Bezový med
30 ks bezových květů řádně rozkvetlých – cca 200 gramů, 1l vody, 2 ks většího citronu, 1 kg cukru krupice. Můžeme přidat, ale nemusíme
2 pomeranče.
Bezinky netrháme u silnice a vybíráme si květy bez broučků a mšic. Citrony použijeme ty, které mají slabou kůru, ty se silnou kůrou by nám mohly přivodit nahořklou chuť. Nebo si dáme tu práci a můžeme bílou dužinu z citronu pod kůrou odstranit, ale žlutou část potřebujeme pro její výraznou citronovou chuť.
Bezinkové květy, čisté a v plném květu natrháme, pokud možno neoplachujeme, dáme do hrnce, přilijeme litr vody, přidáme na plátky pokrájený, kartáčkem očištěný citron (nejlépe bio) a šťávu z druhého citronu. Vodu ohřejeme, ale nevaříme! Necháme stát zakryté do druhého dne a dbáme na to, aby byly květy ponořené. Pak dáme do cedníku čistý plátěný ubrousek, přes který výluh přecedíme a bezinky vymačkáme.
Do výluhu nasypeme cukr krupici nebo krystal a přivedeme k varu. Nejprve můžeme vařit na vyšší stupeň, ale čím bude sirup hustější, tím bude mít snahu pěnit a utíkat z hrnce. Je tedy lepší zvolit vyšší hrnec s širším dnem. Tím zkrátíme i dobu, kterou potřebujeme na to, abychom docílili požadované hustoty medu. Doba vaření je zhruba hodina, hodina a půl. Hustotu medu zkoušíme kápnutím trošky sirupu na talířek, na kterém necháme vychladnout. Čím je chladnější, tím je hustější.
Uvařený med naléváme ještě vařící do suchých, čistých, menších skleniček velmi opatrně!!! Pevně uzavřeme a necháme vychladnout. Skladujeme na temném místě, při pokojové teplotě (sklep, komora).
Smrkový med
1 kg mladých smrkových výhonků, 3 celé citróny chemicky neošetřené – bio, 1,5 l vody, 1,5 až 2 kg cukru
Ještě měkké a křehké smrkové výhony opláchneme, dáme do kastrolu, přidáme citróny pokrájené na kolečka, zalijeme vodou a povaříme 20 -30 minut. Necháme do druhého dne vyluhovat, scedíme, přidáme cukr a za stálého míchání vaříme – odpařujeme do požadované hustoty medu. Ještě horký med plníme do sklenic.
Používá se např. do čaje. Pomáhá při nemocech z nachlazení, posiluje imunitu, napomáhá rekonvalescenci. Výhonky se dají naložit i do alkoholu a tím získat účinnou tinkturu užívanou taky např. na revmatické klouby. Med je dost hustý, tmavý a má jemnou a dobrou chuť.
Med ze sedmikrásek
700 ks sedmikráskových květů (veselé počítání přeju 🙂 ) , 1 l vody, 2 ks citronů, 1 kg cukru – lze přidat i hrst listů jitrocele kopinatého
Květy propláchneme studenou vodou, přelijeme vařící vodou, přidáme omytý na kolečka nakrájený vypeckovaný citron, promícháme a necháme 24 hodin stát. Druhý den přivedeme opět do bodu varu, přecedíme a vymačkáme květy, citron ponecháme, přidáme cukr, promícháme a volně vaříme i s citronem do hustoty medu (zkoušíme hustotu na talířku). Hotový med plníme do skleniček, dobře uzavřeme a skladujeme v chladu a temnu.
Pokud se nám připlete při sbírání sedmikrásek jitrocel, klidně přidejte do medu, nic tím nezkazíte. Lze přidat i snítky máty nebo meduňky, med je krásně voňavý.
Lipový med I.
250 g lipového květu včetně listenu (list, který patří ke květenství), 1kg cukr, 2 ks citronu včetně kůry, 2 l vody
Lipový květ dáme do velkého hrnce, přidáme nakrájená kolečka citronu a zalijeme 2 l vody. Vaříme asi 15 minut a pak odstavíme a necháme stát do druhého dne. Já jsem nestíhala udělat po 24 hodinách, nechala jsem stát dalších 12 hodin a nic se nestalo. Měla jsem naloženo 36 hodin.
Přecedíme přes síto, pokud tam jsou ještě kousky kvítků, tak přes nějakou látku. Přidáme cukr a vaříme, dokud se med nezačne táhnout, zkoušíme na misce, jestli už tuhne.
Naplníme do sklenic a otočíme dnem vzhůru. Já jsem udělala 3 větší sklenice medu.
Lipový med II.
50 dkg lipového květu (to je docela velká hromádka, květy jsou ale velké, za chvíli je máte natrhané), šťáva ze 7 citronů/nebo 4 lžičky kyseliny citronové, 4 litry vody, 4 kg cukru
Natrhané květy rozložte na pár hodin na plech nebo noviny, aby vylezl veškerý hmyz. Květy můžete opláchnout, kromě hmyzu a prachu ale opláchnete i pyl. Celý proces však tak urychlíte. Dejte květy do velké nádoby, přidejte na kolečka nakrájený citron nebo citron vymačkejte (pokud ho nepoužijete, tak kyselinu citronovou přidejte až po vylouhování), zalijte převařenou, zchladlou vodou a nechte 24 hodin louhovat. Přeceďte přes gázu nebo přes plátýnko, květy vymačkejte (přidejte kyselinu, pokud ji použijete místo citronu) a dejte pomalu vařit, abyste získali požadovanou hustotu. Vlijte do sklenic, zavíčkujte a uložte ideálně na chladné, studené místo.
