500 g hladké mouky
120g cukru
prášek do pečiva
špetka soli
vanilkový cukr
160 g tuku (máslo, Hera)
2 vejce
tři lžíce mléka
Na náplň:
asi 600 g rebarbory
cukr (cca 150 g)
1 vanilkový nebo smetanový pudink
3 lžíce zakysané smetany
50 g másla
3 vejce
šťáva z rebarbory dolitá vodou do 357 ml
Očištěnou rebarboru pokrájíme na špalíky a dostatečně prosypeme cukrem. Zakryté necháme v chladu nejlépe do druhého dne ať pustí šťávu (můžeme občas promíchat)
Ze všech přísad vypracujeme tužší těsto, které rozválíme na plát o kousek větší než je plech, aby po vložení vytvořil nízkou „vaničku“
Zakysanku smícháme s pudinkovým práškem, přilijeme šťávu s vodou, dobře rozmícháme a za stálého míchání 2 min. Povaříme. Odstavíme, vmícháme máslo a rozšlehaná vejce, nalijeme na připravené těsto, naskládáme rebarboru a upečeme do zrůžovění okrajů (cca 25 min)
Recept poslala Květoslava: „Dostala jsem rebarboru z poslední – svatojánské- sklizně, takže posílám vlastně už po sezoně. Pokud by chtěl vyzkoušet někdo kdo rebarboru nemá, lze toto udělat i s živým ananasem (kompotovaný jsem ještě nezkoušela). Jedna rada – ovoce nakrájejte na větší kousky, malé se vysuší než se těsto upeče.“
Já mám ještě jednu krabičku rebarbory v mrazáku. Nesmí se rozmrazit, jinak se rozteče, ale když se dá na koláč zmrzlá, je v pohodě. Dneska ale u nás borůvkové knedlíky s tvarohem, a odpoledne budu dělat dezert za studena. Musím ale pro mléko, dala jsem to zbylé ohřát a mám z něj tvaroh na knedle. Ještě že jsem tu měla zcela výjimečně jednu krabici na zadělání.
A já koukám, že jsem ten orbázek už někde viděla!!
Zuzmrzlou rebarboru už nemám, ale recept čeká „na příště“.
Já jsem taky pro rebarboru, ta je nejlepší !!! Na Bramboracce je krásné to, ze ty recepty jsou vyzkoušené a za ta léta vychytane. Máme štěstí, ze je dostáváme. Hodně jsme znaly a hodně jsme dostaly darem. Helenku a obě Jany jsem obdivovala z daaali a nestačila se divit, kolik máme podobného a kolik se musím ještě učit … takhle mě rozneznila rebarbora ?❤️
Věruško, nejsi sama kdo tady druhé obdivuje co všechno umí a co se můžeme ještě naučit. Mám tři děti/už hodně dospělé/a musela jsem vařit. Ne sice denně, chodila jsem pořád do práce, ani mateřskou jsem nevyužila celou, a všichni chtěli jíst. Ale co vidím tady a co všechno jde, nestačím se kolikrát divit. Proto je moc dobře, že tady Bramboračka funguje a hlavně, nikdo se nikomu nevysmívá, že něco nevíme. Vždy trpělivě odpovídají na dotazy a děvčata nám dávají rady a nikdo za to nic nechce. A to v dnešní době opravdu není málo. Proto všem veliké díky za Bramboračku. 🙂 🙂
Jiřinko, díky, napsala jsi to i za mě.
Už pan Werich zpíval … Ten umí to a ten zas tohle… ??
Věřím, že každý si tu najde inspiraci a dozví se něco nového. Já tedy na 100% ! Mou kuchyni oživily už diskuze na PŽ a Bramboračka pokračuje. Díky všem za recepty, rady a postřehy ?
Kočky, co to na vás sedlo? Nějaká melancholická? Přestaňte s tím a radovat se a zpívat a tančit … jasné?
Raduju se, zpívám a tančím, neb synek bere zítra fšecky čtyři robata na „čundr“ s přespáním pod stanem. Návrat ve čtvrtek odpoledne. Si aspoň trochu dáchnu.??????
