1/2 kg mletého vepřového
2 velké hrsti bylin (kopřivy, bršlice)
2 cibule, 2 čerstvé mrkve
2 rohlíky, 2 vejce
2 lžíce kremžské hořčice
česnek podle chuti
mletý pepř
strouhanka
tuk na smažení
Zeleninové delišis (salsa)
žlutá paprika
rajče
okurka
medvědí česnek
řecký jogurt
pepř
citronová kůra
(voňavá) sůl
Testovala jsem svůj nový mlýnek. Kdo nemá, bude si muset poradit se struhadly a noži: Kusy rohlíků namočte vodou (nebo mlékem). Do mlýnku postupně strkejte půl kila vepřového plecka střídavě s kusy cibule a mrkve, pak byliny (šlo to vcelku) a nakonec mokré pečivo. Finišovat můžete lžící strouhanky, která vytlačí z mlýnku uvízlé dobroty. Přidejte utřený česnek, hořčici, vejce, pepř a sůl. Nejlépe rukou pořádně promíchejte, případně dohustěte strouhankou. Plácejte karbanátky, obalte ve strouhance a na středním ohni opékejte podle svého vkusu.
Delišis je zcela podlevoční. Všechno pokrájené na drobno, okořeněné, spojené jogurtem a chvilku odležené.
Jedli jsme to zcela bez dalších příloh, zato padlo hodně toho saláto-čehosi (asi fakt salsa). Na fotce jsou karbanátků dvě verze. Ty pro pšeničného nesnášenlivce nemají v sobě housku, ale trochu žitné mouky a obalené jsou v kukuřičných lupíncích. Na chuti jim to rozhodně neubralo.
Recept poslala BOYE – díky, jinak jsme dneska z operativně taktických byly bez receptu.
Jarňabatky jsou lákavé a salsa taky.Až bude příhodná situace ráda zkusím.Jinak to co se tu mihlo ráno by s povděkem kvitovala menší vnučka protože „kočoláda“to je vono.
Aby byly naše fotky, budu vyrábět kočoládové ozdoby k večeru. Helenka dá buď zítra nebo 16.4.2019.
To je nějaká novinka? Myslím ty „naše“ fotky
Pokud je možnost dát fotky, které nafotil někdo z nás, tak je samozřejmě preferuji a dám k receptu na Bramboračku.,
Mám obavy, že až se EU po… na jednu hromádku, budeme muset dávat jen naše fotky. Vzhledem k autorským právům.
Hmmmmm, já tu ráno nebyla, tak netuším, o čem Jarybarka píše, ale zarazila mě Tvoje odpověď, protože i Ty dáváš cizí fotky, ne?
Pro Úsměvku – cizí fotky dávám pouze když opravdu nemám naše (tzn. když někdo uvařil, nafotil a poslal). Ale ráno šlo o něco jiného – Helenka dala recept, ale netušila, že já to chci nejdřív vyzkoušet, protože mám od známé cukrářky hlášku, že to není úplně v pořádku. Už jsme to daly dohromady a já mám fotky udělané.
No, ale ta hláška od cukrářky není tak úplně pravda, zítra si to ukážeme 🙂
Prosím umožnit hodnotící okýnka ještě v pozdním odpoledni, dřív se sem totiž nedostanu.
Pro Janu – myslím si, že nikdo z nás netuší, co děláš dnes, co budeš dělat zítra, natož za týden …..
to vypadá velmi jedle?, ale kopřivy a jiné zelení bych u nás musela zapracovávat na tajňačku?
Neboj, oni ti chlapi a spol. stejně většinou ani nevědí co žerpapkají… klidně jim to tam přidej. Já v sobotu připravovala špenát z kopřiv a on mrcha voní líp než ten originál.
