(1264) Květák s těstovinami

květák
slanina
řapíkatý celer (1-2 kousky dle velikosti)
chilli vločky 1 lžička (kdo nerad, může použít papriku)
sušený česnek 1 lžička (čerstvý nadrtíme)
sůl, olej, šlehačka
těstoviny (drobnější)
strouhaný sýr na posyp

Květák rozebereme na malé růžičky, v zapékací formě smícháme se slaninou pokrájenou na kostičky, tence pokrájenými řapíky celeru , lehce osolíme, posypeme chilli vločkami nebo paprikou (klidně pálivou), česnekem, zakapeme olejem a promícháme. Dáme zapéct asi na 25 min. Poté zalijeme polovinou šlehačky a ještě 10 min. zapékáme. Mezitím si uvaříme těstoviny- drobná kolínka, mašličky a pod… necháme okapat a smícháme s květákem. Na talíři posypeme strouhaným sýrem.

Mlaskáme potichu, ať sousedi nezávidí a nepřijdou nám to sežpapat, vzkazuje autorka receptu, Květoslava 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Experimenty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

39 komentářů: (1264) Květák s těstovinami

  1. Jana Macůrková napsal:

    Já dělám něco podobného, ale nejprve smíchám s těstovinami a poté zapékám se šlehačkou a sýrem.

  2. 60anda napsal:

    Už mám opsáno, bude k večeři. Já dělám něco na způsob šunkofleků, do kterých přidám uvařený květák a vrch posypu strouhanou Nivou.

  3. jarybarka napsal:

    Já dnes budu mít taky těstoviny ale s houbama.Čerstvýma a do těch jen sůl kmín pepř ?

  4. lakysa22 napsal:

    Udělám pro sebe! Pesana si udobřím kouskem masa – nějak se v tom horku moc k papání nežene, baští sýr, ovoce – granule jsou teď neslušné slovo..

  5. Vera M. napsal:

    Květák je super a takhle se slaninou, už tam chybí jen brambory. Ale proč ne ty testovinky? Dcera s deckama by jedli těstoviny pořad. Už ji recept posílám

  6. Usmev.na.moji.tvari napsal:

    Mno, tak to je recepísek do pranice …. hele, ten určo vyzkouším ?, jen ne dnes, páč je vedro a nechce se mi zapínat trouba.?
    Tož budou nezapečené plněné dietní tortilly ?

    • kvetula.v napsal:

      To je výhoda remosky. Není kolem tak velké teplo jako kolem trouby, pro dva ideální velikost (mám malou). Naskládám, zapnu, zdrhnu z kuchyně a občas hodím očko. Ty dvě porce jsou upečené dřív – odpadne čas na vyhřívání velké trouby a krom vůně není znát, že se něco peče. Když naskládám brambory, zeleninu a navrch maso, mám to i z jednoho hrnce – tedy pak to přendám na talíř, aby bylo jasné, co je Krakonošovo a tudíž se nesmí užírat ??

  7. Jiřina napsal:

    Tento recept se mi líbí. Máme rádi květák na všechny způsoby, smažený, vařený, zapékaný, ale s těstovinami jsem nikdy nedělala. Dneska jsem v Kaufu koupila pěkný květák, tak hned vyzkouším. V tom děsným vedru to bude rychlý oběd a k tomu salát, kopu salátu. Jinak u nás už víc jak 14 dní nespadla ani kapka, všechen déšť spadl v okolí. Tady v Brně – Slatině máme letiště, které ještě rozšířili – budou zde přistávat i veliká nákladní letadla, takže déšť bude nedostatkové zboží. Zato sluníčka máme na rozdávání. 🙂

    • Haderach Kwisatz napsal:

      Jak souvisi letiste a velka letadla s destem?

      • Haderach Kwisatz napsal:

        Tak jo, souvisi. U letiste prsi o 6% VIC 🙂

        „Koho by napadlo, když sedí v kabině pro cestující a letadlo prolétává mraky, že po takovém průletu zůstane za letounem tunel. A protože letů je nepočítaně, nadělají do mraků děr jako do ementálu. Studie vědeckého týmu Andrewa Heymsfielda z Národního centra pro atmosférický výzkum v americkém Boulderu zveřejněná v časopise Science dokládá, že takové tunely vyvolávají častější sněžení a výraznější deště.

