceptu Jani, je rozdán a zkonzumován, tak jen domácí protlak, a když jsem hodně hladová, přihodím brambory (nebo když zbudou). Ještě pořád neumím vařit pro jednoho.
Lakysko, nechci Janě upírat jakékoliv zásluhy – ale jestli myslíš kečup-recept 189, tak ten je podle Bláhovky. Jana z něj pak kuchtá ještě čertovskou omáčku 🙂
Přesně tak, zásluhy nepatří mně, ale Blahovce, která je původní autorkou, potažmo Haderach, která mě s receptem seznámila. Já ho pak už jen různě modifukuji do omáček.
Zmodifikovala jsem ho též do omáčky na špagety, včetně masa – s sebou na dovolenou. Bylo to vynikající, recept neposkytnu, páč jsem dělala ve stylu COULO, kombinovaným s pejskem a kočičkou 🙂
Zásluhy patří mojí švagrové a jejímu letitému zkoušení. Já ho podle ní dělám tak 30 let.
Nojooooo, ale tys nám ho poskytla. A já ho (teda bez dovolení) šířím i jiným směrem, než Bramboračkovým.
Přijmi mou omluvu, prosím….nějak to mám zaseknuté ještě z PŽ. Kečup mi rozebrali pod rukama, letos budu muset udělat víc, a hlavně si budu muset k receptům připsat, od koho to mám, abych neubírala zásluhy.
Mrzí mě to, a moc!?
Lakys, já myslím, že je to v pohodě, důležité je, že všichni víme že kečup patří Blahovce, a hlavně to, že je nepřekonatelný!
A tak tolik se zas nekaj 🙂 Já ho loni dělala na třikrát – dvakrát z plné dávky, jednou jsem váhu doplnila červenými paprikami a taky moc dobrý. Plus jsem dělala čatní. Jenže to jsem měla kliku, že jsem na chalupě dostala fakt spooustu rajčat – od kamaráda a od známé. Kdybych to musela kupovat, už bych taky měla houbeles 🙁
Já ho dělala plných 14 litrů plus 4 litry čertovské ?. Samozřejmě něco se rozdá, jsme na to 2 rodiny plus sem tam někomu jen tak.
Ten kečup je tak vynikající, že by měl dostat stabilní jméno (jako třeba STROGANOFF). Pokud bychom vzali základ, který se vyrojil tady, byl by to kečup BLÁHOVÉ ŠVAGROVÉ. Při vší ouctě k oběma dámám, to nezní nijak světově, že? 🙂 Je to jak ta podivná jídla lokálního významu. Třeba Prsíčka paní nadlesní apod..
A to se většinou přehazujou jak horký brambory věci negativní a zásluhy si připisuje kdokoli. Jen na Bramborajdě autorství báječné věci házíte dál a dál do minulosti. Nedivila bych se, kdyby se ozvala zmíněná švagrová, že ona taky ne, že to babička tchyně ze strany bratrancovy tety…
Já bych mu asi začala říkat Favorit do doby, než se někdo přihlásí k autorství. Jinak to tu s každou lžící přidanou do jídla bude vždycky jak děkovačka při Oscarech… Přece nemůžeme dělat čurbes v EU! 🙂
Já mu říkám Bláhový kečup
FOOLISH TOMATO SAUCE
Pro Haderach: Klidně ho šiř. Já už ho rozdala spoustě lidí, že jsem se až divila, že ho žádná z vás nezná.
Pro Lakysku: Nic se neděje. Taky pamatuju doby, kdy jsem vařila 5x po dvou dávkách (větší hrnec nebyl) a mizel před očima. Ty moje děťátka ho dávali snad i na krupicovou kaši.
Pro Boy: Švagrová se neozve, pro ní je PC neslušné slovo.
Ale jak tak čtu komentáře, asi budu uvažovat o patentu :-).