Když jakýkoli chlap zahlédne jakýkoli karbanátek, rozsvítí se mu oči, přískoci a nevěří vlastním očím, ze mu bude tato dobrota za chvíli patřit ?. Tak a mám uvítací jídlo, pořad jsem si lámala hlavu CO to má být nejlepcejsiho a ať se dá u toho sedět a kecat a karbose jsou TO ono, díky ( a salsa, salatek …)
No jasně, udělej jim karboše, mleté masové kuličky, čevapčiči, topinky s ďábelskou směsí, kebab …. toho najdeš, každou část obal v něčem jiném, přidej do toho jiné bylinky či přísady a to budeš vidět, jaká budeš hvězda. ?
K tomu jim nakrájej chleba, udělej zeleninové saláty, nějaké omajdy na máčení …..
A to musím napsat, nedávno jsem jedla karboše s lilkem a byly výborné, musím si říct o recepísek.
Saláty musí být a ta dnešní malá decka se bez problému živí zeleninou. Zasednou k miskam a všechno vyluxuji. Trosku horší je to s ovocem. Musí se jim oloupat a nakrajet a přinést až pod nos. Jinak si sami těžko vezmou. To spis čokolády a bonbóny
To znám, jako děti jsme také čekaly, až tatík vykrájí a nakrájí jablíčka …. to nám to potom chutnalo. Ale samy jsme si jablíčko nevzaly. Tak to měly i moje děti a tak to má i ta naše malá beruška. Nejhorší je, že to tak chutná i tomu mojemu ???
Babička, když pekla štrůdl, vždycky kázala přinést půl kýble jablek. A pak škrábala a krájela. V podstatě do zblbnutí. Pak vždycky v jednu chvíli razantně vykřikla DOST! a od té chvíle hrozilo useknutí ruky zloději. Na čtyři nohavice půl kýble jablek – tak jsme jich snědli kila. Jinak taky, ale podstatně pomaleji.
Jj, to znám také, užíraly jsme též. Později už jsme musely jako děti mamině na 12 sobotních placek vykrajovat, tož jsme si každého jablíčka vážily a neužpapávaly je ??
Teda takto, recept výborný, jen já budu mít problém s čerstvými kopřivami ….. mám nějaký blok a čaj z nich nevypiju, hrozně mě pálí. Nejsem si jistá, zda bych to nepoznala i v těch karboších. Ale můžu do nich lupnout něco jiného. A salátek vypadá skvěle ??
Karboše jsou úžasné papání. Jde do nich nacpat spoustu dobrot a nastavit je lze také ledasčím. Budou v sobotu, s čím se ještě uvidí. Přijede část sarančat a budou si chtít něco odvézt. Maso mleté koupím u toho nového řezníka, mám už vyzkoušené, má opravdu výborné a než ho semele tak ukáže jestli souhlasím. Není problém si nechat semlít jen hovězí a nebo vepřové a to za stejnou cenu. Na požádání vykostí kuře, připraví vepř. roládu a to vše bez přirážky. Jen je tam jeden problém, ač jsou za pultem tří, tak čekací doba je ve frontě půl až hoďku. A odpoledne je vyprodáno.
