(842) Angreštové čatní

2,5 kg čistého omytého, odštopkovaného, odbubákovaného angreštu
250 g jemně nakrájené cibule
250 g nakrájené pálivé papriky (ne feferonky,  jde o jemnou pikantnost)
2,5 cm nastrouhaného zázvoru (možno i sušený)
sůl
cukr

Všechny ingredience dáme  do velkého hrnce, trochu pomačkáme šťouchadlem na brambory aby byla brzo šťáva a necháme odklopené na mírném ohni za častého promíchávání probublávat do potřebné konzistence. Pokud tam na váš vkus budou stále ještě moc velké kusy, trochu  projeďte tyčákem. Na závěr přidejte 3 lžičky soli a 3 lžičky cukru. Dochucování ale závisí od chuti angreštu a chuťových buňkách vařícího. Zahorka naplňte do skleniček a otočte dnem vzhůru.

Experiment pro Bramboračku stvořila Květoslava a vzkazuje: Upozorňuji, že je nutno často míchat a kdo bude odbíhat k počítači, nebo jiným aktivitám, musí si hlídat čas – rádo se to připaluje. Kdybych dala nejdřív jen samotný angrešt, mohla jsem trochu šťávy odebrat na pár skleniček marmeládky, takhle jsem čekala dost dlouho, než se odpařila. Chuť je sladkokyselá s lehoučkým nádechem pálivosti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Zavařujeme a sušíme. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

28 komentářů: (842) Angreštové čatní

  1. Haderach Kwisatz napsal:

    A musím se s vámi podělit o část Květoslavina mailu – to totiž stojí za to 🙂
    „Jelikož každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán, vzpomněla si jedna dobrá duše, že jsem jí před lety pomohla a donesla mi košík angreštu. 3kg zeleného hooodně zralého, velikost 1-2 cm (byla u toho fotka, fakt pidi kuličky). Troufnu si tvrdit, že největší borůvky, co jsem před pár lety našla , byly větší než nejmenší kuličky tohoto angreštu. Odštopkovávání a odbubákování bylo na opupínkování.
    Na kompot přezrálý – stejně by to u nás byl ležák, marmeláda ještě nějaká z dřívějška ve sklepě je – no dva obézní staříci tak velkou spotřebu sladkého nemají , takže co s ním? Hledala jsem na netu tipy a našla – angreštové čatní. Jenže žádný recept mne nějak neuchvátil (moc jich nebylo a každý jiný) a protože se psalo, že si každej může uhňahňat co mu libo, dala jsem se do toho. Tentokrát jsem vážila a zapisovala (začala jsem včera, tak abych nezapomněla že?)“
    A my moc děkujeme za ten experiment 🙂

  2. a.rena napsal:

    A je to krásný experiment. Jen škoda, Květka neexperimentovala dří, páč u nás už je angrešt tři týdny minulostí. Nicméně ukládám a snad za rok nezapomenu. Díky.

  3. Devětapadesátka napsal:

    Uuu, pro mě je angrešt brekeke ?. Nicméně čtení receptu včetně dalšího komentáře jsou bezva ?, pobavila jsem se.

  4. lakysa22 napsal:

    Já angrešt miluju, ale nesehnala jsem slušně velký, taky jen takové minikuličky, jako Květule, a má můj obdiv, že to ostřihávala – stopky a bubáky…to půlkilo jsem jakžtakž očistila, a bez výčitek zblajzla….kýýýselýýý?

    • kvetula.v napsal:

      Tenhle byl mrcha taky kyselej i když už přezrálej. Nevím co to ta paní pěstuje.
      Ty tři kila sníst, tak pochybuju, že by se mi zkřivená huba kdy narovnala 😀

      • Jiřina napsal:

        Květulko, čatní je jistě moc dobré, tu práci ti nezávidím, ale ochutnala bych. My jsme s dědem taky sami, kompotů, marmelád a zavařených okurků máme plno a po naší smrti nevím kdo to bude jíst. Recept a komentář perfektní. Jak to tady vidím, nám by stačila od každého druhu tak 1 sklenička. Na zahrádce máme 1 stromek černého rybízu/letos byl veliký a bylo ho dost/,1 stromek červeného rybízu/taky byl veliký a dost/ a 1 stromek srstek/stejně jak rybízu veliký a dost/. Něco jsme snědli a zbytek jsem dala zamrazit a v sobotu si to dcera odvezla. Tak taková je u nás úroda – kde jsou ty časy, kdy nás byl plný barák a snědlo se všechno.

    • a.rena napsal:

      Letos byl na angrešt špatný rok – taky jsme ho měli malý, ale bylo ho moc.

  5. Katyp50 napsal:

    Na čatní je úžasné, že ho lze udělat ze všeho, co člověk najde.
    Já jsem zavařovala 2 dny okurky. Příšerný nápad, ale co už. Darovanému koni na zuby, okurkám na velikost a množství nehleď. Ale mám toho plné zuby.
    Zbyla cibule, česnek, asi 4 rajčata z keříčku už měkká (nestihla jsem je spotřebovat), 1 paprika, kousek už ovadajícího zázvoru a kousek už takového trochu vyschlého křenu, 1 zapomenutý žampion, petrželová nať. Tak jsem to najemno posekala, přidala ocet, cukr, nějaké koření, maličkou sklínku protlaku, povařila do rozvaření a následného zhoustnutí a je to tak dobré, že jsem si před chvíli dala chleba s anglickou a potřela to touhle majdou. Ani to sterilovat nebudu, určeno k rychlé spotřebě. nejraději bych si upekla kousek bůčku……… to jsou nápady v tom vedru!

  6. kvetula.v napsal:

    Minulý týden padla poslední sklenice „bláhovčina“ kečupu. Nevím, jestli se letos poštěstí k levným rajským někde přijít, zatím to tu moc nevypadá. Obávám se, že za chvíli budu žít na Sahaře 🙁 , na zahrádkách v koonii už kdeco mizí ještě dřív, než se pořádně urodilo (okurky, papriky …) i brambory dost lidí vykopalo – prý i když dost brzo, přesto solidně narostlé.
    A pro Devětapadesátku – omlouvám se, ale loni mi ta omáčka nějak unikla a moc mne to mrzí, jelikož jsem jich měla v srpnu docela dost. Pro jistotu ji přidám do receptáře k dalším čatní. 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..