Tak si to hezky užij ?? Po návratu Ti to zase vynahraděj ?
I já souhlasím s tím, co Jiřinka napsala.
Jinak k dnešnímu receptu dodám, že právě dnes jsem pro návštěvu stvořila tento koláč s ananasovým kompotem. Slila a nechala dobře vykapat celou plechovku. Měla jsem doma jen celá kolečka, tak jsem je pokrájela a jela podle receptu. Plechovka kompotu byla akorát. Šťávu jsem trochu doředila vodou, pudink moc sladký nebyl. Pro mne akorát a když jsem viděla, jak rychle kousky z talíře mizely, a jen se tvořily bouličky za ouškama 3 holčiček, rodičům dvou z nich i tomu mému mužskému, tak to asi jedlé bylo ? 😎
Při shlédnutí obrázku (bez nadpisu) jsem si říkala, že toustový chléb se slaninou a kyselou okurkou
Květuš, ftip, recept zaznamenán a určo někdy vyzkouším.
Zbylo mi tu pár kousků ananasového. Jestli stihnu ráno vyfotit dřív, než vysublimuje, vyfotím a pošlu Hadérce. Noční focení se mi nějak nedaří ?
Tak to máš dobrý, já nedávám ani to denní focení ???
Ne že bych byla profifotograf, ale občas je něco koukatelné ?
Babiččiny zápisky III
Dnes jsem to rozkošné děťátko moc neviděla, kolbenka volala.?
Ale přišlo mi video ….
Vzhledem k tomu, že se přes nás přehnalo několik bouří a průtrží mračen, tak to děťátko nemohlo lézt po stromech, kosit trávník, skákat do rybníka či trhat maliny … v tom největším slejváku si stouplo na zápraží chalupy a zvolalo:
„A chčije a chčije“
Zpoza tydlifonu se ozvalo:
„Mluv slušně, tohle holky neříkají“ (děda)
„Noooo, to je pěkná spravedlnost, děda Komárek to říkat může a já ne!“ (prosím pěkně, má to z poslední dobou velmi oblíbeného filmu Na samotě u lesa)?
Nasupeně odkráčí, ale během chvilky se vrací, opět se postaví na zápraží, rozhlédne se a:
„Ta kukuřice pěkně vyrostla, co?“
Musím přiznat, že je tady pár dní, ale z Pražáka je dooooost dobrý zemědělec?
?? ještě se od ní budeš učit ? Holt geny se prý nezapřou ?
Já? Od toho mám toho mojeho, ten mne vždy poučí, ne? ??
To je ale šikovná vnučka, taky bych takovou rozumbradu chtěla, ale já už mám vnoučata moc veliká a pravnoučata moc malá. No nic, počkám až trošku povyrostou a budu je učit samé správné věci. 🙂
Jiřinko, dočkáš se, nebůj ….. některé hlášky tady ani psát nemůžu, ale je to sranda, vážně.
Jak pravila A.rena, chce to zapisovat …. když jsem včera viděla, jak se směje při každé mojí vzpomínce na maminku jako malou holku, tak jsem se rozhodla, že jí to budu sepisovat. (já jí to sepisuju již 2 roky, vážně)
Každý večer před usnutím (jejím, občas i mojím) si povídáme a to jsou fááááákt hlášky k nezaplacení ??????
Jen si to užívej plnými doušky. Dneska tu byla neteř s dcerkama a já jen zírala, jak rychle vyrostly . Nastupující puberta je mění ….
Jaja. Já onehdy Benjamíně vysekla nějakou rychlou historku ze svýho pobytu v Sojůzu. A ona prej, že ještě, že vyprávim dobře a že už je to jinak… Tož jsem to brala popořadě od Treťjakovský galerie přes dům Tolstého a někde u borodinský bitvy se ozvalo:“Nemohla bys toho už nechat? Meleš tu dvě hodiny a já jsem z toho celá unavená!“ Trochu se mě to tedy dotklo. Zvláště jsem zdůraznila, že to chtěla ona. „Hm, jenže to sem netušila, že ti furt slouží paměť a žes v dobách studií chodila i jinam, než pařit!“ A bylo… 🙂