Jarňabátky vypadají skvostně, z bylinek do nich můžu nacpat cokoliv, jen ty kopřivy ani hledat nebudu – jsme vůči nim oba zablokovaný. Čuch spařených kopřiv známe z krmení pro čuníky a oběma nám nevoní. Ale ta zeleninková lahoda je 1+++ . Díky za tip 😎
Já nemůžu nejen kopřivy, ale ani popenec, takže velikonoční nádivku dělám se spoustou pažitky. A bršlice mi, s prominutím, smr.páchne, jen se na ni podívám, a že se mi na zahrádce úporně drží a mohla bych sklízet otýpky. Ale karbanátky dělám často, s kapustou, houbami, se sýrem (trochu jako holandské řízky, jen okořeněné jako karbanátky) a vždycky sklízím úspěch. A když je chci na talíři nahezkat, uvařím natvrdo dvě vajíčka, na každý karbouš dám plátek vejce se žloutkem, kousek naložené kapie a petrtelku. 🙂
Holkyklucí, jak vidíte, jsem sůva, nikoli skřivan. Proto nevím, co tu ráno proběhlo zmizelo a naskočily místo toho karbanátky. Ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že to nebylo moc košer. Alespoň usuzuju z výše uvedené debaty. Jestli se pletu, omlouvám se. Ale plyne mi z toho následující: Helena dala recept, Jana k němu chtěla origoš obrázky a kázala jej tedy stáhnout. Nechápu. Někdy cizí obrázky jdou a někdy ne? Nebo Jana sem chtěla dát jindy totéž a Helena jí vlezla do zelí? To mi přijde nepravděpodobné, protože už se párkrát přihodilo, že tu velmi krátce po sobě byly recepty téměř shodné (a nikomu nic nevadilo), proto předpokládám, že si, holky, navzájem nesdělujete, co která máte na své dny nachystáno… Pak ale je mi záhadou, proč se Helenin recept musel měnit a je třeba čekat, až bude oobrázkován z domácích zdrojů. Zatím nikdo (EU) nezakazuje volně přístupné obrázky převzít. U těch, kterých se to týká, je uvedeno, že je třeba je nakoupit. Být já na Helenině místě, dost by mě to po ránu naštvalo. Před odchodem do práce udělám něco pro blaho lidstva a následně zjistim, že jsem vstávala zbytečně brzy, že moje práce je v tahu a musim vymyslet něco náhradního… Už se tu stalo něco podobného u kajzršmárnu a hezký to nebylo ani trochu. A přestože se to týkalo i mě, protože se mazalo, neměla jsem ani páru, proč je na Bramborajdě dusno… Pak hledám, štrachám a dávám si dohromady, co se asi tak opravdu děje. A říkám rovnou: Nelíbí se mi to. Vůbec.
O práci Jany a Heleny vím, že každá má na nějaký čas dopředu itinerář a seznam toho, co nám sem pověsí. Proto mě dneska dost zaskočilo, když na mě jukly karbanátky, které jsem posílala včera večer. Jasně – náhrada, ale to znamená, že zásoby receptů se tenčí. Jenomže to není všechno. Tenčí se i naše společnost. Někteří odešli úplně, někteří se objevují velmi sporadicky a tak nás tu zůstává pár skalních. Už o sobě víme skoro všechno a známe se tak, že vlastně nicky jsou zbytečné. Poznáváme recepty podle talířů a hrnců. A i jejich rozmanitost klesá. Přitom je nás tu spousta z různých koutů, kde se vaří jinak. Mně by se moc líbilo, kdyby třeba moravská a slezská sekce dodávala krajové. Nejde o luxusní „hele, co taky umim“, ale o „tohle jedli naše babičky, když bylo hluboko do kapsy“, nebo „tohle moje babi vařila, když sloužila u markýze Gera“. Co jíte o poutích a svátcích? Co máte v hrncích, když se musíte otáčet kolem hospodářství? Tady, ve Středočesku, to už máme všechno pomotaný, největší hit je, jak uvařit omáčku ke švédským kuličkám tak, aby chutnala, jako ta z obchoďáku s nábytkem (a Švédi se nám chechtaji, protože ta jejich je jiná – je to jako s naší bramboračkou, nebo gulášem). Já například nemám žádné originál „rodinné stříbro“. Tedy asi až na dvě, tři mince. Jsem kuchařsky načuchlá pražskou dostupností celýho světa. Tak vždycky něco uklohnim, vyfotíme to a když nám po jídle je dobře, pošleme na Bramboračku. Ale chybí mi tu možnost uvařit něco echt odjinud a přitom od nás. Moc by se mi (a věřim, že i jiným) líbilo, kdybych ráno (tedy pro normální lidi v poledne) koukla na monitor a tam třeba erteple po hodonínsku… Ať je to tu trochu pestrý. Mám sice radost pokaždé, když vidim svůj recept viset na veřejnosti, ale zároveň se nemůžu zbavit pocitu, že mnohé z vás už těch modrobílých talířů musíte mít plné zuby. Tož foťte a posílejte. Ať je tu zase veselo a živo, jako před dvěma lety! 🙂
Ještě jedna věc mě napadá: Nebylo by dobré otevřít na Bramboračce dveře? Aby mohli přijít i jiní a ne jen nakukovat oknem? My už si tady navzájem ani nekritizujeme. Tak nějak se tváříme vděčně i na knedlíky s vajíčkem a pod nimi si pokecáme o tom, co vnoučata. Není to trochu škoda? Je sice hrozně prima vědět, že nás občas zkoukne někdo z druhého konce Zeměkoule, ale nedáme mu šanci, aby nás obohatil. Jasně, když se tahle stránka zakládala, bylo třeba eliminovat ježibaby typu vobááálka a jiné nekalé živly. Ale byl by problém nechat vstoupit kohokoli a v případě nutnosti jej prostě vyrazit? Tak to funguje všude. Nebo je opravdu třeba každého nejdřív prokádrovat a nechat projít prověrkama?