Mám chuť být osamělou ženou! Hlívu v kuchyni mám velmi oblíbenou, neb mi supluje nedostatek lesních hub i masa, kdykoli je třeba. Výše uvedený model je bezva. Já většinou krájím rajčata a papriku – tím vzniká ten „kečup“ 🙂 Semínka mě nenapadla,to musím prubnout. Dá se to s rýží, brambory i luštěninami. Já nejraději s čerstvým chlebem. A „syrový“ model, tedy jen podušená hlíva na části cibule, ostatní syrové a doplněné sýrem na proužky, nebo zbytkem pečeného kuřete a lžící majonézy, dá vzniknout dobrému salátu.
Tak tady jsem výjimky, ale já hlívu nemohu. Několikrát jsem ji i našla v lese, znám ji, vím, že se dá koupit, ale já ji nejím. Možná je to tím, ža mám vždy dost jiných hub. I když myslím, že by tohle mohlo jít i z pevných hřibů nebo borováků.
Z hřibů dělávám jako přílohu třeba ke kotletce s bramborem ?
A je to tady! Ještě nepřestalo mrznout a už zas houby 🙂 Doufám, že letos budou nejen místy, aby tady zase polovina diskutérek nemusela plakat a druhá půlka se zbytečně nepřecpávala 🙂
Boye,
tak to nám to brzy začaly připomínat. Už začínám slintat a blednou závistí. Ale třeba se zadaří. Jenže až se mi zadaří, ostatní už budou hub mít plno a nebudou je ani chtít. To už se mi stalo. My nadšení z hub, když to viděli ostatní tak nám začali nosit plné koše, že už to nemůžou ani vidět. No uvidíme, ale provokují dobře.
Zdravožerci taky doporučují HLÍVU SYROVOU. Zkoušel jste to někdo? Já si občas kousnu, ale nějak mám pocit, že to chutná jako léčivo. Pozřít se to dá, ale inspirativní to moc není. Možná nějak marinovat a pak salát. Jinak jak pravil obr Koloděj: Bába s roštím – jako houžev…
Pomóóóc!!
Já z úplně jiného soudku : před časem jsem četla, že některá z vás buď byla na hrnčířském trhu, nebo sama prodává….mohly byste se ozvat na můj mail??
Prosím…..
Omlouvám se, že nevhodně zasahuju, snad nebudu vyobcována z vašich řad…
Boye…
Máš mail 🙂
Tak toto papu bych mohla zcela určitě. Hlíva u nás jde skoro každý týden, kdykoliv jedeme do Brna, stavíme se v Lidlu a vždy bereme hlívu. Dělám omáčku nebo polévku a přidávám ji i různému masu. Takto samostatnou jsem ještě nedělala, ale určitě udělám nejen pro sebe. Sice nemám ten pověstný kečup ani čertovskou omáčku, ale jestli letos bude dostatek rajčat, tak určitě udělám. Chce to asi domácí rajčata. Loni jich bylo dost, ale nějak se mi do toho kečupu nechtělo. Dělávala jsem dříve podle receptů, ale nikdy to nebylo ono. Když čtu takovou chválu, tak to nejde nezkusit. No, už aby bylo léto. 🙂
Jirinko, delala jsem i z koupenych, zasada je jedina: rajcata musi VONET! Ja v obchodech ocuchavam veskere ovoce a hodne zeleniny. Nevoni = sklenik. Nekoupim.
Díky, budu taky očuchávat – nevoní nekoupím/doufám, že moje na zahrádce vonět budou/.
Tak to jsem si myslela, že jsem jediný očuchávač zeleniny a ovoce. S ovocem mám ještě navíc problém, že v jižních zemích ho mají krásně vyzrále a jak se to vozí k nám nedozrálé, tak to není ono. Je mi to vždy líto, ale ono mi to potom nechutná, nemá to tu pravou chuť a moc mi toho ke konzumaci nezbývá.