        Proč tomu tak je? Právo uvedlo vědcovo vysvětlení: V mracích může být teplota kolem deseti stupňů pod nulou, ale pokud v nich chybí prach nebo krystalky, zůstává voda v kapalném skupenství až do mínus čtyřiceti stupňů. Rozptýlené kapky jsou příliš lehké a z takového mraku normálně nezaprší. Průlet letadel však výrazným ochlazením vytvoří krystalky, na jejichž povrchu kondenzují kapky superchladné vody. Krystaly těžknou a zvyšují pravděpodobnost deště nebo sněžení.

        Suma sumárum – tunely v mracích podle této studie zvyšují množství srážek kolem letišť nejméně o šest procent.

        Současná letadla opravdu ovlivňují počasí, ale tak filigránsky, že si s tím běžný obyvatel nemusí lámat hlavu

        S ochlazením pod kondenzačními stopami to tak jednoznačné nejspíš není. Letouny po startu a před přistáním mají mnohem menší letovou výšku, než aby po sobě zanechávaly chundelaté bílé stopy. A když vystoupají do osmi až dvanácti kilometrů, jsou od letišť na hony vzdáleny, než aby ovlivnily tamější teplotu. A ačkoli se dá současný letový provoz označit za nadměrný, přesto se hustota kondenzačních stop náhodně se křižujících letounů v různých výškách nedá srovnávat s hustým svazkem stop, které po sobě zanechávaly v několika vlnách jedním směrem letící bombardovací svazy před koncem druhé světové války.

        Jaké si z toho vzít ponaučení? Současná letadla opravdu ovlivňují počasí, ale tak filigránsky, že si s tím běžný obyvatel nemusí lámat hlavu.“

        • Jiřina napsal:

          Páni, to je vysvětlení přímo vědecké, ale třeba v dědinách kolem nás prší víc, než tady – jsme asi 4 km od letiště. Když to čtu, mělo by tady vlastně pršet víc, ale neprší. Jsme v dolině, tak máme štěstí, že ty veliké bouřky nás nějak míjí, zato vedra máme dostatek.

      • Jiřina napsal:

        Bylo nám sděleno, že ta velká plocha letiště nějak odpuzuje déšť, neumím to vysvětlit, ale že tady málo prší je už celá léta fakt.

        • Haderach Kwisatz napsal:

          Hele, to by okolo Ruzyne musela byt Sahara 🙂
          Vysvetleni bude jinde, ne v letisti 🙂

        • Jana Macůrková napsal:

          Já bych to viděla trochu jinak – nad rozpálenou letištní plochou se horký vzduch zdedá do výše – takže spíš zvedá teplotu ve vyšších vrstvách a tak dochází k posunu rosného bodu (když je vzduch nasycen vodou a začíná pršet) a tak prší méně.

          • Haderach Kwisatz napsal:

            Já tomu ale opravdu nevěřím — jak říkám, Ruzyně je daleko větší a poušť okolo není. „Bylo nám sděleno, že ta velká plocha letiště nějak odpuzuje déšť“ mi zní jako prohlášení nějakýho odpůrce rozšíření letiště, kterej vaří z vody, protože tam zrovna nemá sysly ani chráněný rostliny. Ve Mšeně už taky několik let dochází k tomu, že souvislá dešťová fronta se před Mšenem rozdělí a my „proklouznem“, i když okolo prší. Místní na to taky mají pěknou „urban legend“ – prý za to může skládka – je už dost vysoká, skoro by se dalo říct, že změnila tvář krajiny.
            A pokud jde o rozpálený vzduch, který se zvedá do výše – to by nepršelo nad žádným městem, kde je teplota o stupně vyšší než nad volnou krajinou.

          • Haderach Kwisatz napsal:

            Hledala jsem to – žádná studie na to není a Brňáci tvrdí, že „V Brně prostě neprší…! 😉

          • a.rena napsal:

            U nás taky neprší a letiště tu nemáme. Ale máme jednu benzinku, za ní je pomyslná čára. U benzinky prší, o pár metrů dál už je sucho. A co včil s tím? ?

    • kvetula.v napsal:

      Taky to s těstovinami bylo mé poprvé Jiřinko. Řekla jsem si, když jde brokoli, proč nezkusit květák. Mužskej měl chuť na těstoviny, že už dlouho nebyly a ten květák z lednice smutně koukal… 😎

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..