A pokud jde o unavený psy :)

… tak ten náš není o nic lepší 🙂

EDIT: Aby to ostatním nebylo líto … pudlík je Jarybarky a ten druhý Lakysky a vzkazuje vám: „Pche…vy troškaři!! Já zabírám půlku gauče, a když se pohádám s tou babou, co mi vaří, tak si lehnu do její postele…“

EDIT2: Tak to dnes vypadá na zvířátkovej den. Kočky Peříčka:

 

 

 

 

 

 

 

EDIT3: Moje ZOO – spícího potkana už nemáme, jeho následníka ano.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

21 komentářů: A pokud jde o unavený psy :)

  1. Devětapadesátka napsal:

    My jsme měli zřejmě mimořádného pejska – nikdy nespal v posteli, nechtěl být na gauči nebo v křesle. Upřednostňoval svůj pelíšek. Byl mimořádný i svým vzhledem, byl mini shi-tzu, 4 kila živé váhy, zlatá srst s bílým vějířkem na čele. Byl strašně hodný, ale jak viděl velkého psa, troufal si jak největší machr. V okolí našeho bytu nás řada lidí neznala, ale jak se řeklo Čiko, všichni věděli, o koho se jedná. Bohužel nějaká lidská zrůda nasypala jed kolem domu a my jsme o něj během pár hodin přišli ?.

    • Haderach Kwisatz napsal:

      Dex nám do postelí neleze, ani by nemohl, zvířata do ložnice nesmí. Na chalupě by mohl ale nedělá to, má svoje „vyhrazená“ místa. Takže – doma jedno křeslo a na něm svůj polštář, na chalupě v noci spí na posteli s náhradními peřinami, ta je ale zakrytá přehozem a ještě mu na to dávám prostěradlo (růžový 🙂 🙂 🙂 ) To povalování na gauči s béžovým přehozem je přímý následek Bramboračky – když jsem v létě na chalupě dávala retro recepty, dělal mi v pokoji společnost a většinou při tom usnul. Jinak – on i kočka mají svoje pelíšky a jakkoliv to vypadá neuvěřitelně, občas si je střídají.

    • Jana Macůrková napsal:

      Podle velikosti rozlišoval jeden náš známý psy na maxi, medium, mini a nejmenší číslo psa, co bylo pod 4 kg, už nebyl pes ale potkan….
      On sám měl jezevčíka a říkal mu 4kilový terorista…

  2. Jana Macůrková napsal:

    No, Kešu si moji postel také tvrdě přivlastnil…..ale hřeje mrcha jedna pěkně….???

  3. jarybarka napsal:

    To je pěkná smečka?a je vidět že se mají všichni dobře. Ještě by měla přihodit Katyp kočičáky.Já měla kočku 18 let úžasný svéráz. 5,5kg neobyčejná mourovatá Miluška. Prdelka ušatá,jak jí říkali synové.
    Pudlík má 3.5kg a smí se válet všude-nelíná. Spí se mnou. Je to vykutálený, ale poslušný mazlík.?

  4. lakysa22 napsal:

    Ten náš je neuvěřitelný žrout, ale hlídám to, nechci, aby měl problémy. Ale mohla bych ho nabídnout jako ochutnávače na Bramboračku…??

  5. Jana Macůrková napsal:

    A proč bychom nemohly mít dneska zvířecí den? Vaříme celou dobu jen z vepřového, hovězího, telecího nebo kuřete, tak proč nedat jednou ty naše „živé konzervy“? ???
    Ne, nebojte se, taky bych Kešouna nesežrala, i když k sežrání je a dost často mu psíčkovou nebo štěkanátkama vyhrožuju…

  6. kolma60pusi napsal:

    Jeden hezčí spolubydlící než jedenáctý

  7. Katyp50 napsal:

    Hihi to je krásné téma.
    Tak se mnou spí všichni. Všech 6 je nasáčkovaných v posteli jakmile ulehnu. Lady si natáhne svých 7 kg kočky podél těla, Damián 6 kg kocoura stulí z druhé strany, Ťapík s Číčulínou si udělají pelíšek v nohách. Cecilka za hlavou a Melíšek II. opatrně na boku téměř vedle Damiánka. A spinkáme. A vrníme. Teda já nevrním, já chrápu, vrní oni. Když nejsem doma, tak spí v posteli také. Když jsem doma, protože si chci užít volný den, uklidit, umýt nádobí apod. nebo je nějaký zdravotní problém, tak je pozoruji, jak si střídají pelíšky. Lady má svůj oblíbený nahoře na knihovně, jen ouška jsou jí vidět a občas ocásek. Tuhle si tam vlezla a nevěřícně zírala na Číčulínu, která si tam ustlala. Tak chvíli přešlapovala, pak si vlezla k tomu mrněti a našlapala si svoje místečko. Vešly se obě. Číčulína je drobínek a Lady jí nechala dost místa. Byly obě roztomilé, pacinky ocásky ven z pelíšku a objímaly se navzájem. Ťapík miluje jakékoliv moje oblečení, takže mu nechávám spací triko na posteli a on si na něm ustele. Je to závislák. Jednou pošlu nějaké fotky. Oni jsou fakt kouzelná parta.

  8. Katyp50 napsal:

    Můj život se s příchodem prvního kocourka Melíška I. změnil k lepšímu. Když navíc přibyli tehdy Zrzínek, Ríša a Bělinka, řečená Bibííís a Cecilka, tak tu bylo veselo. Postupně odešli za Duhový most Ríšánek, Zrzínek, Melíšek i Bibííííís. Bohužel jsme si spolu užili jen pár let. Postupně jsem jako správná „máma kočka“ doplňovala stav a už je nás tu zase spousta. Už bych bez nich nemohla být. Já pomohla jim v jejich těžké situaci, oni mně v té mé. Navzájem si moc dáváme a to ví každý, kdo je v majetku nějakého zvířátka. U nás teda rozhodně platí „bydlím u svých koček“, „sloužím vděčně a ráda“.

  9. Jiřina napsal:

    Bože, to je dneska krásné téma, kouzelné kočičky, pesánci, potkánci a jistě i jiná drobotina, jeden krásnější než druhý. Je moc dobře připomenout si, co pro nás znamenají, nebo znamenali. Zavzpomínala jsem, utřela nos a jdu zapálit svíčku. Děkuji 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..