Kdepak, u blízkých obchodníků jsem čucháním už známá 🙂
Na kupovanou hlívu koukám poněkud s nedůvěrou. Loni jsme koupili v Penny kostku Hlívová zahrádka a vyrostla v pokojíčku hlíva převeliká. Nakonec jsem nevěděla co s ní. Něco přišlo pod maso, něco do „drškovky“ a zbytek jsem usušila. Teď je s tou sušenou problém, jelikož když ji přihodím třeba do polévky, tak je pořád jako podešev. Takže ji asi hodně prosuším a na prášek podrtím. Jinak za tento recept díky, už mne i napadly další obměny – loni mne nic nenakoplo. Co se “ bláhového kečupu “ týče vařila jsem díky darované bedně rajčat poprvé a kdo koštnul slintal. I komentář typu „tak dobrej neumím“ zazněl. Protože u nás je nejvíc spotřeba pálivého, dostala celá dávka notnou porci chilli a je fakt luxusní.
Jojo, sušená hlíva je poklad. Pokud ji máš nasušenou ve větších kusech, je výborné je na několik dní namočit. Změknou natolik, že za pomoci ostrého šidla a pevného verpánku lze z těch kusů ušít nezničitelné mokasiny, případně bezpečnostní boty pro stavební dělníky… Taky jsem to jednou zkusila a pak jsem potkala stádo potravinových molů. Lezli ze sklenice s hlívou a houfně mířili k zubaři a hlasitě šišlali dík vylámaným zubům…
😀 😀 😀 Vřelé díky za radu. Přečetla jsem ji nahlas a brečíme smíchy oba. Tak trefně popsané.. No já vzorně pečuji o zdravý chrup (a peněženky) mých drahých molů, tak hlívu ukrývám ve sklenici s víkem s těsnící gumou.
Tak to jsem ráda, že s tou usušenou hlívou nemám problém sama. Mám ale takový pocit, že i na mražáku ztvrdne jako podešev. Pořád jsem si myslela, že někde dělám chybu. Ale měkkou mám ráda.
Já hlívu usuším úplně na tvrdo (hlavně tužší konce, měkké klobouky dávám do mražáku a zůstávají měkké) a ještě teplé ze sušičky v mickéru rozmickuju na prach. Stačí špetka a krásně zavoní v jídle.
Tohle na moji radu dělá kamarádka s veškerejma houbama, protože její mládež jak vidí v jídle houbu, nepozře to, takhle je krásně ošidí 🙂
Jo, jasně, s houbama taky tak. Na podzim jsem tak nasušila tři půllitrovky. A ještě asi čtyři třílitrové láhve zůstaly sušené v celku a v mražáku je taky pár balíčků zamražených. Jojo, loňská sklizeň se vydařila.
Boye, že prý se loňská sklizeň vydařila. U nás tedy ne, stejně jako u tebe. Provokují a provokují. Něco musíme vymyslet. No však já jsem psala vloni, že sbírám pouze lanýže a pro ostatní přece nebudu ohýbat záda. I když ráda bych ohnula, dědečku hříbečku.
Franci, je to peklo. A já jsem ještě ke všemu všežravec – sežeru každou návnadu. A tak jsem někde na netu spatřila titulek: Jak vypěstovat bílé hřiby na parapetu. Já K.á.a to zblajzla i s navijákem. Hodinu a půl jsem civěla na RUSKÉ video v několika dílech a v reálném čase, nesestříhané, kde nakonec ten chlapík přesadil palmu v květníku! ?????? Protože jsem si řekla, že mi možná v tom bratrském jazyce cosi uniklo (nejspíš pointa, že), začetla jsem se do diskuse. AZBUKOU!!! Zpočátku to trochu drhlo, pak už to šlo skoro samo. Při tisíci třístém osmdesátém sedmém příspěvku mi začalo svítat a při čtyřtisícím devadeátém pátém mi seplo: Ten pán je magor, odborník na všechno (jako Hanzlík ve Slavnostech sněženek) a nikdy z toho nic není a Rusové se baví jeho blbostmi… Tak milá Franto, ani Rusům někdy nerostou, ale baví je to. Vymyslíme něco do zásoby, kdyby nás potkalo to, co loni a vytřeme jim zrak. Třeba borůvky velikosti pingpongáčů. No, nebo zvolit klasickou českou cestu: Plakat tak dlouho, až se jim zželí a začnou nosit samy od sebe… 🙂