Už vám dám pokoj. Za dvě hodiny začnu budit drůbež do škol, pak trochu dospím. Mezi tím mě tu pěkně zdrbněte a třeba napište, jestli máte pocit, že jsem úplný mimoň, nebo třeba v něčem se mnou souhlasíte. Já jsem přesvědčená, že potřebujeme Bramboračku trochu občerstvit, abychom tu nezačali usedat jak v domově důchodců. Měli bychom zase začít trochu skotačit.
Dobré jitro všem!
Ono je to spíš o tom, že ne vždy má člověk čas komentovat. Já se třeba mrknu denně, recepty (někdy dost šílené) posílám, ale ne vždy mám čas napsat komentář. Přiznám se, že někdy ani náladu – ale to nesouvisí s Bramboračkou. a psát komentář bez smyslu nebo myšlenky, jen pro komentář, mi přijde zbytečné
Souhlasím, moc hezky napsáno :-).
Myslím, že už ti došlo, o co se jednalo. Prostě bylo lepší to nejprve vyzkoušet, než dát fotky z nějakého videa.
Klobouk dolů, moc pěkně napsané ???
Já osobně modrobílých talířů plné zuby nemám, ale souhlasím se vším cos napsala. Patřím taky mezi sůvy, tak o ranních extempore nemám šajn a pak jako sůva čučím, o čem se píše.
Určitě by bylo veselejší, kdyby bylo přispívajících víc, ale donutit nikoho nemůžeme. I to krajové oživení by bylo bezvadné, ale jak na to? ?
Jak jsem psala mimo BOYE, já krajové kuchařky mám a klidně pošlu, co vyzkuošíte je jen na vás. Teď zrovna potřebuji pomoc při úpravě Sandnerky, v ní jsou recepty našich babiček. Pak bude k dispozici.
No já Boyku (možná špatně) pochopila tak, že to byl apel na děvčata z krajů, kde se stále vaří rodová jídla. Jinak nějaké krajové kuchařky taky mám.
Ty „krajové“ to byl terminus technicus. Jde o to, co kdo vaří jiného, než to všechno, co člověk načte v knize, nebo prostě stáhne. Pak totiž poněkud postrádá smysl to – jen přepsané – věšet o stránku vedle. Tebe bych viděla s paellou po česku (třeba), nebo cokoli, co ulovíš na cestách za rodinou a třeba i přetransformuješ. Ať je sranda! 🙂
Už jsem dávala Garbanzos ? Poctivá paella je pro mne moc složitá – na dlouhé vaření a pro dva i na opupínkování a přetransformovaná už je vlastně rizoto. Dnes zveřejněnou pohanku jsem taky okoukla u snachy. Ještě mne naučili španělskou tortillu a pečenou makrelu – to bych příležitostně mohla. Jinak dcerku mám nevařivou a její partner strašně rád z kuchyně prchne s tvrzením, že mu moc chutná česká kuchyně ?
