Figurky

Milé kuchatky a kuchatíci!
Zajisté si vzpomenete na skřítka, kterého nám kdysi poslala paní Leskvik.
Tak životní družku si ještě nenašel, ale tohle jsou jeho kamarádi kočičáci a koníci.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

22 komentářů: Figurky

  1. lakysa22 napsal:

    Je to moc hezké, paní je šikulka. Jen mě mrzí, že skřítek ještě nemá tu svou nevěstu..??

  2. Jana Macůrková napsal:

    Není nad doma vyrobené hračky. Když vidím u svých vnuků samé napodobeniny zbraní, tak si říkám, kde jsem udělala ve výchově dcery chybu. Doma to neviděli. Nám „zbraně“ do baráku nesměly.

    • kvetula.v napsal:

      Jani, to není výchovou dcery. To je tlak komerce zvenčí. Vidím to u neteře, jak se snaží holčičkám nekupovat vše co v Tv nebo u kamarádek viděj, ale občas povolit musí, protože děti dokážou rychle vyloučit ze svého středu „socku, co ty správné hračky (nebo mobil a pod..) nemá“ . Je mi z toho úzko. Museli by se odstěhovat do lesa. Moji synové taky žádné zbraně od rodičů neměli a když něco pořídil hodný strejda, hodně rychle se to ztratilo nebo porouchalo. Teď ale docela vážně uvažuju, že co nejdřív pořídím vnoučkovi prak (nedávno měl rok) 😀 .

  3. kvetula.v napsal:

    Však ona si skřítka jistě brzy nějaká holčička za nejlepšího kamaráda zvolí 🙂

  4. Jana Macůrková napsal:

    Paní Leskvik mi napsala:
    K té nevěstě od skřítka tolik: Skřítek měří od hlavy k patě přesně 150 cm, nevěstu dostane k vánocům a už okupuje své místo na pohovce a občas odnáší mou náladu……………hihihi, a v domě už mám dost skřítků, víl a pod. Takže jsem se zděsila, když jsem četla, že by snad někdo chtěl vyrobit nevěstu……

  5. leskvik napsal:

    Zdravím všechny .Konečně se mi podařilo přihlásit se,takže tu budu pravidelným návštěvníkem a sem tam pošlu ukázku svých výtvorů.Doufám že se budou líbit .Recepty nevím jestli ode mne uvidíte,nebot mám pocit že vše co znám,už tu je.K tomu tvoření bych chtěla dodat vysvětlení.Jsem povoláním krejčová,mnoho let to už ale neprovozuji,v 90tých letech jsem měla velmi dobře zavedenou živnost kterou jsem chtěla rozšířit a posunout se tak dál,ovšem syn měl nehodu ,zůstal postižen ,takže jsem živnost zrušila a od té doby o něj doma pečuji.Musela jsem si najít nějakou činnost kromě turistiky a jiných zájmů,jsou dny i týdny kdy nějak od něj nemohu odejít/např.ta vedra co nás trápily/.Náhoda to vlastně zařídila,můj druhý syn si našel přítelkyni s dítětem,a holčička mne samozřejmě brala jako babičku.Přemýšlela jsem co jí dát na vánoce a když jsem v obchodech viděla ty čínské hračky ,vůbec semi to nelíbilo.Vzpomněla jsem si na svou babičku jak sestře jednou ušila ze starých punčocháčů panenku,ta ji provázela několik let ve dne v noci,dokud se nerozpadla/a to byl pak řev/.Takže jsem na netu ukázala holčičce panáčka-hajánka,a holčička řekla“babičko,učij mi takového panáčka“!Babička ušila,mladí se po čase rozešli,ale „babička čije dál“.Říkám tomu“sám sobě terapeutem“.Na vlastní vnouče zatím marně čekám,takže hračky většinou rozdávám,něco i prodám,aby se zaplatil alespon materiál.Přeji všem hezký den.Příště bude téma velikonoce a „jak jsem si na sebe ušila bič“.Jana

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..