(1323) Gulášová polévka podle Úsměvky

uzené kosti, popřípadě hovězí maso
cibule a česnek
brambory
sádlo
paprika
vývar
sůl, pepř, kmín, majoránka
gulášová pasta

Nejdříve udělat vývar z kostí či masa – nejlépe den před. Potom na sádle zpěnit cibuli, já jí nechávám hodně ztmavnout jako do guláše.
Potom přidat obrané maso z kostí z vývaru a opéct. Potom přidat mletou papriku stejně jako do guláše, tj. že kastrol stáhnout z plotny, vmíchat a potom dát na plotnu zpět.
Zamíchat 1 PL gulášové pasty, zalít vývarem, osolit, opepřit, okmínovat a vařit.
To je základ gulášové poblivky, ale ….
Někdy udělám jíšku na zahuštění, někdy ne, ale po cca 10 minutách vaření přidám brambory pokrájené na kostičky, česnek, majoránku a vařím dalších cca 15 minut (brambory stihnout změknout).
V tuto chvíli je poblivka hotová. Kdo chce, tak posype petrtelkou. Podávat s chlebem.

Recept ponechán bez úprav 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Polévky a nápoje. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

28 komentářů: (1323) Gulášová polévka podle Úsměvky

  1. jarybarka napsal:

    Pani Úsměfko já jsem milovník polévek (krom jedné a o té se nechci ani zmiňovat aby se neměnilo téma) je to pěkné ale já netušim čemu se říká gulášová pasta?

  2. kvetula.v napsal:

    Já dělám gulášovku hodně podobně – jen bez gulášové pasty a z plecka. Přihodit uzenou kost mne ani nenapadlo. Dala bych si z fleku – kdyby mne na ni někdo pozval. Z dnešního výletu jsem utahaná jako štěně ?. Ale zážitek hezký i z viděného, i ze závěrečného posezení u kafíčka ?8-)

  3. Usmev.na.moji.tvari napsal:

    Kočky, gulášová pasta být nemusí, ale já jí do gulášovky dávám, nám tak chutná.
    Kupujeme jí (nebo nám jí koupí někdo jiný) v Maďarsku, je v tubě, červené jak píše Hadérka. Mají pálivou a nepálivou, dávám tu nepálivou. Je to ouplně jiná chuť, opravdu.
    Do guláše jí nedávám, ale ten můj jí občas do něj lupne.
    Mleté maso u nás do ní neletí, když není maso, tak raději pořádně opečený buřt.
    Libeček vrznu do každé poblivky, ale tady jsem ještě nedávala a ani nemám odvahu.

  4. Usmev.na.moji.tvari napsal:

    Babiččiny zápisky XI
    Již poslední výlet před cestou domů. Bylo vedro, ale v lese bylo příjemně, najednou se ozve:
    „Já vidím hříbky!!!!“
    „Broučku, to nejsou …….“
    „Jéééé, to nejsou hříbky, to jsou hovna!!!!“
    Naštěstí nosím velkou zásobu vlhčených ubrousků. ?

    Při návratu jsme měli dostatek času a nedaleko byl autobazar, tož že tam jako vlezeme a pojukáme se, pravil ten můj. Děda se zastavil u jednoho auta, a to neměl dělat.
    „Dědo, to se mi vůbec nelíbí.“
    „Proč?“ Pravil děda se stále upřeným zálibným pohledem na ceduli vylepenou v autě (pamatuji si, že tam bylo 2,0 TDi a to vím, že nafta a dvoulitr).
    „Je černý a přes tu ceduli bych neviděla.“
    „Ta cedule se sundá.“
    „Nesundá, ti říkám. Tohle růžový je hezčí, mám k tomu triko i legíny mám růžový a nemá tam tu blbou cedulku.“
    Děda se orosil a pravil něco ftom smyslu, že už je nejvyšší čas …..???

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..