Takto mi poslala kamarádka, která opravdu každý rok nějaký med vaří, pilná včelka.
Po dva roky jsem bezový květ
propásla ale tentokrát se na něj chystám a bezový med zkusím. A taky kosmatice ale hlavně nasušit na zimu na čaj.Bezový čaj slazený bezovým medem!Už teď se olizuju.
Já ho používám na horečky. Všechny tři mé ratolesti měly alergii na paralen i acylpyrin a tak došlo na bylinky. Sobě jsem takhle srážela horečku v nemocnici při abscesu pod pravou mandlí, když nic jiného nepomáhalo.
Já mám tak trochu averzi proti názvu „med“. Med to není. Je to svařený cukr s příměsí něčeho – smrkových výhonků, kytiček…….. Ale med je od včely medonosné a tudíž něco úplně jiného. Ty „kytičkové“ mi prostě připadají jako svařený cukr se zahnilými kytkami. Nějak tohle fakt nemusím. Takový ten pampeliškový „pseudomed“ vařila maminka, já to nikdy nejedla. Už jen proto, že jsem byla nucena sbírat ty pitomé kytky.
Taky si myslim, ze med je neco zvlastniho a puvodniho.
Ale vlastne sbiraji vcely cukrovou stavu z kvetin, ze ktere se ulezenim vytvori med. Urcite by to pani Jana M. jako ucitelka vse perfektne vysvetlila. Vcelky pridavaji zarucene nejake latky ze sveho tela, ale hlavni roli tu stale hraje onen nektar z kvetinek. A cukr.
No a my (pilne jako vcelky) take tem kvetinkam jejich stavu „vysajeme“ a zpracujeme s cukrem na lahodny „med“. Ja v tom vidim dosti spolecneho. A mym detem na nachlazeni vzdycky bezova stava i med pomohly.
Preji pekny vecer!
Tinko, opravdu včely sbírají nektar. K tomu sbírají pyl, ale z toho dělají mateří kašičku, kterou krmí matku a larvy. Z dalších látek potom vyrábějí tzv. Propolis.
Ale vzhledem k tomu, že spousta včelařů, aby měla hodně medu, tak přikrmuje i na jaře a v létě cukrem, tak stejně i v tom medu je hrozně moc cukru. Tak já bych to zase až tak neřešila. Já sice bylinky suším a to hodně druhů, ale dcera zase má raději do čaje ten „med“ – čaj potom nemusí sladit, a látky z bylinek tam má taky.
Jak jste přišla na zahnilé kytky?Vždyť jsou v té vodě sotva 24hodin.A je tam vyluhováno vše,co ty květy obsahují.Je prokázáno,že tyto,pro vás „medy“,mají léčivé účinky a jen proto,že vás nebavilo ohnout záda a sbírat květy,to nemusíte tak shazovat.Nemusíte je mít ráda,to chápu,tak si udělejte sirupy,je to podobné a
nemá to strukturu medu.
Souhlasím.
Ohnout záda mi fakt nevadilo! Já prostě nevidím nic skvělého na tom, že se někde louhují kytky ve vodě, pak se do toho nacpe hafo cukru a řekne se tomu med. Sirupy jsme dělávaly s maminkou a bylo to o něčem jiném. Snad můžu vyjádřit svůj názor.
Máte pravdu. Med – tím myslím pravý včelí je o něčem jiném. Ale zkuste vymyslet nový název pro ty bylinkové.
Já už je nedělám. Bylinky suším – mátu, meduňku, třezalku, kopřivu, řepík……. a potom z toho čaj a ten
si sladím medem od včelaře. Ale dělám si z kořene
pampelišky Pampeliškovicu. A to se nevaří ani se
nepřidává cukr.
No samozřejmě,ale já taky.A jak výše píše Jana,včelaři musí přikrmovat včely cukrem,třeba když je dlouhodoběji ošklivo,nebo zima,takže i v medu je cukru víc,než dost.
Protože nejsem včelař,tak si dělám tyto medy a do čaje,nebo na chleba jsou moc dobré i zdravé.
Odpověď patří Katyp,pardon…
A moc děkuji pí.Haderach za tyto recepty,smrkový by mi třeba nenapadl,díky……
Moje děti jsou bohužel alergické na pyl, jen jednou jsem donesla domů bez a dcera začala kýchat hned u vchodových dveří a než přišla do kuchyně, tak už měla oteklé oči.
A to jenom pyl z bezu,nebo všechen?Já jsem třeba přinesla kamarádce mimósu
a ona i její dospělý syn začli kýchat a mžourat,musela jsem jí odnést.Ale jiný pyl jim nevadil,tak proto se ptám…….
Damy, nebudeme se tu napadat, ano? Prosim… Vyjadrit nazor lze i bez impertinenci.