Prosím, holky, posílejte a nebojte se, ze budete za “blbce”. Což je můj problém a slova Lucky mě povzbudila. A když dostanu do drzky, tak co. A dnes pošlu moji “luxusní” verzi zelnacky, kterou bych mohla jist možná denně. Díky, Luci, teď to začne vřít, ta Bramboracka, haha ??? . P.S. : Jenže nastupují svátky a návštěvy a já se připojim až PO)
Perfekt. Při tom psaní jsem právě na tebe dost myslela. 🙂
Polepším se a pro začátek jako omluvu jeden krajový recept.
Metyja – ta se dělávala jako postní jídlo
cca 1 kg brambor uvařit do měkka. Vodu částečně slít a přisypat cca 15 dkg hladké mouky, špetku soli. Společně rozšťouchat, kastrol zakrýt a nechat cca 15 min. propařit. Do misky dát vrstvu brambor, pokapat sádlem, potřít povidlama, druhou vrstvu brambor, pokapat sádlem a potřít mletým makem smíchaným s cukrem. Celé zopakovat, jen není poslední vrstva brambor, ale maku. Někdo místo paku dává tvaroh s cukrem.
A na Velikonoce se u nás na moravsko-slovenském pomezí dělala
Medová lámanka s pohankou
10 dkg medu, 10 dkg cukru, 3 dkg másla, 10 dkg vlašských ořechů, 7 dkg mandlových plátků, 5 dkg pohanky lámanky, 2 lžíce hl. mouky, 100 ml šlehačky.
Smetanu, máslo, med a cukr smíchat a na mírném plameni povařit do rozpuštění surovin. Pak přidat mouku a řádně promíchat. Nakonec zamíchat posekané ořechy, mandle a pohanku a provařit cca 10 minut. Plechy vyložit papírem na pečení a po celé ploše rozetřít hmotu. Péct při 150 st. do zlatova. Po vychladnutí nalámat na menší kusy.
Cigánky
25 dkg hl.mouky, voda, sůl, sádlo nebo máslo, povidla
Z mouky a vody udělat vláčné těsto a nechat chvíli odpočinout. Pak udělat malé bochánky, vyválet na tenké šlíže (hady), ty trhat na menší kousky a házet do vařící osolené vody. Až vyplavou, povařit ještě cca 2 minuty. Vybrat do mísy, promastit sádlem (máslem) a promíchat s rozředěnýma trnkama (povidlama). Ty ředíme vodou, rumem… Na to promašťování výše uvedených jídel je možné použít i máslo, ale sádlo je nejlepší.
Ty cigánky se u nás dělávají do Bramboračky, babička jim říkala pucky, samozřejmě jen to těsto bez povidel.
A zkusíš něco z toho uvařit a poslat i fotku? Nebo mám zkoušet a dělat pokusného králíka já?
Na metyju se chystám, tu dělávám běžně, medovou lámanku jsem dělala – dávno již tomu, ale znovu zkusím, dnes přijedou děcka, tak se zavděčím. Jen ty cigány u nás jím jen já, tak ty zkus ty.
Tak potom pošli fotky, já jsem si stáhla recepty a hned na květen to můžeme dát (do 1.května mám připravené, ale i to se dá překopat).
Jak jsem koukala do svých kuchařek, tak babička těm cigánkám na sladko říkala šlejšky – asi to pošlo z toho šlíže.
Až pojedu v neděli odvézt kluka na vlak, tak musím koupit trnkový povidla, doma mám jen kleveru a ta se na ně nehodí.
Příště pohledám něco slaného.
Platí to, co jsem napsala výše Věře. Vy dvě jste pro mě představitelky „sekcí“ Morava a Slezsko. Přesně tohle jsem měla na mysli! 🙂
?